Izraelské síly spustily masivní „protiteroristickou operaci“ na severu okupovaného Západního břehu. Zásah se týká měst Džanín, Tulkarm, Nábulus a Túbás, píše server BBC News s tím, že jde zřejmě o největší operaci od druhé intifády, jež probíhala v letech 2000 až 2005. Podle palestinských zdravotníků zemřelo nejméně devět lidí, Izrael hovoří o mrtvých teroristech. Podle armády je cílem eliminovat útočníky, kteří zorganizovali pokus o atentát v Tel Avivu z minulého týdne. Operace by mohla trvat několik dnů.
Izrael zahájil největší vojenskou operaci na Západním břehu za dvě dekády
Armáda oznámila, že provádí zásah ve čtyřech městech najednou. Má se jednat o místa, na kterých teroristé zorganizovali útok v Tel Avivu. Na okupované území v noci vjely buldozery a obrněná vozidla. Izraelci použili také drony. „Kolem druhé hodiny ráno armáda vtrhla do tábora. Bylo tam hodně vojáků. Do tábora vstoupili z několika různých směrů,“ popisuje jeden z místních paramediků Nidal Oudeh.
„Izraelská armáda postupuje od dnešní noci vší silou v uprchlických táborech Džanín a Tulkarm proti islamisticko-íránské teroristické síti,“ oznámil na síti X izraelský ministr zahraničí Jisra'el Kac.
Írán podle něj pracuje na tom, aby podobně jako v Pásmu Gazy a Libanonu „financováním a vyzbrojováním teroristů i pašováním moderních zbraní přes Jordánsko vybudoval východní teroristickou frontu proti Izraeli v Judeji a Samaří“. To je biblické označení území dnešního okupovaného Západního břehu Jordánu.
Buldozery v ulicích
Palestinské ozbrojené skupiny uvedly, že se střetly v přestřelkách s izraelskou armádou. Videa na sociálních sítích zachycují izraelské buldozery, jak rozbíjejí infrastrukturu a zatarasují silnice.
Guvernér Džanínu Kamal abú Rub palestinskému rozhlasu řekl, že izraelské síly město obklíčily, zablokovaly vstupní a výstupní body i přístup do nemocnic. Reuters pouze potvrdil věrohodnost záběrů bezpečnostních kamer zachycujících vojenská vozidla jedoucí po silnici v Džanínu.
Auto zničené při izraelském zásahu na Západním břehu
Tiskové agentury s odvoláním na místní zdravotnické úřady uvádí nejméně devět mrtvých. Palestinský Červený půlměsíc informoval dokonce o deseti obětech izraelské operace na Západním břehu. Dva Palestinci zemřeli podle něj ve městě Džanín, další čtyři při zásahu automobilu v nedaleké vesnici a poslední čtveřice v uprchlickém táboře u města Túbás.
Izraelská armáda oznámila, že zabila „pět teroristů v operačním prostoru“ uprchlického tábora Nur Šams blízko města Tulkarm. Vojenská operace by mohla podle informací deníku Times of Israel, který se odvolává na zdroje z armády, trvat několik dní. V rámci zásahu bylo údajně zadrženo několik hledaných Palestinců.
Napětí sílí od útoku Hamásu na Izrael
Izraelská armáda výrazně zesílila operace na Západním břehu po loňském říjnovém teroristickém útoku Hamásu na židovský stát, při kterém zahynulo v jižním Izraeli zhruba 1200 lidí, převážně civilistů.
Během zásahů na Západním břehu podle agentury AP zahynulo nejméně 652 Palestinců. Armáda tvrdí, že cílem jsou teroristé a spojenci teroristů z Hamásu, podle úřadů OSN při nich ale umírají i civilisté. Ve stejném období zabili Palestinci v Jeruzalémě a na Západním břehu nejméně třicet Izraelců, civilistů i vojáků, vyplývá z oficiálních izraelských statistik.
Politický geograf Baar k izraelské vojenské operaci v Pásmu Gazy (zdroj: ČT24)
Varovný dopis šéfa izraelské rozvědky
Od začátku války v Gaze se také stupňuje násilí páchané na Palestincích ze strany radikálních židovských osadníků. Šéf izraelské rozvědky (Šin Bet) Ronen Bar minulý týden v dopise ministrům, který unikl do médií, varoval, že židovští extremisté na Západním břehu Jordánu provádějí „teroristické činy“ proti Palestincům a způsobují „nepopsatelné škody“.
Odsouzení ze strany řady západních států i čelných izraelských představitelů si vyžádal nedávný incident v palestinské vesnici Džit, do níž vtrhly desítky židovských extremistů, kteří ničili palestinský majetek. Událost si vyžádala jeden lidský život. Izraelská policie zatkla v souvislosti s řáděním extremistů v Džitu čtyři osoby.
GALERIE
Útok radikálních židovských osadníků na obec Džit (15. srpna 2024)
Beztrestné násilí
Podobné útoky přitom často končí bez potrestání viníka. Izraelská skupina pro občanská práva Ješ Din zjistila, že v letech 2005 až 2023 pouze tři procenta případů osadnického násilí vedlo k odsouzení pachatele. Z dopisu Bara vládě plyne, že radikální osadníky tento laxní přístup izraelských institucí povzbuzuje, uvádí BBC.
„Je to velmi nepříjemné a izraelská armáda, která tam dohlíží na pořádek, by měla proti takovýmto lidem tvrdě zasahovat a snažit se preventivně odrazovat od podobných útoků i tím, že budou tito lidé přísně potrestáni, protože Izrael nepotřebuje nic horšího, než aby vznikla obrovská intifáda na Západním břehu a pustili se do sebe Palestinci, osadníci, do toho armáda, byť se to samozřejmě může stát. Někteří si to i přejí a teď nemluvím jen o teroristech židovských, ale i těch muslimských,“ podotkl politický a kulturní geograf Vladimír Baar z Ostravské univerzity.
Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) zaznamenal od loňského 7. října do 5. srpna 1143 útoků izraelských radikálních osadníků, což jsou v průměru zhruba čtyři denně. Přibližně 120 z nich vyústilo ve smrt nebo zranění Palestinců a při asi tisíci byl poškozen jejich majetek.
Podle izraelské organizace pro lidská práva B'Tselem ve stejném období vyhnalo pronásledování ze strany radikálních osadníků Palestince z nejméně osmnácti vesnic.
Zrychlená výstavba židovských osad
Od začátku války v Gaze také zrychlila výstavba židovských osad na Západním břehu. Podle organizace Peace Now vzrostl celkový počet nelegálních osad od začátku roku na přibližně dvě stě, což je o čtvrtinu víc než o rok dříve. K tomu pokračují demolice palestinského majetku a zamítání stavebních povolení pro Palestince.
Extremisté v izraelské vládě veřejně prohlašují, že tyto změny zabrání vytvoření Palestiny. „Mým životním posláním je zmařit vznik palestinského státu. Vytvoříme svrchovanost... nejprve na místě a pak legislativně. Mám v úmyslu legalizovat nové osady,“ prohlásil v červnu ministr financí Becal'el Smotrič, který má současně pravomoc nad civilní správou více než poloviny Západního břehu.
Izraelská rada pro plánování za dobu vládnutí současné koalice premiéra Benjamina Netanjahua odsouhlasila skoro dvanáct tisíc bytových jednotek v osadách oproti osmi tisícům v předchozích dvou letech, všímá si izraelská nevládní organizace Peace Now.
Izraelská společnost tento trend spíš podporuje, ukázal červnový průzkum Pew Research Center, podle něhož si 49 procent izraelských Židů myslí, že pokračující budování osad na Západním břehu pomáhá posilovat národní bezpečnost země, zatímco jen 26 procent je toho názoru, že ji naopak poškozuje.
Podle listu The Washington Post se osadnické hnutí snažilo dosáhnout tohoto cíle nenápadně po celá desetiletí, kdy byly zábory půdy spíše postupné a umístění některých obcí se mohlo na první pohled jevit jako nelogické. Postupně se ale spojovaly do bloků a dálnice a obchvaty tato místa propojovaly s Izraelem.
Na Západním břehu Jordánu žije na 2,7 milionu Palestinců a zhruba půl milionu židovských osadníků, jejichž počet se za posledních pět let zvýšil zhruba o patnáct procent. Palestinci mají území spolu s Východním Jeruzalémem a Pásmem Gazy za součást svého budoucího nezávislého státu.
Izrael ale obsadil Západní břeh po šestidenní válce v roce 1967 a od té doby jej v rozporu s mezinárodním právem okupuje. Odvolává se při tom na historické a biblické vazby židovského národa k tomuto území.
Mezinárodní soudní dvůr (ICJ), což je hlavní soudní orgán OSN, v červenci symbolicky nařídil Izraeli, aby ukončil okupaci palestinského území, evakuoval stávající osady a zaplatil reparace Palestincům, kteří přišli o půdu a majetek, připomíná WP. Netanjahu ale verdikt odmítl s tím, že „židovský lid není dobyvatelem ve své vlastní zemi“.
Příměří v Gaze v nedohlednu
Jeruzalém pokračuje také ve vojenské operaci v Pásmu Gazy, kde izraelské údery během uplynulé noci zabily nejméně 16 lidí, včetně pěti žen a tří dětí, uvedla agentura AP s odvoláním na své reportéry a dvě nemocnice. Většina úderů se odehrála v blízkosti nebo přímo ve městě Chán Júnis na jihu oblasti.
V zajetí v Gaze zůstává od útoku Hamásu ze 7. října přes sto rukojmí, zhruba třetina z nich je zřejmě po smrti. Jednání o příměří zatím k pozitivním výsledkům nevedou. Netanjahu trvá na likvidaci Hamásu.
„Vláda si uvědomuje, že záchrana rukojmí je jedna věc, ale záchrana Izraele je věc druhá. Oni mají zodpovědnost za celý Izrael, ne jen za rukojmí jako jedince. Dobře vědí, že když přistoupí na příměří, Hamás nevydá všechna rukojmí, aby mohl Izrael dál vydírat,“ míní Baar.
Dohromady už bilance obětí od začátku války v Pásmu Gazy dosáhla 40 534 mrtvých a 93 778 raněných, uvedlo ministerstvo zdravotnictví ovládané Hamásem. Za posledních 24 hodin bylo podle ministerstva v Pásmu Gazy zabito nejméně 58 lidí. Podobná tvrzení však nelze nezávisle ověřit.
