Z členství v teroristické organizaci a z přípravy vlastizrádného aktu se od pondělí před soudem ve Stuttgartu zodpovídá devět lidí. Podle státního zastupitelství chystali v Německu převrat.
V Německu začala první část procesu s pučisty, kteří chtěli násilně převzít moc
Události: Ve Stuttgartu začal soud s obžalovanými z přípravy ozbrojeného puče (zdroj: ČT24)
V Německu začal první z procesů se členy extremistické skupiny Říšští občané kolem potomka šlechtického rodu Heinricha XIII. Reusse. Ten podle obvinění plánoval násilně převzít moc nad Německem. Další dva procesy – včetně Reussova – začnou později v květnu a červnu v Mnichově a ve Frankfurtu nad Mohanem.
Právě v Hesensku se uskuteční proces se šéfem skupiny Reussem. Konat se má v obřím stanu za přísných bezpečnostních opatření. Obviněných je celkem 27, první verdikty lze očekávat v roce 2025.
Proces patří k největším v historii poválečného Německa, řekl v rozhovoru s veřejnoprávní televizní a rozhlasovou stanicí SWR mluvčí vrchního zemského soudu ve Stuttgartu Lars Kemmner. Poznamenal, že akta k případu tvoří sedm stovek šanonů s celkem 400 tisíci listy. Samotná obžaloba má přes šest stovek stránek, zkrácená verze pro přednesení pak 33 stránek.
Pondělní úvod procesu, který byl vyhrazen pro čtení obžaloby, provázel mimořádný zájem médií i veřejnosti. Kvůli frontám před justičním palácem začalo stání s více než hodinovým zpožděním. Začátek soudu a pozadí celé kauzy je od rána jedním z hlavních témat německých zpravodajských televizí. Tváře jednotlivých obviněných jsou na televizních záběrech rozostřené.
Před soudem ve Stuttgartu, který se soustředí na vojenské křídlo spiklenců, stojí například muž, který při domovní prohlídce střílel na zasahující policisty z poloautomatické útočné pušky. Dva policisté tehdy utrpěli zranění.
„Cílili na srdce naší demokracie. Plánovali svržení německého parlamentu,“ řekla k procesu německá ministryně vnitra Nancy Faeserová. Federální prokurátor Michael Klemm pak v této souvislosti upozornil na to, že „lokální zástupci stávajícího státního zřízení měli být eliminováni během takzvaných čistek různými způsoby, včetně vražd“.
Policisté zakročili v roce 2022
Skupina v čele Reussem, která se hlásila k hnutí Říšských občanů neuznávajících existenci spolkové republiky, chtěla podle vyšetřovatelů zaútočit na Spolkový sněm, zadržet poslance a vraždit nepřátele. Pučisté měli připravené politické vedení, které se opíralo o vojenské křídlo. Právě ozbrojená část skupiny by zajistila s pomocí násilí moc politickému vedení, které by se opíralo o zhruba tři stovky vojensky organizovaných regionálních svazů.
Proti pučistům, mezi kterými jsou někdejší důstojník a výsadkář Rüdiger von Pescatore nebo někdejší poslankyně za pravicově populistickou Alternativu pro Německo (AfD) a soudkyně Birgit Malsacková-Winkemannová, policie zakročila v prosinci 2022. Razie se tehdy konaly nejen v Německu, ale také v Rakousku a Itálii.
Policejní zátah z prosince 2020
Během zátahů policisté objevili 380 střelných zbraní, skoro stejné množství zbraní sečných a na 150 tisíc kusů munice. „Viděli jsme, že plán na svržení vlády měl kořeny v armádě a v policii, a dokonce v justičním systému. To je dost znepokojivé,“ konstatoval znalec německé krajně pravicové scény Miro Dittrich.
Obviněné, kteří se označovali za Vlasteneckou unii (Patriotische Union), spojoval odpor k současnému demokratickému zřízení, zastávali rovněž různé spiklenecké teorie. Jako k zastřešující ideologii se hlásili k hnutí Říšských občanů, které trvá na pokračování Německé říše na základě ústavy z roku 1871.
K hnutí se podle kontrarozvědky hlásí v 84milionovém Německu asi 21 tisíc lidí. Jejich počet i množství spáchaných trestných činů měl prudce vzrůst během pandemie covidu-19.
