RAF strana 2 z 2

Během rozsáhlého pumového útoku na centrum saských Drážďan, který 13. února 1945 spustilo britské letectvo následované Američany, zemřelo pětadvacet tisíc lidí. Třídenní inferno změnilo výstavní labskou metropoli v doutnající trosky a dodnes platí za jeden z nejbrutálnějších spojeneckých úderů, ke kterému proti civilistům za druhé světové války došlo.

V období adventu si v Moutnicích na Brněnsku připomínají osudy šesti mladíků, kteří se před 80 lety chystali překonat hranice okupované republiky a v zahraniční armádě bojovat proti nacistickému Německu. Dvěma z nich se to nepodařilo a skončili v koncentračním táboře Mauthausen, do zahraničí se dostali čtyři, dva padli jako letci bombardovací perutě RAF.

Poslední žijící pilot československých perutí ve Velké Británii Emil Boček předal devíti osobnostem z České republiky a ze Slovenska ocenění Morální autorita. Učinil tak vůbec poprvé. Udílení vyznamenání se uskutečnilo během vánočního koncertu, který pořádali veteráni z druhé světové války.

První úspěšný let po převezení do Česka má za sebou cvičný letoun Miles Magister vyrobený v roce 1938, který je novým přírůstkem sbírky RAF Station Czechoslovakia. Magister, ve kterém se za války školili i českoslovenští letci, je jedním z mála letuschopných strojů svého typu na světě. Majitel nyní plánuje náročnou akci – chce magistera přepravit do Anglie na opravu, a to jeho vlastními silami.

Příběhy letců Britského královského letectva a zejména armádního generála Emila Bočka představí nové muzeum. Za účasti osobností z armádního, duchovního i politického života se ve čtvrtek slavnostně otevřelo v Ivančicích na Brněnsku. Nechyběl ani sám válečný veterán.

Průmyslový komplex Škodových závodů patřil za druhé světové války do zbrojařské mašinerie nacistického Německa a jako takový představoval i terč amerického a britského letectva. K jednomu z nejpustošivějších bombardování plzeňské Škodovky došlo před pětasedmdesáti lety, 16. října 1944.

Životní příběh Miroslava Liškutína v mnohém odráží osud Československa. Narodil se 23. srpna 1919 do právě vzniklé první republiky, doma jej vychovali v duchu sokolství a lásky k národu. Po vyhlášení protektorátu tak dlouho neváhal, zda zůstat ve vlasti, nebo za ni bojovat v zahraničí, kde možná zaplatí životem. V Britském královském letectvu (RAF) patřil k nejnasazovanějším pilotům. Po válce se do Československa vrátil na pouhé tři roky, než musel emigrovat před perzekucemi komunistického režimu. Na uznání v rodné zemi tak musel čekat více než čtyři desetiletí. V pátek by Miroslav Liškutín oslavil 100 let.

Svět si 6. června připomněl Den D, jednu z nejdůležitějších válečných operací druhé světové války. Na vylodění spojeneckých sil v Normandii před pětasedmdesáti lety se podíleli i českoslovenští piloti. Právě jim je věnována výstava Rytíři nebes, kterou u příležitosti výročí zahájilo Národní muzeum v Praze.

Někdejší radista Tomáš Lom byl největší hvězdou tradičního dne vrtulníků – Helicopter Show – na letišti v Hradci Králové. Čtyřiadevadesátiletý muž je jedním z posledních žijících z 311. československé bombardovací perutě RAF.

Prezident Miloš Zeman propůjčí 28. října veteránu druhé světové války Emilu Bočkovi Řád bílého lva nejvyšší třídy. Boček, který se v československé peruti britského královského letectva zúčastnil bojů druhé světové války, už v minulosti obdržel Řád bílého lva nižší třídy.