Vláda izraelského premiéra Benjamina Netanjahua v noci na pátek jednomyslně schválila odvolání šéfa vnitřní zpravodajské služby Šin Bet Ronena Bara. Izraelská opozice se proti postupu kabinetu odvolala k nejvyššímu soudu, který rozhodnutí vlády vzápětí pozastavil. Netanjahu kabinetu sdělil, že v Bara ztratil důvěru po útoku teroristického hnutí Hamás na Izrael v říjnu 2023.
Odvolání šéfa izraelské kontrarozvědky pozastavil nejvyšší soud
Původně chtěl kabinet Bara odvolat k 20. dubnu, následně se však rozhodl pro 10. duben. Vláda počítala s tím, že pokud se podaří najít náhradu dříve, mohl by Bar z funkce odejít ještě před uvedeným datem. Izraelský nejvyšší soud však v pátek vydal dočasný soudní příkaz, jímž účinnost tohoto vládního rozhodnutí pozastavil. Ten zůstane v platnosti do doby, než soud vyslechne všech pět stížností podaných proti Barovu odvolání, což podle soudu nenastane později než 8. dubna.
Podle průzkumu souhlasí s odvoláním ředitele kontrarozvědky jen 31 procent dotazovaných, 46 procent to odmítá. Ovšem ještě počátkem března skoro dvě třetiny respondentů souhlasily s tím, že by měl Ronen Bar rezignovat. Teprve s tím, jak se spor okolo jeho osoby zpolitizoval, se najednou stal hrdinou pro opozici, uvedl zahraniční zpravodaj ČT David Borek.
Proti rozhodnutí vlády odstranit Bara z čela tajné služby se v pátek k nejvyššímu soudu odvolaly čtyři opoziční strany a jedna nevládní organizace. Opozice ve své stížnosti tvrdí, že vzhledem k probíhajícímu vyšetřování zaměstnanců Netanjahuovy kanceláře právě ze strany Šin Bet představuje rozhodnutí premiéra odvolat šéfa tajné služby jasný střet zájmů, uvedl opoziční lídr Jair Lapid.
Bar byl dle opozice navíc odvolán až poté, co vlastní vyšetřování Šin Bet ohledně bezpečnostních selhání při teroristickém útoku Hamásu ze 7. října 2023 „jasně ukázalo na odpovědnost politického vedení země za tuto katastrofu“. Podle zpravodajského serveru The Times of Israel (ToI) je to poprvé v izraelských dějinách, co vláda odvolala šéfa Šin Bet.
Bývalý izraelský ministr obrany a šéf opoziční pravicové strany Israel Bejtejnu (Izrael je náš domov) Avigdor Lieberman na rozhodnutí o odvolání podle ToI reagoval slovy, že „to je přesně to, o čem sní naši nepřátelé“. Dodal, že premiér Netanjahu na sebe měl vzít odpovědnost po událostech ze 7. října 2023, rezignovat a chtít to samé od dalších, kteří útoku nezabránili.
Postoj premiéra
Podle Borka uvedl Netanjahu jen kusé prohlášení, že vláda má právo na výměnu v čele kontrarozvědky. „Takže velké čekání, jestli to vláda opravdu udělá, nebo vyslyší nařízení nejvyššího soudu,“ řekl novinář. Dodal, že pokud by vláda výměnu provedla, tak odbory a podnikatelské kruhy naznačily možnost vstoupit do stávky.
Zastánci vlády argumentují, že po volbách musí mít premiér a jeho kabinet schopnost něco měnit a nemůže být „sabotována latentně levicovou většinou v soudech a na generální prokuratuře“, přiblížil Borek.
Izraelský ministr vnitra Moše Arbel prohlásil, že vláda bude respektovat rozhodnutí nejvyššího soudu. Jeho komentář je v rozporu s postoji několika dalších členů vlády. Ministr komunikací Šlomo Kar'i dříve prohlásil, že nejvyšší soud „nemá žádnou právní pravomoc zasahovat“ do odvolání, upozornil ToI.
Netanjahu před hlasováním podle ToI označil Bara za příliš „měkkého“ s tím, že není „tou správnou osobou“, která by měla Šin Bet napravit. Dodal, že rozhodnutí učinil 7. října 2023 po útoku teroristického hnutí Hamás na Izrael a během následujících jednání o propuštění rukojmí unesených palestinskými teroristy.
„Diplomatická jednání vedu už mnoho let,“ uvedl Netanjahu podle ToI. „Měl měkký přístup a nebyl dostatečně agresivní,“ poznamenal o Barovi. Dodal, že poté, co Bara ve vyjednávacím týmu nahradil jiný vysoký úředník Šin Betu, „úniků informací dramaticky ubylo a díky velmi úspěšným jednáním se nám podařilo rukojmí vrátit“.
Bar: Nepodložená tvrzení
Bar se jednání kabinetu nezúčastnil, zaslal však ministrům obsáhlý dopis, v němž uvedl, že proces jeho odvolání neodpovídá pravidlům, je veskrze poznamenán osobními i institucionálními střety zájmů a důvody odvolání jsou založeny na nepodložených tvrzeních.
V uplynulých třech dnech v Izraeli lidé vyšli do ulic na protest proti záměru Bara odvolat a proti obnovení izraelských úderů v Pásmu Gazy po dva měsíce trvajícím příměří v situaci, kdy na tomto palestinském území zůstává v zajetí 59 izraelských rukojmí, z nichž je naživu podle odhadů 24.
Izraelská policie ve čtvrtek pozdě večer použila během protestů vodní děla a zatkla několik lidí poté, co v Tel Avivu a v blízkosti premiérova sídla v Jeruzalémě došlo k potyčkám, při nichž se podle policie desítky protestujících pokusily prorazit bezpečnostní kordony.
Katarská kauza a Barova kritika vlády
Demonstranti se mimo jiné obávají, že premiér bude chtít Bara nahradit loajálním člověkem, který zamete pod koberec probíhající vyšetřování údajných nekalých vazeb několika jeho spolupracovníků na Katar a který by také mohl upevnit vliv vlády na bezpečnostní složky země a potenciálně je zpolitizovat.
„Katarská kauza“ se týká několika Netanjahuových spolupracovníků, které začala tajná služba Šin Bet před několika týdny vyšetřovat kvůli podezření, že dostávali peníze od katarské vlády za vylepšování obrazu této země, jež se mimo jiné podílí na zprostředkování jednání s Hamásem o příměří. Lapid tvrdí, že vláda rozhodla o odvolání Bara čistě kvůli „katarské kauze“.
S Barem měl premiér dlouhodobě spory mimo jiné i proto, že Bar jako člen vyjednávacího týmu tlačil loni na rychlé uzavření příměří kvůli záchraně rukojmí a kritizoval také vládu, že dostatečně nepostihuje násilí židovských osadníků na okupovaném Západním břehu vůči palestinským obyvatelům. Záměr odvolat Bara v době války kritizovala i opozice a šéfové dvou stovek velkých izraelských firem.
Válku v Pásmu Gazy rozpoutal Hamás útokem 7. října 2023, při němž palestinští teroristé v izraelském pohraničí povraždili na dvanáct set lidí, většinou civilistů, a na 250 dalších unesli do Gazy jako rukojmí. Odvetná vojenská ofenziva Izraele v Pásmu Gazy si podle údajů Hamásem ovládaného ministerstva zdravotnictví v Pásmu Gazy mezi Palestinci vyžádala více než 49 tisíc mrtvých a způsobila hlubokou humanitární krizi spojenou s nedostatkem potravin, vody a paliva a masivními škodami v důsledku bombardování.