Britské ministerstvo zahraničí v sobotu večer obvinilo Kreml ze snahy dosadit na Ukrajině proruského vůdce. Úřad uvedl, že ruští zpravodajci byli v rámci plánů na invazi v kontaktu s řadou bývalých ukrajinských politiků. Pokud dosadí do vedení Ukrajiny loutkovou vládu, bude Rusko čelit tvrdým ekonomickým sankcím, řekl britský vicepremiér Dominic Raab. Zatímco Spojené státy označily obvinění za znepokojivé, Moskva vyzvala Británii, aby přestala s provokacemi.
„Jestliže se Rusko pokusí napadnout Ukrajinu nebo dosadit tam loutkový režim, bude to mít velmi vážné důsledky,“ řekl Raab v neděli stanici Sky News. Zároveň dodal, že je podle něj „extrémně nepravděpodobné“, že by Británie vyslala na obranu Ukrajiny své vojáky.
Ministerstvo zahraničí odmítlo poskytnout důkazy na podporu svých obvinění, která přišla v době vysokého napětí mezi Ruskem a Západem kvůli ruskému shromažďování vojsk u hranic s Ukrajinou a na okupovaném Krymu. Sdělilo ale, že ruská vláda uvažuje o bývalém ukrajinském zákonodárci Jevhenovi Murajevovi jako o možném kandidátovi do čela proruského vedení. Murajev označil úřad za zmatený a obvinění za nelogické.
„Pobavili jste mě. Britské ministerstvo zahraničí vypadá dost zmateně,“ citoval Murajeva list The Observer. „Není to moc logické. Mám zákaz vstupu do Ruska a rovněž tam zabavili peníze z firmy mého otce,“ dodal. Na Facebooku později napsal, že Ukrajina potřebuje nové politiky, kteří nebudou ani proruští, ani prozápadní, ale budou politiku tvořit jen v zájmu Ukrajiny a Ukrajinců.
„Zveřejněné informace osvětlují rozsah ruských aktivit, jejichž cílem je rozvrátit Ukrajinu, a umožňují nahlédnout do myšlení Kremlu,“ uvedla v prohlášení britská ministryně zahraničí Liz Trussová. „Rusko musí snížit napětí, ukončit své agresivní a dezinformační kampaně a jít cestou diplomacie. Jak Spojené království a naši partneři opakovaně uvedli, jakýkoli ruský vojenský vpád na Ukrajinu by byl obrovskou strategickou chybou s vážnými dopady,“ dodala ministryně.
„Tento druh spiknutí je velmi znepokojivý. Ukrajinský lid má svrchované právo rozhodovat o své budoucnosti a my stojíme na straně našich demokraticky zvolených partnerů na Ukrajině,“ reagovala mluvčí Bílého domu pro národní bezpečnost Emily Horneová.
„Dezinformace šířené britským ministerstvem zahraničí jsou dalším důkazem, že to jsou země NATO v čele s Anglosasy, kdo se podílí na eskalaci napětí kolem Ukrajiny,“ řeklo agentuře TASS ruské ministerstvo zahraničí, které vyzvalo Londýn, aby přestal provokovat, šířit nesmyslné informace a jen „vyostřovat napětí“ kolem Ukrajiny.
Kontakty s bývalým režimem
Britské ministerstvo zahraničí dále informovalo, že ruské zpravodajské služby podle jeho informací udržují kontakty s „mnoha“ bývalými ukrajinskými politiky, včetně vysoce postavených osobností s vazbami na exprezidenta Viktora Janukovyče. Bývalý státník uprchl do Ruska v roce 2014 po třech měsících protestů proti své vládě a v roce 2019 byl v nepřítomnosti odsouzen ke 13 letům vězení na základě obvinění z vlastizrady.
„Někteří z nich jsou v kontaktu s ruskými zpravodajskými důstojníky, kteří se v současnosti podílejí na plánování útoku na Ukrajinu,“ uvádí se v prohlášení.
Rusko rozmístilo u svých hranic s Ukrajinou a nově též v Bělorusku desetitisíce vojáků. Kyjev i některé západní země tvrdí, že se Moskva připravuje na možnou invazi na Ukrajinu a že chystá provokace, které by měly podobnou operaci zdůvodnit.
Rusko, které v roce 2014 vojensky obsadilo ukrajinský poloostrov Krym a rozpoutalo trvající válku v Donbasu, ale popírá, že by chystalo nový útok proti svému sousedovi. Moskva požaduje, aby se NATO zavázalo nepřijmout Ukrajinu za členský stát aliance. Washington naopak trvá na politice otevřených dveří Aliance.
Británie v týdnu uvedla, že začala zásobovat Ukrajinu protitankovými zbraněmi, aby se mohla bránit potenciální invazi. Trussová v únoru navštíví Moskvu, kde se setká se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu a jeho britský protějšek Ben Wallace se rovněž dohodli na jednání.
Sankce by se neměly týkat plynu, říká Vídeň
Protiruské sankce Evropské unie by se ale neměly týkat dodávek ruského plynu, řekl v rozhovoru pro týdeník Die Presse am Sonntag rakouský ministr zahraničí Alexander Schallenberg. Podle něj by měl být z případných sankcí vyloučen i plynovod Nord Stream 2, který ještě není zprovozněn.
Německo-ruský plynovod na dně Baltského moře je hotov, nemá ale povolení k provozu od německých úřadů. Nevylučuje se, že bude jeho zprovoznění zastaveno sankcemi proti Rusku v případě, že se Moskva rozhodne napadnout Ukrajinu. Schallenberg řekl, že je Evropa „do jisté míry závislá na energii z Ruska“ a že to nemůže přes noc změnit, pokud chce vytápět a mít elektřinu.
„Při vystupňování konfliktu bude následovat velmi jasná, jednoznačná a rychlá reakce,“ řekl ministr. Nevyloučil odpojení Ruska z platebního bankovního systému SWIFT. Například německá ministryně zahraniční Annalena Baerbocková ale v rozhovoru s deníkem Süddeutsche Zeitung zveřejněném v sobotu vyjádřila pochybnosti nad nutností odpojit Rusko od bankovního systému SWIFT, pokud Moskva nařídí invazi.
Rakousko má zájem o dobré vztahy s Ruskem právě i kvůli energetice. Rakouská firma OMV je jedním z investorů Nord Streamu 2 a poblíž Vídně je velké distribuční centrum, z nějž se ruský plyn odvádí do evropských států.
USA, které tlačí na EU v otázce protiruských sankcí, podle zprávy agentury Bloomberg chtějí s Katarem vyjednat možnost náhrady výpadku ruského plynu v Evropě dovozem zkapalněného plynu z Kataru.
Nord Stream 2 čelí kritice ze strany Spojených států a některých evropských zemí, podle nichž chce Moskva tohoto projektu využít jako geopolitické zbraně ke zvýšení závislosti Evropské unie na Rusku. Trasa plynovodu navíc obchází Ukrajinu, která tak zřejmě přijde o poplatky za tranzit ruského plynu.
Ukrajina k Rusku nechce, analyzuje Šír
Podle analytika Jana Šíra z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy se zostřuje komunikace ve vztazích s Ruskem na všech frontách. „Ta situace je napjatá, je potřeba počítat i s vojenskou eskalací. Už to, že jsou na stole požadavky, které by nás vracely před rok 1945, zpochybňuje se role mezinárodního práva, suverenita zemí v Evropě, to je samo o sobě mimořádně vážná věc,“ hodnotí Šír.
Zdroj ruského chování hledá v domácí politice. „Ten režim už nemá úspěchy, kterými by se vykázal, ať už jde o školství, zdravotnictví nebo že by se v Rusku dobře žilo,“ analyzuje Šír. Plánovaná evakuace amerických diplomatů z Kyjeva je podle něj významný ukazatel závažnosti situace.
Britské obvinění, že se Rusko snaží na Ukrajinu dosadit zpřízněného politika, je pak podle Šíra téměř jisté. „Snaha o změnu režimu na Ukrajině může být i jeden z cílů těch vojenských manévrů,“ myslí si. Není si ale jistý, že se to Rusku může povést bez většího nasazení síly. „Ukrajinská společnost už ukázala, že je odolná a identifikuje se s ukrajinským státem a o návrat do matky Rusi nestojí,“ hodnotí Šír.
Podle Roskosmosu zamítly USA vízum kosmonautovi, který má letět na ISS
Napětí mezi Západem a Ruskem kvůli Ukrajině se projevuje i v jiných oblastech. Spojené státy odmítly vydat vízum ruskému kosmonautovi Nikolaji Čubovi, oznámil šéf ruské vesmírné agentury Roskosmos Dmitrij Rogozin. Označil to za nebezpečný precedens pro spolupráci na projektu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).
Rogozin upozornil, že Moskva americkým astronautům víza vždy vydala, a požádal o vyjádření americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Rogozin dodal v rozhovoru se stanicí Echo Moskvy, že doufá, že jde pouze o nedorozumění.
