Izrael okupací palestinských území a využíváním tamních zdrojů porušuje mezinárodní právo, rozhodl v pátek Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) v Haagu. Židovský stát podle dvora systematicky diskriminuje Palestince na okupovaných územích a porušuje jejich právo na sebeurčení. Jednání Izraele se de facto rovná anexi, uvedla s odkazem na sdělení soudu agentura Reuters. Vyjádření dvora Jeruzalém k ničemu právně nezavazuje, podle agentury AFP ale může dále zvýšit mezinárodní tlak na jeho vládu kvůli válce v Pásmu Gazy.
Soudce při čtení rozhodnutí uvedl, že Izraelem podniknutá opatření na palestinských územích nejsou dočasného charakteru. Jako běžnou praxi popsal přerozdělování zabavených pozemků, což podle něj svědčí o trvalosti izraelských kroků, a tudíž o anexi. Další přítomnost Izraele na palestinských územích je nelegální a měla by co nejdříve skončit, uvedl rovněž soudní dvůr.
„Po prozkoumání politiky a praktických kroků Izraele ve východním Jeruzalémě a na Západním břehu Jordánu, s ohledem na otázku, zda směřují k anexi, dvůr došel k závěru, že izraelská politika, včetně udržování a rozšiřování osad, výstavba s tím související infrastruktury, využívání tamních zdrojů a vyhlášení Jeruzaléma hlavním městem Izraele (...) mají za cíl stát se nezvratitelnými,“ uvedl soudce.
Na posudek již reagoval premiér Izraele Benjamin Netanjahu. Židé podle něj nejsou okupanty, protože se nachází ve své zemi. Izraelský opoziční lídr Benny Gantz označil výrok soudu za „další důkaz vnějšího vměšování“ a „kontraproduktivní“ krok pro bezpečnost regionu.
Dva krajně pravicoví ministři Netanjahuovy vlády Becalel Smotrič a Itamar Ben Gvir v reakci na vyjádření ICJ vyzvali k „anexi většího území“ na Západním břehu. Většina zemí považuje výstavbu židovských osad na Západním břehu za nelegální z pohledu mezinárodního práva. Navzdory tomu Netanjahuova vláda pokračuje ve schvalování židovských osad na tomto území. Začátkem měsíce podle izraelské nevládní organizace Peace Now schválily izraelské úřady největší zábor půdy na okupovaném Západním břehu za posledních více než třicet let.
Ministerstvo zahraničí palestinské samosprávy, sídlící na okupovaném Západním břehu, podle agentury AFP naopak označilo pátek za „skvělý den pro Palestinu“.
Mezinárodní postoj
O postoj k právním důsledkům izraelské okupace palestinských území požádalo ICJ Valné shromáždění OSN v rezoluci z konce prosince 2022. Pro tuto rezoluci se tehdy vyslovilo 87 zemí, proti hlasovalo 26 států, včetně USA, Británie, Německa či Česka, a pět desítek zemí, včetně například Francie, se zdrželo. Hlasování se konalo krátce po nástupu koaliční izraelské vlády premiéra Netanjahua, jejíž někteří krajně pravicoví členové podporují zábor palestinských území a rozšiřování židovských osad nejen na Západním břehu, ale i jejich obnovení v Pásmu Gazy.
Jeruzalém rezoluci OSN z prosince 2022 kritizoval s tím, že žádný mezinárodní orgán nemůže rozhodnout, že „židovský národ je okupantem ve své zemi“. „Jakékoliv rozhodnutí soudního orgánu, který má mandát od morálně zruinované a zpolitizované OSN, je zcela nelegitimní,“ řekl tehdy po hlasování VS OSN izraelský velvyslanec při OSN Gilad Erdan.
Palestinci chtějí mít vlastní stát na Západním břehu Jordánu, v Pásmu Gazy a ve východním Jeruzalémě. Těchto území se ale Izrael zmocnil za války v roce 1967. Východní Jeruzalém Izrael anektoval a Západní břeh Jordánu okupuje, podle odhadů tam žije více než půl milionu židovských osadníků, kteří mají izraelské občanství.
Evropská unie letos začala na agresivní osadníky uvalovat sankce. Z Pásma Gazy se Izrael v roce 2005 stáhl a nyní tam vládne teroristické hnutí Hamás, s nímž Izrael od loňského října válčí.
