Ruské manévry kolem Ukrajiny vyvolávají obavy z invaze i rozsáhlou a pestrou debatu, nakolik je pravděpodobná. V analýze pro web časopisu Foreign Affairs se do ní zapojili Alexander Vindman z Johns Hopkins University a Dominic Cruz Bustillos z Lawfare Institute. Ruský prezident Vladimir Putin má podle nich v plánu velkou vojenskou akci s cílem zničit ukrajinskou armádu a průmyslovou, energetickou i dopravní infrastrukturu a rychle se stáhnout. Doufá, že to učiní z Ukrajiny rozpadlý stát, který nebude pro Rusko hrozbou ani inspirací pro ruskou demokratickou opozici.
Ruský úder ze všech stran, zničení Ukrajiny a stažení vojsk, předpokládají analytici ve Foreign Affairs
„Svět je na prahu největší vojenské ofenzivy od druhé světové války,“ varují autoři. Předpokládají, že diplomatická jednání nikam nepovedou, protože Rusko, Ukrajina ani Západ nemají kam ustupovat.
Nastiňují tři možné scénáře dalšího vývoje. Nejmírnějším je ruské uznání nezávislosti dvou takzvaných „republik“ v okupovaných částech Doněcké a Luhanské oblasti. To by však pouze utvrdilo status quo, s nímž Kreml není spokojen. Navíc by to znemožnilo zapojit tyto regiony zpět do Ukrajiny jako jakousi pátou kolonu blokující ukrajinské západní ambice.
Druhým scénářem je podle nich omezená ofenziva s cílem dobytí malého území v pohraničí, případně celého černomořského pobřeží. To by Ukrajinu tvrdě zasáhlo ztrátou důležitých přístavů a Rusku by to umožnilo obnovit dodávky vody kanálem z Dněpru na žíznící Krym.
Tato akce by však vyžadovala složitý a krvavý boj ve městech a dlouhodobou okupaci území s nepřátelským obyvatelstvem, která by vyústila v trvalý násilný odboj. „Ukrajinu by to oslabilo, ale nestal by se z ní rozpadlý stát,“ myslí si Vindman a Bustillos.
Velká a krátká invaze
Za nejpravděpodobnější tak považují třetí scénář spočívající v plnohodnotné invazi ze země, vzduchu i moře, z jihu, východu i severu. Předpokládají co nejrychlejší ovládnutí vzdušného prostoru a následné tažení směrem na Charkov a Sumy, po pobřeží Azovského a Černého moře i výpad z Běloruska na Kyjev, což by zablokovalo přesun ukrajinských posil na jih.
„Tato operace by se zaměřila na objekty ukrajinské vlády, armády, kritické infrastruktury a na místa důležitá pro ukrajinskou národní identitu a morálku,“ rozvíjí autoři svou předpověď. Invazní jednotky by se vyhnuly příliš riskantním a nákladným útokům na velká města a dobývaly jen území potřebná pro přiblížení se k cílům ostřelování.
Mezi nimi by byly i továrny vyrábějící nebo vyvíjející pokročilé vojenské technologie včetně protilodních střel Neptun, balistických raket krátkého dosahu Hrim-2 nebo raketových systémů Sapsan.
Ofenziva by trvala jen relativně krátce, dokud by Rusko nezničilo vytyčené cíle nebo nedosáhlo výhodného diplomatického ukončení boje. „Kdyby vše šlo podle plánu, útok by zmrzačil ukrajinskou vládu, armádu i hospodářskou infrastrukturu,“ předpokládají Vindman a Bustillos.
Rady Bílému domu
Autoři dávají americké vládě několik rad nehledě na to, jakého rozměru by případná invaze byla. Předně podporují co nejširší ekonomické i osobní sankce. Doporučují, aby se zaměřily nejen na osoby spojené s plánováním a provedením případného útoku, ale také na „blízký kruh Putinových oligarchů“ specifikovaný vězněným opozičníkem Alexejem Navalným, jehož tým se specializuje na odhalování skrytého bohatství ruské věrchušky.
Zdůrazňují, že Putin sází na nepřátelství mezi republikány a demokraty, a vyzývají zástupce obou stran v Kongresu k jednotě v otázce protiruských sankcí. Nabádají také k co největší jednotě USA a jejich evropských partnerů, bez níž by jakékoli kroky ztratily na síle.
Uznávají, že Rusko může sankce snést. Připomínají jeho rezervy ve výši 630 miliard dolarů, rostoucí soběstačnost v kritických průmyslových odvětvích, velké zdroje energie i existenci alternativy k mezinárodnímu platebnímu systému SWIFT (odstřižení od něj se zvažuje jako jedna z možností sankcí). Přesto považují tento přístup za bolestivý pro Kreml i celé Rusko a poukazují na moskevskou burzu, která ve světle rostoucího napětí čím dál prudčeji padá.
Vindman a Bustillos dále nabádají k dodávkám zbraní. „Washington by měl Ukrajině poskytnout lehké zbraně, munici, vybavení a velké množství přenosných protiletadlových kompletů (MANPAD). Měl by dodat i pokročilejší systémy jako protivzdušné střely Patriot a protilodní rakety Harpoon,“ vyjmenovávají.
Uznávají, že ruskou přesilu to nemůže zvrátit, přesto jsou přesvědčení, že by to mohlo invazi učinit nákladnější.
V neposlední řadě nabádají především evropské země, aby se připravily na příliv uprchlíků, kterých mohou být stovky tisíc i miliony. „Členské země NATO by se musely na této zátěži podílet. Nelze předpokládat, že země východního křídla Aliance by to zvládly samy.“
