Kontrarozvědka

Velká Británie zasahuje proti špionům pracujícím pro Moskvu. V Londýně soudí skupinu Bulharů, kteří podle vyšetřovatelů sledovali vybrané lidi a informace o nich posílali na východ. V posledních dnech policisté odhalili také další buňku, která měla na ostrovech prát špinavé peníze z Ruska.

Šéf německé civilní rozvědky BND Bruno Kahl v pondělí varoval poslance, že Rusko vydává na armádu výrazně více než Severoatlantická aliance a jeho síly budou schopny zaútočit na území NATO nejpozději do konce tohoto desetiletí. Do Spolkového sněmu dorazili i šéfové dalších německých tajných služeb.

Zařízení od čínské společnosti Huawei podle šéfa Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky stále představují riziko. Užívání technologií firmy může znamenat v případě budoucího konfliktu podobnou zranitelnost, jakou byla po začátku války na Ukrajině závislost na ruském plynu, řekl Koudelka na konferenci v Poslanecké sněmovně o rizicích ekonomické a technologické závislosti na Číně. Také upozornil, že Peking se snaží navenek působit jako přítel a atraktivní partner západních zemí, usiluje ale o úpadek demokracií.

Rusko zůstávalo loni stejně jako v předchozích letech zdaleka největší hrozbou pro bezpečnost České republiky, uvedla ve své výroční zprávě Bezpečnostní informační služba (BIS). Kontrarozvědka se ve své činnosti soustředila především na ruské nepřátelské aktivity, ale také na kybernetické hrozby či rizika spojená s novými technologiemi. Zabývala se i mezerami v připravenosti státu reagovat na měnící se svět či nepřátelské aktivity Číny, která podle ní využívá akademiky k získávání informací.

Vojenské zpravodajství a Bezpečnostní informační služba (BIS) se podílely pod vedením amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) na odhalení činnosti kybernetického aktéra spojovaného s ruskou vojenskou tajnou službou GRU, informovalo Vojenské zpravodajství. Kybernetické hrozby souvisely s jednotkou GRU 29155, kterou čeští vyšetřovatelé spojili s výbuchem muničního areálu ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014.

Zemské volby ve východoněmeckém Durynsku vyhrála strana Alternativa pro Německo (AfD), která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou. V Sasku, které hraničí s Českem, AfD skončila těsně druhá za Křesťanskodemokratickou unií (CDU) současného zemského premiéra Michaela Kretschmera. Pro strany celoněmecké vládní koalice kancléře Olafa Scholze volby skončily debaklem. Vyplývá to z prognóz, které po uzavření volebních místností zveřejnily veřejnoprávní stanice ARD a ZDF.

Německo čelí hybridním útokům a špionáži především z Ruska, ale také z Číny, hrozbou pro bezpečnost země jsou i islámský extremismus, prudký nárůst případů antisemitismu a krajní pravice s levicí. Informovala o tom spolková ministryně vnitra Nancy Faeserová (SPD) při představování výroční zprávy Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV), tedy civilní kontrarozvědky. Podle jejího šéfa Thomase Haldenwanga nelze při hodnocení bezpečnostní situace v zemi říct mnoho pozitivního.

Najímání cizinců na páchání trestné činnosti, jako tomu bylo u muže podezřelého ze žhářského útoku v autobusových garážích pražského dopravního podniku, je podle ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky nová taktika Ruska. Napsal to server Hlídací pes. Útočník pak podle šéfa české kontrarozvědky nemusí ani vědět, že ho najala ruská strana. Moskva podle něj bude v tomto přístupu pokračovat.

Z členství v teroristické organizaci a z přípravy vlastizrádného aktu se od pondělí před soudem ve Stuttgartu zodpovídá devět lidí. Podle státního zastupitelství chystali v Německu převrat.

Rakousko rozkrývá největší špionážní kauzu v moderní éře státu. Podle vyšetřovatelů měla dvojice mužů – bývalý kontrarozvědčík a manažer – donášet Rusku citlivá data. Případ se navíc dále rozrůstá, a to i do nejvyšších pater politiky. Druhý z vyšetřovaných je v současnosti na útěku. Kritice v souvislosti s případem čelí i rakouská vláda, podle expertů zůstává Vídeň křižovatkou ruských zpravodajců.

Ukrajinská tajná služba SBU pomohla české kontrarozvědce odhalit proruskou vlivovou síť v Praze zaměřující se na europoslance. Napsala to ukrajinská tisková agentura Ukrinform s odvoláním na své zdroje. Ty agentuře řekly, že česká Bezpečnostní informační služba (BIS) odhalila před blížícími se červnovými volbami do Evropského parlamentu síť, kterou řídil spojenec ruského prezidenta Viktor Medvedčuk.

Polská kontrarozvědka ABW vyšetřuje činnost proruské špionážní sítě zaměřené proti členským státům a orgánům Evropské unie. Ve čtvrtek to podle portálu onet.pl oznámil Jacek Dobrzyński, mluvčí vládního koordinátora tajných služeb. Polsko při vyšetřování spolupracuje s Českem. O rozkrytí ruské propagandistické sítě a spolupráci s českými zpravodajskými službami ve čtvrtek podle listu Politico informoval i belgický premiér Alexander De Croo.

Krajně pravicová Národnědemokratická strana Německa (NPD), která nyní vystupuje pod názvem Die Heimat (Vlast), bude kvůli svým protiústavním cílům na šest let vyloučena ze státní finanční podpory. Podle agentury DPA o tom v úterý rozhodl Spolkový ústavní soud v Karlsruhe. Strana rozhodnutím soudu přichází o daňové výhody a finanční příspěvky.

Rusko je největší bezpečnostní hrozbou pro Česko, uvádí ve výroční zprávě za rok 2022 Bezpečnostní informační služba (BIS). Dodává, že kyberšpionážní aktivity ruských aktérů v tuzemsku ale loni mírně poklesly. V budování kontaktů s politiky pokračovali příslušníci čínských zpravodajských služeb, píše dále kontrarozvědka. Nízká podle ní zůstala v minulém roce hrozba islamistického terorismu.

Kvůli vynášení informací na Hrad v době úřadování bývalého prezidenta Miloše Zemana skončil v Bezpečnostní informační službě (BIS) Martin Kropík, který působil ve speciální sekci kontrarozvědky. Odebrání bezpečnostní prověrky, tím i konec služebního poměru v BIS, potvrdil tento týden Městský soud v Praze, píše Aktuálně.cz. Důstojník se scházel s pracovníkem bezpečnostního odboru prezidentské kanceláře Jiřím Romem, který dříve u BIS také pracoval. Schůzky kontrarozvědka monitorovala, Kropík mimo jiné Romovi radil, jak se dá odhalit zpravodajská technika, dodává web.

Prezidenta Miloše Zemana vyslechla inspekce Bezpečnostní informační služby, která vyšetřuje podezření na únik utajených informací. Návštěvu agentů potvrdil při své účasti u voleb svého nástupce sám prezident. Podle Deníku N šetření souvisí se Zemanovým dřívějším prohlášením, že tajná služba odposlouchávala jeho okolí, přičemž se odkázal na důstojníka BIS.

Bezpečnostní informační služba (BIS) ve výroční zprávě informuje o ruském agentovi s vazbami na české novináře a politiky. Využíval je podle kontrarozvědky k nastolování proruské politické agendy, koordinaci veřejných vystoupení politiků nebo medializaci témat, která jsou v souladu se zájmy Ruska. Za zpravodajskou hrozbu označuje zpráva BIS i Čínu. V dokumentu se také uvádí, že dezinformace neměly velký dopad na loňské sněmovní volby.

Na osm set německých vyšetřovatelů ve středu provedlo v jedenácti spolkových zemích zátah proti pravicovým extremistům. Zadrženy byly čtyři osoby z okolí organizace bojových sportů z Eisenachu, informovala podle agentury DPA mluvčí spolkového státního zastupitelství v Karlsruhe. Padesát lidí bylo obviněno. Jde mimo jiné o členy zakázané sítě Combat 18 nebo organizace Atomwaffen Division. Nacistické uskupení původně ze Spojených států se netajilo úmyslem rozpoutat v Německu rasovou válku.

Vyslání mírových sil NATO na Ukrajinu by vedlo k přímé konfrontaci mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí. V Moskvě to prohlásil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Obvinil také USA z údajného maření „obtížných“ rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou. V Bruselu ve čtvrtek začne mimořádný summit NATO, na kterém chce k vyslání mírové mise vyzvat své spojence Polsko. Ministerstvo zahraničí Polska si ve středu ráno předvolalo ruského velvyslance, Varšava později oznámila, že vyhostí 45 ruských diplomatů, které viní ze špionáže.

Německý správní soud v Kolíně nad Rýnem rozhodl, že civilní kontrarozvědka může označit celou Alternativu pro Německo (AfD) jako stranu podezřelou z krajně pravicových aktivit. Soud tak umožnil kontrarozvědce sledování představitelů AfD s použitím všech zpravodajských postupů včetně odposlechů. Představitelé protiimigrační strany se proti rozsudku mohou odvolat. O AfD se už nyní zajímají tajné služby v některých spolkových zemích.

Prostředníkem v jednáních mezi Západem a Ruskem by mohla být Čína, řekl španělskému deníku El Mundo šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Evropská unie Peking o asistenci v jednání ale zatím nepožádala. Nabídku zprostředkovat setkání s ukrajinskými představiteli chce v neděli ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi zopakovat zase turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. V sobotu proběhla schůzka izraelského premiéra Naftaliho Bennetta s šéfem Kremlu, další kolo jednání Ukrajiny a Ruska by mělo proběhnout v pondělí. Putin prohlásil, že rozhodnutí napadnout sousední zemi bylo správné a Západem vyhlášenou bezletovou zónu by považoval za útok.

Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov potvrdil, že do Kyjeva dorazila další dodávka z balíku americké vojenské pomoci. Ve svém projevu v parlamentu se snažil uklidnit obyvatelstvo, že v nejbližší době vojenský střet s Ruskem nehrozí, protože ruské jednotky ještě nevytvořily „bojová uskupení“ k průniku přes hranice. O situaci kolem Ukrajiny a eskalaci napětí mezi Ruskem a Západem budou v pátek telefonicky hovořit ruský prezident Vladimir Putin a jeho francouzský protějšek Emmanuel Macron. Americký prezident Joe Biden nevyloučil v případě ruského útoku na Ukrajinu uvalení sankcí přímo na Putina.

Izraelská kontrarozvědka Šin Bet zatkla za špionáž muže zaměstnaného v domácnosti ministra obrany Bennyho Gantze. Omri Goren podle informací izraelských médií nabídl spolupráci skupině hackerů napojených na Írán. Sedmatřicetiletý Goren pracoval v domě jako uklízeč a byl zadržen po svém kontaktu s člověkem napojeným na Írán.

Pověřený ředitel Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka na čtvrtečním jednání Stálé komise pro kontrolu činnosti BIS odmítl, že by nechal odposlouchávat nejvyšší ústavní činitele, sdělili účastníci schůze. Hrad reagoval dalším obviněním ze zneužívání zpravodajských prostředků. Podle předsedy sněmovní komise Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) jde pouze o tvrzení. Důkazy chtějí i další členové komise. Tématu se věnovala čtvrteční Devadesátka a Události, komentáře.