Vlastizrada

V ruské vědecké komunitě panuje strach. Během posledních šesti let bylo v zemi zatčeno nejméně deset vědců, z nichž mnozí prováděli výzkum v oblasti vysokorychlostní aerodynamiky nebo hypersoniky, informoval The Wall Street Journal. Někteří z nich byli například zatčeni kvůli podezření, že předávali vědecká data konkurentům Moskvy. Poslední z nich byl odsouzen k patnácti letům vězení. Několik vědců bylo zadrženo poté, co se se souhlasem ruského státu podíleli na výzkumu s jinými zeměmi. Někteří pracovali na projektech souvisejících s obranným sektorem.

Z členství v teroristické organizaci a z přípravy vlastizrádného aktu se od pondělí před soudem ve Stuttgartu zodpovídá devět lidí. Podle státního zastupitelství chystali v Německu převrat.

Hongkong představil návrh nového zákona o národní bezpečnosti. Za trestné činy jako je vlastizrada nebo vzpoura ukládá až doživotní vězení. Norma podle agentury dál prohloubila obavy z omezování svobod ve městě poté, co vláda v Pekingu v roce 2020 v reakci na hongkongské prodemokratické protesty zavedla přísný bezpečnostní zákon, napsala agentura AP.

Ukrajinská tajná služba SBU podle ukrajinských médií zlikvidovala v Rusku bývalého proruského ukrajinského poslance Illju Kyvu, který otevřeně podpořil ruskou agresi a na Ukrajině byl v nepřítomnosti odsouzen za vlastizradu. Exposlancovo tělo bylo podle ruské agentury RIA Novosti nalezeno u Moskvy. V okupovaném Luhansku pak SBU podle ukrajinských médií zlikvidovala kolaboranta Oleha Popova, člena „parlamentu“, který v oblasti zřídili okupanti.

Ruský soud uznal vinným z vlastizrady zakladatele počítačové firmy Group-IB Ilju Sačkova a poslal ho na 14 let do vězení. Informovaly o tom ruské tiskové agentury. Podle obžaloby Sačkov předal utajované informace zahraničním rozvědkám. Podnikatel už dříve vinu odmítl a jeho obhájce uvedl, že se proti verdiktu odvolá. Sačkovovi bývalí kolegové uvedli, že středa je černý den pro kybernetickou bezpečnost.

Běloruský soud v pondělí vynesl verdikt nad opoziční vůdkyní Svjatlanou Cichanouskou a vyměřil jí 15 let vězení. Někdejší opoziční kandidátka na prezidentku žije v litevském exilu, soudní proces se konal v její nepřítomnosti.

Soud udělil trest 27 let domácího vězení za vlastizradu prominentnímu kambodžskému opozičnímu politikovi Kemu Sokhaovi. Soudce Koy Sao rovněž prohlásil, že Sokha se nesmí ucházet o politickou funkci ani hlasovat ve volbách.

Policie v Německu ve středu zatkla spolupracovníka Spolkové zpravodajské služby (BND) kvůli podezření, že poskytoval informace Rusku. Mohl se tím dopustit vlastizrady. Informuje o tom agentura DPA s odvoláním na německé nejvyšší státní zastupitelství. Podle agentury Reuters je podezřelým Němec Carsten L., jehož pracoviště i byt prohledala policie.

Nic na Ukrajině se nedá udělat bez Viktora Medvedčuka, věřil ve své době šéf Kremlu Vladimir Putin. Ukrajinský politik byl ve své zemi prodlouženou rukou Moskvy, jejíž vliv tam pomáhal šířit. Zfalšoval pro Kreml ukrajinské prezidentské volby, podílel se na Minských dohodách, které zakonzervovaly konflikt v Donbasu, či vedl politickou stranu, která na Ukrajině prosazovala myšlenky ruského vedení. Po svém pádu, na jehož konci bylo obvinění z velezrady a zatčení ukrajinskou rozvědkou, se stal součástí výměny zajatců mezi Kyjevem a Moskvou. Ukrajinská strana nyní tvrdí, že Medvedčuk je v Moskvě, ale že s otevřenou náručí ho tam nečekali.

Soud v Moskvě v pondělí poslal na 22 let do vězení se zvýšenou ostrahou ruského novináře Ivana Safronova, který byl obžalován kvůli údajné spolupráci s českou rozvědkou. Podle FSB předával tajné informace o dodávkách ruských zbraní postsovětským státům, na Blízký východ a do Afriky. Informovala o tom agentura TASS, podle níž jde v Rusku o nejpřísnější verdikt udělený za trestný čin vlastizrady za poslední roky. Obhajoba se proti rozsudku odvolá. Podle ruské tajné služby Safronova zverbovala česká rozvědka. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) tvrzení v pondělí označil za nesmysl a trest označil za šokující.

František Barbírek, Vasil Biľak, Miloš Jakeš, Jozef Lenárt a další přední politici ze srpna 1968 se podle usnesení vyšetřovatele Správy Federálního policejního sboru pro vyšetřování dopustili v souvislosti s invazí vojsk Varšavské smlouvy do Československa trestného činu vlastizrady. Trestní stíhání těchto osob však bylo vyhodnoceno jako nepřípustné kvůli promlčení trestného činu.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Gradované napětí mezi Kyjevem a Kremlem načas vytlačilo mimo hlavní zájem zahraničních médií vnitřní ukrajinskou politiku. Nyní se však domácí scéna opět připomněla: děním kolem některých ukrajinských politiků i sporem mezi současným a bývalým prezidentem.

Petro Porošenko se vrátil do vlasti, kde mu hrozí zatčení kvůli obvinění z vlastizrady. Bývalý ukrajinský prezident už dříve označil stíhání za vykonstruované lidmi z okolí jeho nástupce v prezidentském úřadě Volodymyra Zelenského. Další krok je nyní na soudu, jenž rozhodne, zda Porošenka pošle do vazby. Rozhodnutí oznámí ve středu.

Kyjevský soud na žádost prokuratury nařídil zabavit veškerý majetek opozičního politika a bývalého prezidenta Petra Porošenka. Oznámila to agentura Unian. Porošenko, který je nyní na dovolené v zahraničí, je podezřelý z vlastizrady. Podle ukrajinských médií se chtěl do vlasti vrátit 17. ledna, kdy se také hodlal dostavit k soudu.

S ohledem na informace Senátu o zdravotním stavu prezidenta zahájí policie prošetřování možného protiprávního jednání, ve kterém lze spatřovat znaky trestných činů proti republice. Informovala o tom na Twitteru. Začala se tím zabývat i Bezpečnostní informační služba, zjistil to server iRozhlas. Podle vyjádření Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN), kam byl prezident před více než týdnem převezen, nyní není schopen vykonávat žádné pracovní povinnosti, hradní kancléř o tom má informace už od minulého týdne. Premiér Andrej Babiš (ANO) vyzval kancléře k rezignaci.

Poslanci na uzavřeném jednání sněmovny nedořešili kauzu ohledně cesty ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) do Moskvy. Podle místopředsedy KDU-ČSL Jana Bartoška by ve středu mohla sněmovna rozhodnout, kdy se ke kauze znovu vrátí. O zařazení na program schůze požádala část opozice, která tím reaguje na článek serveru Seznam Zprávy, že Hamáček chtěl vyměnit informace o útoku ve Vrběticích za vakcíny proti covidu. Ministr vnitra byl ochotný okolnosti své cesty vysvětlit, informace v médiích označil za lži.

Premiér Andrej Babiš (ANO) se omluvil českým europoslancům Mikuláši Peksovi (Piráti) a Tomáši Zdechovskému (KDU-ČSL) za to, že je označil za vlastizrádce. Na Twitteru připustil, že slova, která pronesl, když oba europoslanci přijeli s delegací z Bruselu, byla přehnaná. Delegace se zajímala o údajný Babišův střet zájmů.

Pákistánský protiteroristický tribunál odsoudil k smrti někdejšího vojenského prezidenta Parvíze Mušarafa. Oznámila to tamní vláda s tím, že generál byl potrestán za velezradu a porušení ústavy. Obvinění se týká vyhlášení výjimečného stavu v Pákistánu v roce 2007. Šestasedmdesátiletý Mušaraf žije už několik let v Dubaji a obvinění v minulosti odmítl jako politicky motivovaná. Jeho právník řekl, že se proti rozsudku odvolá.