Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotu uvedl, že v Pásmu Gazy nedojde k trvalému příměří, dokud nebudou zničeny vojenské kapacity Hamásu a schopnost tohoto teroristického palestinského hnutí vládnout. Reagoval tak na oznámení amerického prezidenta Joea Bidena, že izraelští vyjednavači předali Hamásu nový návrh komplexní třífázové dohody o příměří a propuštění rukojmí, a vyzval lídry hnutí i členy izraelské vlády, aby návrh přijali a válku ukončili. V Tel Avivu v sobotu opět vyšli do ulic lidé požadující propuštění rukojmí zajatých Hamásem a odstoupení Netanjahuovy vlády.
Netanjahu podmiňuje trvalé příměří v Pásmu Gazy zničením Hamásu. Ve hře je ale nový návrh
„Podmínky Izraele pro ukončení války se nezměnily: zničení vojenských a vládnoucích schopností Hamásu, propuštění všech rukojmí a zajištění toho, aby Pásmo Gazy již nepředstavovalo hrozbu pro Izrael,“ uvádí sobotní vyjádření premiéra.
Dodává, že Izrael bude i nadále trvat na splnění těchto podmínek před zavedením trvalého příměří. „Představa, že Izrael bude souhlasit s trvalým příměřím dříve, než budou tyto podmínky splněny, je mylná,“ doplnil.
Lídr izraelské opozice Jair Lapid vyzval Netanjahua, aby Bidenovu výzvu přijal, a nabídl izraelskému premiérovi podporu v případě, že by vládní koalici na protest opustili partneři z řad krajní pravice. „Izraelská vláda nemůže ignorovat zásadní projev prezidenta Bidena. Na stole je dohoda, která by měla být uzavřena,“ uvedl Lapid.
Dodal, že Netanjahu se může na podporu opozice v uzavření dohody spolehnout i za předpokladu, že by koalici opustili krajně pravicoví ministři Itamar Ben Gvir a Becalel Smotrič.
Americký ministr zahraničí Anthony Blinken v pátek večer telefonicky hovořil se svými protějšky ze Saúdské Arábie, Turecka a Jordánska, aby s nimi projednal tento návrh. Šéf americké diplomacie v těchto rozhovorech zdůraznil, že přijetí nového návrhu je v zájmu jak Izraelců, tak Palestinců, uvedl mluvčí resortu Matthew Miller.
O co v návrhu dohody jde?
Jeruzalém předložil hnutí Hamás nabídku, která počítá mimo jiné se šestitýdenním klidem zbraní výměnou za propuštění části rukojmí.
„První fáze by trvala šest týdnů. Její součástí by bylo úplné příměří a stažení izraelských sil ze všech obydlených oblastí Gazy, propuštění řady rukojmí, včetně žen, starých lidí a zraněných, výměnou za propuštění stovek palestinských vězňů,“ přiblížil návrh Biden.
Druhá fáze by podle amerického prezidenta zahrnovala propuštění všech zbývajících rukojmí a úplné stažení izraelských vojsk z Gazy. V další části by se pak jednalo o poválečném nastavení v Pásmu Gazy.
Tento návrh je zatím v něčem nejvstřícnější vůči Hamásu, uvedl zpravodaj ČT na Blízkém východě David Borek. „Za pomoci kreativní stylistiky se snaží obejít základní problém, kdy Izrael odmítá, že dohoda o příměří by měla být trvalým příměřím, tedy koncem války, a Hamás chce přesně to.“
Hamás se k návrhu vyjádřil vstřícně.
Podle zpravodaje je však důležité zamýšlet se nad tím, čí je to vlastně návrh. Zda jej předložila část izraelského vyjednávacího týmu, nebo jej dokonce předložili sami Američané.
Za „vyvážený a realistický“ označila nový návrh šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Naprosto souhlasím s americkým prezidentem Bidenem, že nejnovější návrh je významnou příležitostí k ukončení války a utrpení civilistů v Gaze. Nyní je třeba, aby jej podpořily všechny strany,“ uvedla.
Společná výzva k přijetí návrhu
Spojené státy, Katar a Egypt, které zprostředkovávají jednání mezi válčícími stranami, v sobotu vyzvaly Izrael a Hamás k dokončení dohody o příměří ve společném prohlášení.
„Katar, Spojené státy a Egypt společně vyzývají Hamás a Izrael k dokončení dohody ztělesňující zásady nastíněné 31. května prezidentem Bidenem,“ cituje server Times of Israel prohlášení. „Tyto zásady spojily požadavky všech stran v dohodu, která slouží mnoha zájmům a přinese okamžitou úlevu jak dlouho trpícím obyvatelům Pásma Gazy, tak i dlouho trpícím rukojmím a jejich rodinám. Tato dohoda nabízí plán pro trvalé příměří a ukončení krize,“ píše se v prohlášení.
Netanjahu zároveň obdržel oficiální pozvání k vystoupení na společném zasedání amerického Kongresu, které přijal. Vydal prohlášení, že je „nadšený z výsady prezentovat před zástupci amerického lidu a celého světa pravdu o naší spravedlivé válce proti těm, kteří nás chtějí zabít.“ Prohlášení premiérovy kanceláře zdůrazňuje, že jako první státník vystoupí na společném zasedání Kongresu již počtvrté.
Humanitární zásobování se stále zhoršuje
Izrael mezitím pokračuje v invazi do Rafahu, která ochromila přísun humanitární pomoci civilistům. Humanitární situace na místě se stále zhoršuje.
„Trváme na tom, že zákonná povinnost Izraele usnadnit doručení pomoci nekončí na hranici. Nekončí, když vysadí podporu jen pár metrů za hranicí, pak odjedou a nechají humanitární pracovníky, aby si pro ni museli jít přes aktivní bojové zóny, což není možné. Pomoc, která se dostává dovnitř, se nedostává k lidem,“ řekl mluvčí Úřadu pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN Jens Laerke.
Nejen v Tel Avivu pokračují protesty
Lidé protestující proti vládě premiéra Netanjahua a za propuštění rukojmí zajatých Hamásem v sobotu opět vyšli do ulic v centru Tel Avivu. Demonstranti žádají odstoupení Netanjahuovy vlády a vypsání předčasných voleb.
Podle pořadatelů přišlo v Tel Avivu 120 tisíc lidí, nejvíce od začátku války v Pásmu Gazy. Údaj není možné ověřit, upozorňuje server The Times of Israel.
Protestuje se i v dalších izraelských městech – například v Jeruzalémě, kde na dálku děkují Bidenovi za jeho tlak na uzavření příměří mezi Hamásem a Izraelem.
Válka v Pásmu Gazy začala 7. října teroristickým útokem Hamásu a jeho spojenců na Izrael, při němž palestinští ozbrojenci zabili na 1200 lidí a asi 250 osob unesli. Při dosud jediném klidu zbraní na konci listopadu byla propuštěna více než stovka rukojmí výměnou za palestinské vězně. Izraelská odveta podle ministerstva zdravotnictví zabila v Pásmu Gazy ovládaném Hamásem 36 379 Palestinců, údaje nicméně nelze nezávisle ověřit.