Dominic Raab

Britský vicepremiér a ministr spravedlnosti Dominic Raab rezignoval po obviněních ze šikany zaměstnanců. Své vyšetřování považuje za nebezpečný precedens, napsal v prohlášení zveřejněném na Twitteru. Premiéra Rishiho Sunaka chce nadále podporovat. Ten Raabovu rezignaci přijal „s velkým smutkem“. Úřad vlády odpoledne oznámil, že ve funkci vicepremiéra Raaba nahradí Oliver Dowden, novým ministrem spravedlnosti byl jmenován Alex Chalk.

Sedmačtyřicetiletá bývalá ministryně zahraničí Liz Trussová se stala britskou premiérkou. Královna Alžběta II. ji v úterý do funkce jmenovala na skotském zámku Balmoral, kde zhruba o hodinu dříve „laskavě“ přijala rezignaci Borise Johnsona, jak uvedla stanice BBC. Nová britská premiérka Liz Trussová krátce po svém nástupu do funkce jmenovala řadu nových členů kabinetu. Svůj post ministra obrany si však podržel Ben Wallace, který ve vnitrostranickém souboji podporoval Trussovou.

Boris Johnson oznámil, že odstupuje z pozice lídra britské Konzervativní strany. Před sídlem britských premiérů v Downing Street řekl, že zůstane ve funkci předsedy vlády, dokud nebude vybrán nový šéf strany. Naplno tak začíná proces výběru nového vůdce konzervativců, a tedy i příštího ministerského předsedy.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan během nedělního telefonátu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem nabídl, že bude prostředníkem mírového řešení konfliktu na Ukrajině a vyzval k zastavení bojů. Putin odpověděl, že tak učiní, pokud Kyjev splní požadavky Moskvy, stojí v prohlášení Kremlu. Také izraelský premiér Naftali Bennett chce zprostředkovat jednání obou válčících stran. Šance na úspěch diplomacie ale podle něj nejsou velké. Západ se připravuje na možnost, že Ukrajina bude mít exilovou vládu.

Britské ministerstvo zahraničí v sobotu večer obvinilo Kreml ze snahy dosadit na Ukrajině proruského vůdce. Úřad uvedl, že ruští zpravodajci byli v rámci plánů na invazi v kontaktu s řadou bývalých ukrajinských politiků. Pokud dosadí do vedení Ukrajiny loutkovou vládu, bude Rusko čelit tvrdým ekonomickým sankcím, řekl britský vicepremiér Dominic Raab. Zatímco Spojené státy označily obvinění za znepokojivé, Moskva vyzvala Británii, aby přestala s provokacemi.

Francie chce koordinovat rozhodnutí o možném diplomatickém bojkotu zimních olympijských her v Pekingu s ostatními státy Evropské unie. Designovaný premiér Petr Fiala (ODS) předpokládá, že o případném českém bojkotu rozhodne celá vláda. V pondělí oznámily takový krok Spojené státy, Čína je varovala, že uplatní blíže nespecifikovaná „rezolutní opatření“ a Washington za „své chyby zaplatí“.

Britský premiér Boris Johnson výrazně upravil svůj kabinet. Dosavadní ministr zahraničí Dominic Raab nově povede resort spravedlnosti, kde nahradí Roberta Bucklanda. Kromě toho se stává vicepremiérem. Diplomacii povede dosavadní ministryně mezinárodního obchodu Elizabeth Trussová. Končí rovněž ministr školství Gavin Williamson a šéf resortu bydlení a místní samosprávy Robert Jenrick, jehož vystřídá Michael Gove.

Podle britských zpravodajců bylo nepravděpodobné, že by Kábul padl do rukou radikálního islamistického hnutí Taliban ještě letos, uvedl ministr zahraničí Dominic Raab. Ministr před poslanci ve Westminsteru obhajoval stažení britských sil z Afghánistánu, kde Taliban po bleskovém postupu zemí převzal moc během několika týdnů.

Taliban se prohlásil za vítěze války proti zahraničním silám, které se po dvaceti letech stáhly z Afghánistánu. Hnutí po odletu posledních amerických vojáků kontroluje ztichlé mezinárodní letiště v Kábulu. Slíbilo, že zabezpečí zemi a nebude pronásledovat své někdejší odpůrce. Osm radikálů padlo při útoku na vzdorující údolí Pándžšír.

Hnutí Taliban se obává odlivu elit, ke kábulskému letišti pouští pouze cizince. Německý parlament ve středu schválil vyslání až 600 vojáků do Afghánistánu, aby zde pomáhali s evakuací, přičemž jejich mandát platí do 30. září. Afghánistán začali podle televize CNN opouštět první američtí vojáci. USA, jejichž jednotky střeží kábulské letiště, mají v plánu dodržet dohodnutý termín odchodu 31. srpna. Ostatní země pokračují v evakuaci občanů, Británie či Francie už jsou téměř hotové, Polsko ji zastavilo. Do Kábulu odletěla i ruská transportní letadla.

Velká Británie vyzve Spojené státy, aby pokračovaly v evakuacích z Afghánistánu i po 31. srpnu, což je termín stanovený pro odchod amerických vojáků z afghánského území. Uvedl to náměstek britského ministra obrany James Heappey. Více času na dokončení evakuací žádá také Francie. Pro prodloužení pobytu zahraničních jednotek v Afghánistánu ale bude zapotřebí i souhlas Talibanu. Hnutí přitom prohlásilo, že lhůtu pro odchod západních sil z Afghánistánu, stanovenou na konec srpna, neprodlouží. Podle zdrojů Reuters z řad Talibanu o to žádná ze západních vlád nepožádala.

Lidé v Hongkongu během čtvrtečního rána stáli fronty na poslední vydání prodemokratického deníku Apple Daily. Ten po 26 letech končí činnost v důsledku zásahu tamních úřadů. Podle nich list svými články porušoval zákony, policie v jeho redakci také minulý týden provedla razii a zadržela šéfredaktora, výkonného ředitele mediální skupiny Next Digital a další tři vysoké činitele. Hongkongští kriminalisté také zmrazili několikamilionový majetek, který patří třem společnostem napojeným na Apple Daily.

Peking podkopal vysoký stupeň autonomie Hongkongu a porušil tím své právní závazky. K takovému závěru dochází Británie ve zprávě, v níž hodnotí situaci ve své někdejší kolonii. Čína podle Londýna mimo jiné využila loni zavedeného bezpečnostního zákona k „drastickému omezení svobod“ v Hongkongu a používá ho k potlačení politické opozice. Autonomii a dodržování práv a svobod Hongkongu zaručuje čínsko-britská deklarace z roku 1984, která umožnila Pekingu velkoměsto převzít pod svou správu.

Mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás začal v pátek podle dřívějších neoficiálních vyjádření platit od 02:00 místního času (01:00 SELČ) klid zbraní. Ten by měl po jedenácti dnech ukončit nejhorší boje od poslední války v roce 2014. V ulicích Gazy byly po uplynutí ohlášeného okamžiku vidět oslavy, uvedly světové zpravodajské agentury. Americký ministr zahraničí Antony Blinken zároveň ohlásil brzkou cestu na Blízký východ.

V Londýně během pondělí začalo třídenní setkání ministrů zahraničí skupiny G7. První osobní schůzku má za sebou americký ministr zahraničí Antony Blinken s britským protějškem Dominicem Raabem. Ti hovořili mimo jiné o vztazích k zemím, jako jsou Rusko, Čína nebo Severní Korea. Vyzvali je ke změně chování a zároveň vyjádřili touhu pro zlepšení vztahů s nimi. Blinken po setkání vyslovil přání, aby se KLDR vydala diplomatickou cestou k jadernému odzbrojení. Čínu vyzval, aby se držela mezinárodního řádu založeného na pravidlech.

Další ukrajinský voják přišel podle armádního komuniké o život při nepřátelském ostřelování ukrajinských pozic v Donbasu na východě země, jehož část ovládají Ruskem koordinované síly. Na východě Ukrajiny roste v posledních týdnech napětí v souvislosti s posilováním ruské vojenské přítomnosti u hranic s Ukrajinou. Americký ministr zahraničí Antony Blinken uvedl, že současné ruské chování v oblasti by mohlo mít následky.

Britský premiér Boris Johnson prohlásil, že pevně stojí za devíti britskými poslanci, akademiky a právníky, kteří se dostali na sankční seznam komunistické vlády v Pekingu. Důvodem je to, že kritizovali porušování lidských práv ujgurské menšiny v Číně. Peking odmítá veškerá obvinění a varoval, že půjde ještě dál, pokud Londýn nezmění své chování.

Americký ministr zahraničí Mike Pompeo vyzval čínské úřady k okamžitému propuštění 53 prodemokratických aktivistů zadržených ve středu kvůli podezření z porušení čínského zákona o národní bezpečnosti. Šéf americké diplomacie pohrozil sankcemi čínským úřadům a činitelům, napsala agentura AFP. Mezi zatčenými byl jeden americký obhájce lidských práv, který byl propuštěn na kauci.

Z důvodu „ohrožení bezpečnosti“ zbavil Hongkong funkce čtyři opoziční poslance. Stalo se tak poté, co čínský parlament přijal usnesení, které hongkongské správě umožňuje odvolat zákonodárce bez nutnosti schválení soudem. Devatenáct demokratických členů zákonodárného sboru v reakci oznámilo svou rezignaci.

Francouzský prezident Emmanuel Macron v úterý slíbil představitelce běloruské opozice Svjatlaně Cichanouské pomoc s vyjednáváním o propuštění běloruských politických vězňů. Po Macronově setkání s političkou, která byla podle opozice jasnou vítězkou srpnových prezidentských voleb v Bělorusku, to napsala agentura Reuters.

Zdravotní stav ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného se zlepšil, podle berlínské kliniky Charité byl lékaři probuzen z umělého kómatu a reaguje na slovní podněty. Zdravotní klinika to uvedla v pondělí na svém twitterovém účtu s tím, že je příliš brzy na to odhadnout, jak budou vypadat dlouhodobé následky otravy.

Spojené království vypoví extradiční smlouvu s Hongkongem, vzhledem k tomu, že v této bývalé britské kolonii začal platit nový bezpečnostní zákon. Ve sněmovně to oznámil ministr zahraničí Dominic Raab. Podle něj je Velká Británie také velmi znepokojena perzekucí ujgurské menšiny.

Britský premiér Boris Johnson uvedl, že jeho země je připravená pomoci hongkongským občanům a téměř třem milionům z nich otevře své dveře, pokud Čína v bývalé britské kolonii prosadí kontroverzní bezpečnostní zákon. Johnson tak učinil prostřednictvím článku We will meet our obligations, not walk away (Neotočíme se zády ke svým závazkům a splníme je), který publikoval britský deník The Times.

Necelé dva týdny po odchodu Velké Británie z Evropské unie premiér Boris Johnson učinil ve vládě několik změn. Kabinet musela opustit ministryně obchodu, ministryně životního prostředí či ministr pro Severní Irsko. Nečekaně na svou funkci rezignoval také ministr financí Sajid Javid, informoval zpravodajský web BBC. Nahradil jej Rishi Sunak. Ve vedení ministerstev zahraničí a vnitra zůstávají Dominic Raab a Priti Patelová.