Spor dvou prezidentů a podezření kolem některých politiků oslabují Ukrajinu

8 minut
Horizont ČT24: Domácí ukrajinská scéna
Zdroj: ČT24

Gradované napětí mezi Kyjevem a Kremlem načas vytlačilo mimo hlavní zájem zahraničních médií vnitřní ukrajinskou politiku. Nyní se však domácí scéna opět připomněla: děním kolem některých ukrajinských politiků i sporem mezi současným a bývalým prezidentem.

Na televizní kamery je Jevhenij Murajev zvyklý. Ve své vlastní televizi bývá hostem i moderátorem. Lídr ukrajinské strany Naši se vyjadřuje jednoznačně: „Nikdy nezískáme Krym zpátky. Nemůžeme mluvit ani o reintegraci Donbasu.“

Dosud se však světová média o tohoto pětačtyřicetiletého exposlance příliš nezajímala. Zlom přinesl až nezvyklý krok Velké Británie. Ta v neděli zveřejnila jména promoskevských bývalých politiků na Ukrajině, kteří prý měli kontakt s ruskými tajnými službami. Londýn tvrdí, že Jevhenij Murajev je jedním z těch, které by Kreml rád viděl ve vedení Ukrajiny.

Moskva opakovaně popírá, že se chystá na Ukrajinu zaútočit. Britské tvrzení o loutkové vládě označila za falešnou zprávu a Londýn obvinila z eskalace napětí. Opačný názor má ukrajinský velvyslanec v Británii. „Věřím tomu. Není to poprvé, co se o to v minulosti i v nedávné době pokusili,“ řekl k tomu ukrajinský velvyslanec v Británii Vadym Prystajko.

„Pobavili jste mě. Britské ministerstvo zahraničí vypadá dost zmateně,“ citoval Murajeva list The Observer. „Není to moc logické. Mám zákaz vstupu do Ruska a rovněž tam zabavili peníze z firmy mého otce,“ dodal. Připomněl také, že od listopadu 2018 na něj byly uvaleny ruské sankce. Na Facebooku později napsal, že Ukrajina potřebuje nové politiky, kteří nebudou ani proruští ani prozápadní, ale budou politiku tvořit jen v zájmu Ukrajiny a Ukrajinců.

Podle některých zdrojů je důvodem údajných sankcí hádka s Viktorem Medvedčukem, prominentním proruským politikem. Ten tvrdí, že kmotrem jeho dcery je Vladimir Putin.

V současnosti je ale Medvedčuk, jeden z hlavních konkurentů prezidenta Volodymyra Zelenského, v domácím vězení. Obviněný je z vlastizrady. Přišel o své tři televizní stanice, stát mu zmrazil majetek. „Pokud mi soud nařizuje domácí vězení, tak budu v domácím vězení,“ řekl Medvedčuk loni v květnu.

Země potřebuje nového lídra, tvrdí Murajev

Po neshodách s ukrajinským oligarchou si Murajev založil vlastní stranu Naši, ideově podobnou Opoziční platformě Medvedčuka. Oba patřili k blízkým spojencům bývalého prezidenta Viktora Janukoviče, který utekl po revoluci v roce 2014 do Ruska.

Současného i předešlého prezidenta označuje Murajev za loutky Západu. A dodává, že země potřebuje nového lídra. Poukazuje na bobtnající politickou krizi na Ukrajině. „Všichni čekají, že volební období začne dřív.“

Mocenský boj dvou prezidentů

Jednotu na Ukrajině navíc narušuje proces s exprezidentem Petrem Porošenkem. I on je obviněný z vlastizrady. Kvůli nákupu uhlí od proruských separatistů v letech 2014 a 15. V současnosti ho přitom země odebírá přímo od Ruska. Situaci částečně uklidnil minulý týden soudce, který odmítl Porošenka poslat do vazby.

„Snažili se omezit moji politickou činnost. Zadruhé se snažili mě zdiskreditovat v očích voličů. A zatřetí se mě snažili zdiskreditovat ve světě,“ řekl k tomu Porošenko.

Současná hlava státu si zatím v průzkumech udržuje vedení. Kritici ale upozorňují, že mocenský boj s Porošenkem je v současné době více než riskantní.

Ukrajinistka Lenka Víchová řekla v pořadu Horizont ČT24, že obyčejní Ukrajinci jsou ze současné situace trochu zmateni. O tom, že Rusko chystá velkou invazi do země, slyší z ukrajinských médií, která přebírají tyto zprávy ze západních médií. „Problém spočívá v tom, že ukrajinská vláda a ukrajinský prezident Zelenskyj strašně často mění informace, případně jsou tyto informace protichůdné.“

Jako příklad připomněla moment, kdy se prezident obracel k národu a říkal: „Zachovejme klid, žádná velká invaze nebude, vše máme pod kontrolou.“ A druhý den lidé čtou informace z listu Washington Post, kde prezident Zelenskyj mluví o tom, že jednou z variant může být ruská invaze a následná okupace Charkova. Lidé tak nevědí, co si mají myslet a co z toho je čeká, shrnula Víchová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46AktualizovánoPrávě teď

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Grónsko je autonomním územím Dánska. A zatímco zástupci dánské vlády vůbec nedorazili na WEF, pozornost na konferenci přilákala početná americká delegace. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podmínil svou účast na WEF podpisem bezpečnostních záruk ze strany USA. Trump se s ním setká ve čtvrtek.
13:19Aktualizovánopřed 2 mminutami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 21 mminutami

Vojenský soud uložil Uzbekovi doživotí za atentát na významného ruského generála

Doživotí vyměřil ve středu ruský vojenský soud muži z Uzbekistánu, kterého uznal vinným z atentátu na náčelníka sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igora Kirillova z roku 2024. Další tři obžalovaní v případu dostali tresty od 18 do 25 let vězení, informovaly tiskové agentury AFP a Interfax.
před 40 mminutami

Svět čelí nevratnému vyčerpání zásob vody, varují vědci z OSN

Změny v nedostatku vody, které vypadaly dříve jako přechodné nebo dočasné, se mění na trvalé a nevratné. Konstatuje to rozsáhlá zpráva, která ale navrhuje také možná řešení.
před 47 mminutami

Kanadský premiér v Davosu parafrázoval Havlovu Moc bezmocných

Kanadský premiér Mark Carney ve svém proslovu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu odkázal na esej Moc bezmocných, kterou napsal bývalý český prezident Václav Havel. Carney prohlásil, že země střední velikosti musí přestat předstírat, že řád založený na pravidlech stále funguje, semknout se proti hrozbám velmocí, vytvářet koalice s novou „hustou sítí vazeb“.
16:20Aktualizovánopřed 48 mminutami

Německá policie hlásí zadržení proruské špionky a dvou podporovatelů terorismu

Německá policie ve středu zadržela tři různé osoby podezřelé z napomáhání Rusku. Žena zadržená v Berlíně je podezřelá ze špionáže pro ruskou tajnou službu, dvojice mužů chycená v Braniborsku zase prý měla podporovat zahraniční teroristické organizace, konkrétně Moskvou řízené a podporované „republiky“ na východě okupované Ukrajiny.
před 2 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
před 3 hhodinami
Načítání...