Poslední žijící český válečný pilot Emil Boček předal ocenění a oslavil stovku

Nahrávám video

Emil Boček, poslední žijící český válečný pilot, slaví sté narozeniny. Absolvoval téměř tři desítky operačních letů. Po válce se pro komunisty stal nepohodlným. Rehabilitace se dočkal až po roce 1989. Aktivní je dodnes. Vybraným lidem a institucím tento týden předal ocenění Morální autorita – za podporu a péči o válečné veterány a za odvážné a spravedlivé skutky.

Ocenění Boček ještě jako devětadevadesátiletý předával ve čtvrtek v Arcibiskupském paláci, dočkalo se jich osm osobností a zástupci dvou institucí. „Svou obětavou prací se stali pro nás přirozeným vzorem a morální autoritou,“ řekl během ceremoniálu Boček, který za druhé světové války sloužil jako pilot ve 310. československé stíhací peruti RAF ve Velké Británii.

Jedním z oceněných je Miroslav Wajsar. V Červeném Kostelci založil v roce 1996 vůbec první hospic v Česku. A zasadil se i o rekonstrukci bývalého jezuitského areálu, ve kterém sídlí zařízení pro pacienty s roztroušenou sklerózou. „Vnímám to jako ocenění pro celý kolektiv, mnoho mých spolupracovníků, dobrovolníků a podporovatelů,“ zdůraznil Wajsar.

Nahrávám video

Ocenění kromě něj dostali zástupci armády, policie, ale i váleční hrdinové. Mezi nimi osmadevadesátiletý veterán z druhé světové války Miloslav Masopust. Tím ale večer pro Emila Bočka ještě zdaleka nekončil. Součástí předávání cen Morální autorita totiž byla i oslava Bočkových stých narozenin. Narodil se 25. února 1923.

Recept na dlouhověkost armádní generál nemá. „Kolika roků se dožiju, to už je předpovězené dávno,“ je přesvědčený. Svůj život prý prožil naplno. Nejraději vzpomíná na to, jak se po válce vrátil zpět domů. Matka ho už prý po hlase ani nepoznala.

Rehabilitace až po roce 1989

Emil Boček sloužil ve velké Británii u letectva od podzimu 1944. Jako stíhač doprovázel 26krát spojenecké bombardéry nad nacistickým Německem. Po návratu do vlasti byl komunistickému režimu nepohodlný, živil se například jako soustružník.

Morálně a politicky rehabilitován a několikrát povýšen byl Boček až po roce 1989. Do generálské hodnosti ho jmenoval prezident Miloš Zeman – nejprve se stal v roce 2014 brigádním generálem a v květnu 2017 generálmajorem. V květnu 2019 ho Zeman povýšil do hodnosti armádního generála ve výslužbě. Za bojové hrdinství obdržel Boček vysoká československá a britská válečná vyznamenání.

O jeho životě vznikl v roce 2012 dokumentární film Nezlomný. V Brně-Bystrci, kde žije, po něm v roce 2016 pojmenovali tramvaj. Mimo jiné je také čestným občanem rodného města.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Levné balíčky z Číny podraží. Nová pravidla mají narovnat podmínky na trhu

Zásilky do 150 eur ze zemí mimo Evropskou unii už od 1. července nejsou osvobozené od celních poplatků. Předpis nově ukládá zaplatit tři eura za každou kategorii zboží. Změna míří hlavně na levné nákupy z čínských platforem. Podle hostů ve vysílání ČT24 opatření narovná podmínky trhu a způsobí pokles objemu zboží doručovaného v malých zásilkách. Prodejce může přimět k většímu využívání evropských skladů.
před 56 mminutami

Pavel od vlády nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
13:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

ŽivěSněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
09:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 2 hhodinami

Bouře způsobily výpadky elektřiny. Dětský tábor zasáhl blesk

Českem během večera a noci přecházely bouřky doprovázené přívalovým deštěm a někde i kroupami. Záchranáři na Jindřichohradecku ošetřili na dětském táboře šest lidí po zásahu bleskem. Dospělého muže, který byl po úderu krátce v bezvědomí, transportoval vrtulník. Pět dětí pak do nemocnice převezly sanitky ve stabilizovaném stavu. Počasí způsobilo komplikace na silnicích i železnicích. Podle energetické skupiny ČEZ byly kvůli bouřkám tisíce domácností bez proudu.
07:44Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Systém rozdělování daňových výnosů mezi kraje obstál před Ústavním soudem

Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh na zrušení části zákona o rozpočtovém určení daní pro kraje. Loni ho podala skupina 32 senátorů. Zákon podle nich neobsahuje mechanismus, který by umožňoval podíly průběžně přizpůsobovat objektivním změnám, třeba demografickému vývoji. Vede tak k nerovnostem ve financování krajů a poskytování veřejných služeb. Systém podle ÚS sice není ideální, ale právo krajů na samosprávu neporušuje.
05:23Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
před 3 hhodinami

Babiš loni dostal od Agrofertu dividendu 4,25 miliardy korun, píše iDNES

Částku 4,25 miliardy korun dostal loni od koncernu Agrofert jeho dřívější majitel, premiér Andrej Babiš (ANO), jako dividendu po zdanění. Premiér to řekl serveru iDNES.cz. Babiš uvedl, že koncern dividendu zdanil a že kdyby firmu převedl do ciziny, stát z vyplacených miliard nedostane nic. Dividendu dostal předtím, než kvůli zákonu o střetu zájmů letos v únoru vložil akcie Agrofertu do svěřenského fondu RSVP Trust. Agrofert měl v roce 2024 zisk 7,1 miliardy korun a loni 2,2 miliardy.
12:23Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropský pohled