Velká Británie vyzve Spojené státy, aby pokračovaly v evakuacích z Afghánistánu i po 31. srpnu, což je termín stanovený pro odchod amerických vojáků z afghánského území. Uvedl to náměstek britského ministra obrany James Heappey. Více času na dokončení evakuací žádá také Francie. Pro prodloužení pobytu zahraničních jednotek v Afghánistánu ale bude zapotřebí i souhlas Talibanu. Hnutí přitom prohlásilo, že lhůtu pro odchod západních sil z Afghánistánu, stanovenou na konec srpna, neprodlouží. Podle zdrojů Reuters z řad Talibanu o to žádná ze západních vlád nepožádala.
Londýn a Paříž chtějí prodloužit evakuace z Afghánistánu. Taliban varoval před nedodržením termínu stažení
Horizont ČT24: Evakuace lidí z Afghánistánu zrychluje (zdroj: ČT24)
Heappey uvedl, že o tématu případného prodloužení evakuací bude jednat premiér Boris Johnson s americkým prezidentem Joem Bidenem na úterním mimořádném on-line zasedání lídrů států skupiny G7. Jednání se koná právě z iniciativy Londýna, který podle zdrojů agentury Reuters hodlá navrhnout i zvážení sankcí vůči Talibanu. Podle některých expertů je ale nepravděpodobné, že by byly zavedeny okamžitě, píše Reuters.
O nutnosti prodloužit dosavadní termín pro evakuace hovoří už i Francie. „Máme obavy ohledně Američany vytyčeného termínu 31. srpna. K dokončení současných operací je potřeba více času,“ uvedl francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian, podle kterého je největší starostí zajištění přístupu ke kábulskému letišti.
Náměstek ministra zahraničí Jan Kohout o situaci v Afghánistánu (zdroj: ČT24)
Na bezpečnost evakuace cizinců a jejich afghánských spolupracovníků dohlíží na letišti v Kábulu téměř šest tisíc amerických vojáků. Někteří vysocí představitelé britské armády uvedli, že Británie by měla ponechat své vojáky na kábulském letišti i v případě, že Američané k 31. srpnu Afghánistán opustí. Heappey ale vyjádřil jiný názor. „Je tvrdou realitou, že bez americké podpory žádný mezinárodní letecký most nebude.“
„Ukazuje se, že ani Britové nejsou schopni sami zajistit perimetr letiště, aby mohli pokračovat v evakuaci. To ukazuje ve velmi nevábném světle, že Evropa sama o sobě není schopna akcí v zahraničí. A je to varovný signál,“ uvedl v Horizontu ČT24 bývalý první náměstek českého ministerstva zahraničí Jiří Schneider.
Biden posunutí lhůty pro odchod amerických vojáků z Afghánistánu, kterou stanovil ještě před bleskovým obsazením země Talibanem, nevyloučil. Současně ale prohlásil, že doufá, že takový krok nebude třeba.
Taliban: Další prodlužování evakuací nebude
Televize Sky News v pondělí citovala mluvčího Talibanu, který uvedl, že nedodržení termínu „by mohlo mít následky“. „Pokud to prodlouží, prodlužují okupaci. Vneslo by to nedůvěru mezi nás. Pokud chtějí pokračovat v okupaci, vyvolá to reakci,“ uvedl Suhajl Šahín. „Pokud budou USA a Británie žádat další čas na pokračování evakuací, odpověď zní 'ne'.“
Americké ministerstvo zahraničí ale minulý týden tvrdilo, že Taliban ujistil Spojené státy, že umožní Afgháncům, kteří si to budou přát, opustit zemi i po 31. srpnu.
Podle Talibanu také nebude vytvořena nová vláda, dokud budou na afghánské půdě američtí vojáci. „Bylo rozhodnuto, že vytvoření vlády… nebude oznámeno, dokud bude v Afghánistánu byť jen jediný americký voják,“ řekly agentuře AFP dva zdroje z řad hnutí. Taliban již dříve slíbil, že v budoucí vládě budou zastoupeni představitelé různých stran.
Zpravodaj ČT Vostal: Johnson považuje dvacetiletou misi v Afghánistánu za úspěch (zdroj: ČT24)
Vostal: Afghánistán je v Británii obrovské téma
„Afghánistán je obří téma v britských médiích, v britské politice – sílí hlasy, že jde o zásadní britský zahraničně-politický neúspěch, možná od Suezské krize v 50. letech minulého století,“ přiblížil náladu ve Spojeném království zpravodaj ČT Bohumil Vostal.
Expremiér Tony Blair, který byl u začátku afghánské mise, podle něj označil současnou situaci mimo jiné za „strategické selhání západních velmocí“ a opuštění Afghánců označil za tragické a nebezpečné. Naopak premiér Boris Johnson má dvacet let působení aliančních vojsk v Afghánistánu za úspěch, neboť ze země podle něj nebyl naplánovaný žádný teroristický útok.
„Říká, že Británie neuzná vládu Talibanu, pokud nebudou splněny podmínky, jako například, že Taliban bude dodržovat lidská práva, ženská práva, že bude bojovat s obchodem s narkotiky, že nebude ochotný umožnit fungování teroristických buněk v Afghánistánu,“ dodal Vostal s tím, že kritici mají tyto Johnsonovy výrok za „sladké sliby světové veřejnosti, aby si zlepšil image“.
Americký voják roznáší vodu Afgháncům čekajícím na kábulském letišti
Přestřelka na letišti
Z kábulského letiště se evakuují přes týden cizinci i mnozí Afghánci, kteří tak reagují na nástup islamistického hnutí Taliban k moci. Situace je nepřehledná a za poslední týden u kábulského letiště přišly o život dvě desítky lidí. V pondělí zahynul při přestřelce u severní brány letiště afghánský strážce a tři další byli zraněni, uvedlo německé ministerstvo obrany.
Podle zprávy Bundeswehru začali na Afghánce a americké a německé vojáky u kábulského letiště střílet neznámí útočníci. Nikdo z Němců nebyl zraněn. Podle agentury Reuters není z Twitteru německého ministerstva jasné, zda mrtvý patřil k Talibanu, který poslal své lidi střežit letištní areál.
U letiště panuje zmatek, který Taliban připsal Američanům. Washington má obavy, že na letiště zaútočí teroristé z organizace Islámský stát, která v Afghánistánu působí. Během zmatků provázejících evakuaci na kábulském mezinárodním letišti zahynulo od začátku minulého týdne nejméně dvacet lidí.
WHO: Situace na letišti zdržuje humanitární dodávky
Kritická situace na kábulském letišti komplikuje i dodávky humanitární pomoci. Světová zdravotnická organizace (WHO) uvedla, že kvůli omezením na letišti se nepodařilo do země dopravit více než pět set tun zdravotnického materiálu a balíčků pro osoby trpící těžkou podvýživou.
Humanitární organizace upozorňují, že v Afghánistánu muselo v posledních dvou měsících opustit své domovy asi tři sta tisíc lidí a že je nutné dostat k nim dodávky lékařské a potravinové pomoci. Na humanitární pomoc spoléhá v zemi téměř 18,5 milionu lidí, tedy polovina populace země, a toto číslo vzhledem k vlně sucha pravděpodobně dále poroste.
Uzavření kábulského letiště pro komerční lety tyto dodávky zdržuje, řekl agentuře Reuters regionální šéf WHO Richard Brennan. „Svět nyní upírá zrak na evakuace a odlétající letadla, my ale potřebujeme dostat zásoby k lidem, kteří v Afghánistánu zůstávají.“ Vyzval také, aby se prázdná evakuační letadla mířící do Afghánistánu zastavila ve skladech WHO v Dubaji a humanitární pomoc tam vyzvedla.
Evakuace pokračují, do Británie se dostala podezřelá osoba
Nejvíce svých občanů a místních z Afghánistánu obávajících se represí ze strany Talibanu evakuovaly dosud Spojené státy. Od 14. srpna jich podle nedělního oznámení prezidenta Bidena odvezly na 28 tisíc, z toho jedenáct za uplynulý víkend. Biden také uvedl, že celkem od července USA evakuovaly ze země 33 tisíc lidí.
Velká Británie od předminulého víkendu ze země odvezla na 5700 lidí, uvedlo v neděli její ministerstvo obrany. Zhruba stejný počet se chystá evakuovat tento týden. Podle deníku The Times kvůli tomu vláda posunula původní úterní termín pro poslední let na pátek či sobotu. Agentura Reuters ale minulý týden uvedla, že úterý nebylo zatím schváleno jako termín pro poslední let britského královského letectva.
Podle stanice Sky News byla do Británie evakuována blíže neupřesněná osoba zařazená na seznam lidí, kteří mají mezinárodní zákaz cestovat letadlem. Je možné, že tento člověk představoval pro Británii bezpečnostní hrozbu. Není přitom jasné, jakým způsobem se mu podařilo projít bezpečnostní kontrolou. Pohraniční policie televizi sdělila, že čtyři další osoby z tohoto seznamu se pokusily opustit Afghánistán s britskou pomocí, prověrky je ale zachytily ještě na kábulském letišti.
Německá armáda evakuovala zatím téměř tři tisíce lidí. Podle generálního inspektora bundeswehru Eberharda Zorna stále zbývá přepravit do bezpečí zhruba pět tisíc osob. Mezi dosud evakuovanými jsou podle Zorna občané 43 zemí, z toho 143 Němců, přibližně 1800 Afghánců a okolo 350 občanů zemí Evropské unie.
Nově pošle do Kábulu nyní letadla i Japonsko a v přepravě svých občanů i mnoha místních z Kábulu pokračují také další státy.
Poslední vzdor v údolí Pándžšír
Taliban oznámil, že se znovu zmocnil tří okresů na severu země, které minulý týden dobyly místní milice. Ty o víkendu sdělily, že převzaly pod kontrolu tři okresy v provincii Baghlán. Jednalo se o jednu z prvních známek odporu vůči Talibanu, který předminulý týden bleskově ovládl celý Afghánistán s výjimkou těžko dosažitelného údolí Pándžšír, jež nepadlo do rukou talibů ani při občanské válce v 90. letech či pod sovětskou okupační mocí o desetiletí dříve.
„Bojovníci Talibanu tyto okresy vyčistili a rozmístili se v Badachšánu, Tacháru a Andarabu v blízkosti údolí Pándžšír,“ napsal nyní na Twitteru mluvčí radikálního hnutí Zabiulláh Mudžáhid.
Údolí Pandžšír ovládá Ahmad Masúd, syn slavného vůdce Ahmada Šáha Masúda, který zahynul v roce 2001 při atentátu spáchaném teroristickou organizací al-Káida. K Masúdovým stoupencům se připojili i někteří členové afghánské armády a speciálních sil či bývalý viceprezident Amrulláh Sálih.
Ahmad Masúd je připraven s Talibanem jednat a vyzval k utvoření vlády v Kábulu, která by zahrnovala všechny afghánské etnické skupiny. Uvedl ale, že pokud se bojovníci Talibanu pokusí vstoupit do údolí Pándžšír, postaví se jim jeho síly na odpor. Taliban uvedl, že síly odporu v Pándžšíru obklíčil, dává ale přednost jednání před bojem.
Ruský velvyslanec v Kábulu Dmitrij Žirnov uvedl, že ho hnutí požádalo předat vůdcům v údolí Pándžšír zprávu o ochotě jednat i s nimi, informovala v noci na pondělí agentura DPA. Taliban se v příštích dnech chystá jednat s bývalými guvernéry a sesazenými vysokými činiteli většiny provincií.
Harrisová: Soustředíme se na evakuace, stažení vojáků budeme analyzovat později
Rozptýlit obavy amerických spojenců související s odchodem USA z Afghánistánu a posílit vztahy s americkými partnery v regionu jihovýchodní Asie, kde stále větší hospodářský a politický vliv uplatňuje Čína, jsou cíle aktuální zahraniční cesty americké viceprezidentky Kamaly Harrisové, která je nyní v Singapuru.
„Bude ještě spousta času na to, abychom analyzovali, co se stalo v souvislosti se stažením z Afghánistánu,“ prohlásila Harrisová při setkání se singapurským premiérem Lee Hsien Loongem. „Teď se však soustřeďujeme na evakuaci amerických občanů, Afghánců, kteří s námi spolupracovali, a Afghánců, kteří jsou zranitelní, včetně žen a dětí,“ dodala.