Jair Lapid

Šéf palestinské teroristické organizace Hamás Jahjá Sinvár je mrtev, v Pásmu Gazy ho zabili izraelští vojáci. Jeho smrtí však válka v Pásmu Gazy nekončí, řekl v projevu ve čtvrtek večer izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Podle něj je další prioritou přivést domů rukojmí, která drží Hamás od útoku na Izrael z loňského 7. října. Prezident země Jicchak Herzog armádu a bezpečnostní složky za zabití Sinvára pochválil. Podle amerického prezidenta Joea Bidena není Hamás po smrti svého vůdce schopen loňský útok opakovat a otevřela se šance na mír v Pásmu Gazy bez Hamásu u moci.

K jednadvacetidennímu přerušení bojů mezi Izraelem a Libanonem vyzvaly USA, Evropská unie, Saúdská Arábie a další západní a arabské země. Návrh příměří Paříž a Washington již připravily. Server Times of Israel uvedl, že aktéři konfliktu mají v příštích hodinách rozhodnout o jeho přijetí, což však vzápětí premiér židovského státu Benjamin Netanjahu odmítl. Vyvrátil i tvrzení, podle nějž nařídil zmírnit údery v Libanonu. Prý naopak vyzval armádu, aby v nich pokračovala plnou silou. Ta ve čtvrtek zasáhla kolem 220 cílů Hizballáhu v jižním Libanonu a v údolí Bikáa na východě země. Uvedla také, že zabila i šéfa vzdušných sil Hizballáhu Muhammada Surúra. Podle libanonských úřadů při úderech zahynulo 92 lidí.

Izraelští vojáci v noci na neděli vyzvedli těla šesti rukojmí unesených loni v říjnu při útoku palestinského teroristického hnutí Hamás na Izrael. Mrtvé vojáci nalezli v tunelu Hamásu pod městem Rafah na jihu Pásma Gazy, zabili je jejich únosci. Jde o dvě ženy a čtyři muže. Pozůstalí vyzvali ke generální stávce, která by vládu donutila přijmout příměří. Tu podpořily odbory, které začaly stávku svolávat na pondělí, k tomu vypukly protesty. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že kdo zabíjí rukojmí, dohodu o příměří nechce.

Izraelská armáda při noční operaci ve městě Chán Júnis na jihu Pásma Gazy nalezla těla šesti mužů, které odvlekli ozbrojenci z obcí na jihu Izraele při teroristickém útoku palestinského hnutí Hamás loni 7. října. Armáda všech šest mrtvých identifikovala, neupřesnila však příčiny jejich smrti, které podle ní zůstávají předmětem vyšetřování, informoval zpravodajský web The Times of Israel (ToI).

Šéf vojenského křídla palestinské teroristické skupiny Hamás Muhammad Dejf byl zabit při červencovém izraelském náletu v oblasti Chán Júnisu na jihu Pásma Gazy. Oznámila to izraelská armáda s tím, že v uplynulých hodinách obdržela zpravodajské informace potvrzující Dejfovu smrt. Hamás se k informaci zatím nevyjádřil.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotu uvedl, že v Pásmu Gazy nedojde k trvalému příměří, dokud nebudou zničeny vojenské kapacity Hamásu a schopnost tohoto teroristického palestinského hnutí vládnout. Reagoval tak na oznámení amerického prezidenta Joea Bidena, že izraelští vyjednavači předali Hamásu nový návrh komplexní třífázové dohody o příměří a propuštění rukojmí, a vyzval lídry hnutí i členy izraelské vlády, aby návrh přijali a válku ukončili. V Tel Avivu v sobotu opět vyšli do ulic lidé požadující propuštění rukojmí zajatých Hamásem a odstoupení Netanjahuovy vlády.

Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) nařídil Izraeli zastavit ofenzivu ve městě Rafah na jihu Pásma Gazy. Soud také nařídil, aby Jeruzalém otevřel hraniční přechod v Rafahu pro humanitární pomoc. Podnět k haagskému soudu podala Jihoafrická republika. Židovský stát, který v bojích hodlá pokračovat i nadále, v reakci na rozsudek uvedl, že jedná v sebeobraně, což je v souladu s mezinárodním právem. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu bude podle stanice al-Džazíra o rozhodnutí soudu jednat s klíčovými ministry, účastnit se má i právní poradce vlády.

Hlavní prokurátor Mezinárodního trestního soudu (ICC) v Haagu Karim Khan oznámil, že usiluje o vydání zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Jo'ava Galanta. Požádal také o vydání zatykače na tři vrcholné představitele Hamásu. Podle prokurátora tyto osoby nesou odpovědnost za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti spáchané v Pásmu Gazy a v Izraeli. Server Times of Israel píše o „bezprecedentním a kontroverzním kroku“ haagského tribunálu, který způsobil v Jeruzalémě šok. Žádost prokurátora o zatykač na izraelské lídry ostře kritizují Spojené státy i Česká republika.

Izrael podle amerického prezidenta Joea Bidena použil bomby dodávané Spojenými státy k útokům, při nichž v Pásmu Gazy umírali palestinští civilisté. Biden to řekl ve středu (ve čtvrtek brzy ráno středoevropského času) v rozhovoru pro stanici CNN. Izraelský velvyslanec v OSN Gilad Erdan označil prezidentovo prohlášení za zklamání, premiér Benjamin Netanjahu na nejnovější krok USA zatím oficiálně nereagoval. Mluvčí Bílého domu John Kirby později uvedl, že rozsáhlý útok na Rafah podle USA nepovede k porážce Hamásu. Zdůraznil, že Washington ale sdílí s Izraelem cíl porazit palestinské teroristy.

Asi dvacet příbuzných rukojmí držených palestinskými teroristy v Gaze vtrhlo na pondělní zasedání parlamentního výboru v Jeruzalémě. Skupina v Knesetu požadovala, aby poslanci dělali víc pro osvobození Izraelců. Hamás při říjnovém útoku unesl do Gazy 253 lidí, část se dostala na svobodu díky dočasnému klidu zbraní zprostředkovaném Katarem. Deník The Jerusalem Post napsal, že Kneset by se měl zabývat návrhem na vyslovení nedůvěry vládě, který podala opozice právě kvůli rukojmím.

Izraelský nejvyšší soud zrušil klíčovou část kontroverzní justiční reformy premiéra Benjamina Netanjahua. Verdikt se týká v červenci schváleného zákona, který soudcům brání zrušit vládní rozhodnutí, jež považují za nerozumná. Rozhodnutí soudu by mohlo obnovit rozpory, se kterými se izraelská společnost potýkala před vypuknutím války s teroristy z Hamásu, upozornila agentura AP. Netanjahuova vláda chce omezit pravomoci nejvyššího justičního orgánu, proti čemuž demonstrovaly v ulicích pravidelně desetitisíce Izraelců.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ztrácí podporu obyvatel i některých svých vládních kolegů. Podle serveru Politico se zdá, že se následující týdny pro Netanjahua „přehoupnou do potenciální koncovky“. Mnoho Izraelců mu totiž vyčítá „katastrofální bezpečnostní chybu“, kdy složky židovského státu nedokázaly zabránit útoku teroristického hnutí Hamás ze 7. října, ale také změny ve státním rozpočtu. Nejpravděpodobnějším vyzyvatelem, který by mohl ukončit Netanjahuovu dlouhou politickou kariéru, je bývalý ministr obrany Benny Gantz, píše Politico.

Zatímco izraelská armáda bojuje v Gaze, v telavivském parku demonstrovali arabští i židovští anarchisté a komunisté proti válce. Zároveň se na druhé straně parku sešla protidemonstrace. O náladách v Izraeli informoval zpravodaj ČT na Blízkém východě David Borek. Dodal, že izraelská veřejnost je sice nyní sjednocena, ale pod povrchem jednoty doutnají staré i nové politické bariéry a štěpení.

Izraelské síly v noci na neděli bombardovaly pozice teroristického hnutí Hamás v Pásmu Gazy. Podle listu The Times of Israel židovský stát podnikl letecké útoky, které podle armádních zdrojů cílily na infrastrukturu islamistů, a to například na skladiště zbraní, pozorovatelny a velitelská stanoviště. Palestinská tisková agentura Wafa spadající pod orgány samosprávy vedené Fatahem oznámila, že při sobotních leteckých úderech zahynulo v uprchlickém táboře Maghází 51 lidí, převážně žen a dětí. Informace nicméně nelze nyní nezávisle ověřit.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v noci na sociální síti X obvinil tajné služby ze selhání, které vedlo k útoku Hamásu na Izrael ze 7. října. Napsal také, že od tajných služeb nedostal varování, že by se Hamás chystal na „válku“. Po široké kritice izraelských činitelů i veřejnosti své vyjádření smazal a posléze se za výroky omluvil.

Vojenský vůdce palestinského hnutí Hamás Muhammad Díf oznámil, že skupina zahájila vojenskou operaci proti Izraeli. Řekl to poté, co do Izraele pronikly skupiny teroristů z Pásma Gazy, které podle médií unášejí vojáky i civilisty. V ulicích měst na jihu země se bojuje a na Izrael létají salvy raket, Hamás tvrdí, že jich vypálil několik tisíc. Útok má nejméně 250 obětí a 1450 zraněných. Premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že Izrael je ve válce. Izraelská armáda zahájila odvetné útoky na Pásmo Gazy, po kterých Palestinci hlásí 232 mrtvých a 1697 zraněných, a povolává rezervisty. Prezident palestinské autonomie Mahmúd Abbás prohlásil, že palestinský lid má právo bránit se „teroru osadníků a okupačních vojáků“.

Izrael řeší kvůli inflaci mléčnou krizi. Chystané zvýšení jeho ceny o patnáct procent vláda nakonec zamítla, zdražení rozloží do delšího období. Obává se protestů, podobně jako v roce 2011, kdy se kvůli zdražování mléčných výrobků konaly masové demonstrace.

Americký prezident Joe Biden v úterý vyzval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, aby upustil od justiční reformy, která v Izraeli vyvolala protesty, a záporně odpověděl na dotaz novinářů, zda se v brzké době chystá pozvat Netanjahua do Bílého domu. V Izraeli jeho slova vyvolala negativní reakci.

V Izraeli se úspěšně rozeběhla snaha vlády o změnu zákona, díky níž by se mohl do ministerské funkce vrátit odsouzený šéf ultraortodoxní strany Šas a spojenec premiéra Benjamina Netanjahua Arje Deri. Parlament novelu v pondělí schválil v prvním čtení, napsal list The Times of Israel. Deri skončil v lednu ve funkci ministra vnitra a zdravotnictví poté, co jeho působení v kabinetu zakázal nejvyšší soud.

Nový izraelský ministr národní bezpečnosti a odsouzený rasista Itamar Ben Gvir navštívil Chrámovou horu. Palestinské ministerstvo zahraničí označilo krok za „bezprecedentní provokaci“ a palestinský premiér Muhammad Ištajja uvedl, že jde o pokus vytvořit z mešity al-Aksá židovský chrám. Před dopadem, jaký může tato symbolická návštěva na sporném místě mít, varovala i izraelská opozice. Odsoudily ji také Jordánsko a Egypt. V minulosti se návštěva izraelského politika na Chrámové hoře stala roznětkou násilí.

Valné shromáždění OSN požádalo Mezinárodní soudní dvůr (ICJ), aby vyjádřil svůj postoj k právním důsledkům izraelské okupace palestinských území. Pro rezoluci s tímto požadavkem se vyslovilo 87 zemí, proti hlasovalo 26 zemí. Kromě Izraele byly proti také například Spojené státy, Británie, Německo a Česká republika. Palestinci výsledek hlasování přivítali jako vítězství.

Nová izraelská vláda v čele se staronovým premiérem Benjaminem Netanjahuem získala důvěru parlamentu. Vládu při čtvrtečním hlasování podpořilo 63 z celkem 120 poslanců, informovala agentura Reuters. Nový Netanjahuův kabinet je podle agentury AFP nejpravicovější v dějinách země. Netanjahuovi blahopřáli mimo jiné prezident USA Joe Biden a ruský vládce Vladimir Putin.

Bývalý izraelský premiér Benjamin Netanjahu spolu se svými spojenci v úterních parlamentních volbách získal jasnou většinu mandátů, informovala ve čtvrtek volební komise. Podle konečného součtu Netanjahuova pravicová strana Likud získala ve 120členném parlamentu 32 křesel a se spojenci dá dohromady 64 mandátů. Současný premiér Jair Lapid krátce před oznámením konečných výsledků Netanjahuovi pogratuloval k vítězství.

Bývalý izraelský premiér Benjamin Netanjahu a jeho spojenci podle prvních odhadů po uzavření volebních místností zřejmě získali v úterních parlamentních volbách dostatek hlasů k zajištění parlamentní většiny potřebné k sestavení budoucí vlády. V Izraeli se konaly páté parlamentní volby za tři a půl roku.