RAF

Francouzský prezident Emmanuel Macron udělil v rámci osmdesátého výročí Dne D Řád čestné legie jedenácti americkým a jednomu britskému veteránovi z druhé světové války. Přímých účastníků spojeneckého vylodění každým rokem ubývá. Do Normandie jich letos dorazily desítky, mnohým je už ale přes sto let a akce se nejspíš účastní naposledy. Jeden z veteránů zemřel ve svých 102 letech přímo cestou na ceremonii oslavy ve Francii.

Americké bombardéry podnikly 12. května 1944 první ničivý nálet na rafinerii v Záluží u Mostu. Bombardování si vyžádalo téměř šest stovek životů. I kvůli tomu, že lidé v chemičce a okolí nedbali varování – od začátku války totiž zažili přes sedmdesát planých poplachů. V závodě nebylo ani dost krytů.

Válečný veterán Jiří Pavel Kafka slaví sto let. Narodil se do pražské židovské rodiny, když mu bylo patnáct let, zachránil ho jeden z vlaků Nicholase Wintona. Později vstoupil do britské armády. Kafka je posledním žijícím českým příslušníkem RAF, působil v 311. bombardovací peruti jako palubní střelec.

Německá policie provedla v neděli v Berlíně rozsáhlou razii. Zásah souvisel s pátráním po dvou bývalých členech někdejší západoněmecké teroristické organizace Frakce Rudé armády (RAF), informoval zpravodajský web deníku Die Welt. Dolnosaský kriminální úřad, který akci velel, podle agentury DPA potvrdil zadržení celkem deseti osob. Mluvčí úřadu posléze uvedla, že zadrženými nejsou hledaní Ernst-Volker Staub a Burkhard Garweg. Ty se nepodařilo najít ani večer při razii v dalším berlínském bytě. Mluvčí dodala, že předmětem vyšetřování jsou možné vazby zadržených na hledané členy RAF.

Ve věku 101 let zemřel tento týden ve Spojených státech válečný veterán Jiří Mráz, který byl jedním z československých příslušníků Královského letectva (RAF – Royal Air Force). Na Facebooku to oznámil historik a publicista Jiří Klůc. Mráz působil za druhé světové války jako mechanik nejprve u 310. stíhací perutě, později se zúčastnil vylodění ve Francii a bojů v západní Evropě.

Spojené státy se poprvé po patnácti letech chystají rozmístit v Británii jaderné zbraně, napsal britský list The Telegraph. Washington se podle něj tak rozhodl kvůli rostoucí hrozbě ze strany Ruska. Britské ministerstvo obrany se k věci odmítlo vyjádřit.

Lidé s českými, americkými i belgickými vlaječkami lemovali Klatovskou třídu v Plzni, po které projel Konvoj svobody. Přehlídka více než 280 kusů historické vojenské techniky je každoročně jedním z vrcholů plzeňských Slavností svobody, největších oslav konce druhé světové války v Česku. Podle členů klubů vojenské historie se jedná o jednu z největších oslav svého druhu v Evropě. Akci si podle zástupkyně tamního magistrátu města nenechaly ujít desetitisíce diváků. Lidé si památku konce druhé světové války připomínali také v hlavním městě.

Zemřel válečný veterán a bývalý český stíhací pilot britského Královského letectva (RAF) Emil Boček. Bylo mu sto let. O úmrtí Bočka informovalo na Facebooku Komunitní centrum pro válečné veterány Brno. Jeho skon potvrdil také vedoucí oddělení komunikace generálního štábu Ivo Zelinka s odkazem na informace od Bočkovy rodiny. Boček byl rodák z Brna-Tuřan, v poslední době žil v jednom z brněnských domovů pro seniory. Sté narozeniny oslavil v únoru, v dopise mu gratuloval i britský král Karel III.

Emil Boček, poslední žijící český válečný pilot, slaví sté narozeniny. Absolvoval téměř tři desítky operačních letů. Po válce se pro komunisty stal nepohodlným. Rehabilitace se dočkal až po roce 1989. Aktivní je dodnes. Vybraným lidem a institucím tento týden předal ocenění Morální autorita – za podporu a péči o válečné veterány a za odvážné a spravedlivé skutky.

V pražské Žitné ulici odhalili pamětní desku letci RAF Karlu Janštovi. Umístěná je na domě, ve kterém Janšta od svého návratu z Anglie až do své smrti v roce 1986 žil. Původně se s ním počítalo pro vyšší funkci v nové poválečné vládě. Místo toho ho komunisté poslali dělat asfaltéra.

Britské ministerstvo obrany v úterý kritizovalo cesty bývalých britských vojenských pilotů do Číny, kde za úplatu cvičí piloty armády komunistické země. Zákon to sice nezakazuje, ale poznatky o fungování západních pilotů by mohly sehrát zásadní roli například při napadení Tchaj-wanu, informovala stanice BBC. Vláda chystá kroky, aby této spolupráci zabránila.

Igor Ocelka se narodil 17. července 1939, sedmnáct dnů poté, co jeho otec Josef odešel do zahraničního odboje. Později se stal velitelem pověstné 311. československé bombardovací perutě RAF. Otec se synem se nikdy neviděli, Josef v Británii zahynul. Matku poznal Igor až po válce, musela utéct před gestapem. Jako syn letce RAF to neměl jednoduché, nemohl studovat, s matkou, která žila v Londýně, se setkal jen několikrát.

Analýza ostatků z letadla sestřeleného za druhé světové války nad Nizozemskem potvrdila, že patřily pěti československým letcům. V troskách bombardéru zahynuli Jan Hejna, Vilém Konštatský, Alois Rozum, Leonhard Smrček a Karel Valach. Dosud byli evidováni jako pohřešovaní. Objevené ostatky budou letos uloženy s vojenskými poctami na hřbitově Komise pro válečné hroby britského společenství (CWGC) v Nizozemsku.

Česko má třetí největší sbírku svědectví pamětníků totalitních režimů a historických událostí na světě jménem Paměť národa. Před ní se nachází jen projekt Šoa režiséra Stevena Spielberga a sbírka Washingtonského muzea holocaustu. Unikátní český archiv, který je dostupný i na internetu, přináší hlavně příběhy oponentů a obětí totalit dvacátého století. O projektu mluvil v Událostech, komentářích jeden z jeho zakladatelů Mikuláš Kroupa.

Ve Svatém Kříži na Vysočině si připomněli 105. výročí narození slavného rodáka Karla Kuttelwaschera. Za druhé světové války byl letec přezdívaný „Kut“ nejúspěšnějším českým pilotem v řadách RAF. Hawker Hurricane, na jehož příď si nechal vymalovat žlutou kosu překrytou červeným praporem s nápisem Night Reaper (Noční sekáč), letos získalo pražské Letecké muzeum.

Velká Británie vyzve Spojené státy, aby pokračovaly v evakuacích z Afghánistánu i po 31. srpnu, což je termín stanovený pro odchod amerických vojáků z afghánského území. Uvedl to náměstek britského ministra obrany James Heappey. Více času na dokončení evakuací žádá také Francie. Pro prodloužení pobytu zahraničních jednotek v Afghánistánu ale bude zapotřebí i souhlas Talibanu. Hnutí přitom prohlásilo, že lhůtu pro odchod západních sil z Afghánistánu, stanovenou na konec srpna, neprodlouží. Podle zdrojů Reuters z řad Talibanu o to žádná ze západních vlád nepožádala.

Nizozemští vojáci identifikují ostatky československých letců, jejichž britský bombardér sestřelili Němci nedaleko Amsterdamu v roce 1941. Experti ve specializované laboratoři zkoumají také osobní předměty, které na místě našli. Zatím se jim ale nepodařilo ověřit ani počet lidí v sestřeleném letadle.

Ve věku 96 let ve středu ráno zemřel válečný veterán Tomáš Lom, který byl spolu s dalšími Čechy a Slováky příslušníkem britského královského letectva (RAF). Potvrdila to jeho rodina. O úmrtí informoval Deník N. Poslední rozloučení se uskuteční v úzkém rodinném kruhu. Soustrast vyjádřil ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO), poslanci na středeční schůzi uctili Lomovu památku minutou ticha.

Za velkou nespravedlnost označil britský premiér Boris Johnson skutečnost, že příslušníci ozbrojených sil v minulosti přišli kvůli své sexuální orientaci o vojenská vyznamenání. Historickou chybu je podle něj třeba odčinit. Diskriminovaní britští vojáci, piloti a námořníci tak mohou zpětně zažádat o vrácení odebraných řádů.

Historický bojový letoun na bývalé anglické válečné základně nově ponese jméno českého stíhacího esa Josefa Františka. Stroj v Duxfordu odhalili při příležitosti 80. výročí bitvy o Británii. Josef František se zapsal do válečných dějin tím, že v klíčových dnech letecké bitvy s hitlerovským Německem dokázal sestřelit 17 nacistických strojů.

Na zámku ve Větrném Jeníkově si připomínají československé letce a vojáky. Výstava nabízí příběhy hrdinů, kteří během druhé světové války bojovali za svobodu v řadách britského Královského letectva.

V souvislosti s výročím konce druhé světové války připomíná Česká televize ze svého archivu snímky, které se k této době vrací. Jedním takovým jsou Nebeští jezdci. Filmové svědectví režiséra Jindřicha Poláka o hrdinství československých letců RAF podle knihy jednoho z nich je v iVysílání k přehrání jen do 7. května.

Před sedmdesáti lety došlo k největšímu leteckému útěku v dějinách Československa. Trojice někdejších příslušníků britského královského letectva 24. března 1950 synchronizovaně změnila kurz vnitrostátních linek ČSA z Brna, Ostravy a Bratislavy a místo v Praze přistála v západním Německu – i s osmdesátkou cestujících na palubách.

Během rozsáhlého pumového útoku na centrum saských Drážďan, který 13. února 1945 spustilo britské letectvo následované Američany, zemřelo pětadvacet tisíc lidí. Třídenní inferno změnilo výstavní labskou metropoli v doutnající trosky a dodnes platí za jeden z nejbrutálnějších spojeneckých úderů, ke kterému proti civilistům za druhé světové války došlo.