RAF strana 2 z 2

Nizozemští vojáci identifikují ostatky československých letců, jejichž britský bombardér sestřelili Němci nedaleko Amsterdamu v roce 1941. Experti ve specializované laboratoři zkoumají také osobní předměty, které na místě našli. Zatím se jim ale nepodařilo ověřit ani počet lidí v sestřeleném letadle.

Ve věku 96 let ve středu ráno zemřel válečný veterán Tomáš Lom, který byl spolu s dalšími Čechy a Slováky příslušníkem britského královského letectva (RAF). Potvrdila to jeho rodina. O úmrtí informoval Deník N. Poslední rozloučení se uskuteční v úzkém rodinném kruhu. Soustrast vyjádřil ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO), poslanci na středeční schůzi uctili Lomovu památku minutou ticha.

Za velkou nespravedlnost označil britský premiér Boris Johnson skutečnost, že příslušníci ozbrojených sil v minulosti přišli kvůli své sexuální orientaci o vojenská vyznamenání. Historickou chybu je podle něj třeba odčinit. Diskriminovaní britští vojáci, piloti a námořníci tak mohou zpětně zažádat o vrácení odebraných řádů.

Historický bojový letoun na bývalé anglické válečné základně nově ponese jméno českého stíhacího esa Josefa Františka. Stroj v Duxfordu odhalili při příležitosti 80. výročí bitvy o Británii. Josef František se zapsal do válečných dějin tím, že v klíčových dnech letecké bitvy s hitlerovským Německem dokázal sestřelit 17 nacistických strojů.

Na zámku ve Větrném Jeníkově si připomínají československé letce a vojáky. Výstava nabízí příběhy hrdinů, kteří během druhé světové války bojovali za svobodu v řadách britského Královského letectva.

V souvislosti s výročím konce druhé světové války připomíná Česká televize ze svého archivu snímky, které se k této době vrací. Jedním takovým jsou Nebeští jezdci. Filmové svědectví režiséra Jindřicha Poláka o hrdinství československých letců RAF podle knihy jednoho z nich je v iVysílání k přehrání jen do 7. května.

Před sedmdesáti lety došlo k největšímu leteckému útěku v dějinách Československa. Trojice někdejších příslušníků britského královského letectva 24. března 1950 synchronizovaně změnila kurz vnitrostátních linek ČSA z Brna, Ostravy a Bratislavy a místo v Praze přistála v západním Německu – i s osmdesátkou cestujících na palubách.

Během rozsáhlého pumového útoku na centrum saských Drážďan, který 13. února 1945 spustilo britské letectvo následované Američany, zemřelo pětadvacet tisíc lidí. Třídenní inferno změnilo výstavní labskou metropoli v doutnající trosky a dodnes platí za jeden z nejbrutálnějších spojeneckých úderů, ke kterému proti civilistům za druhé světové války došlo.

V období adventu si v Moutnicích na Brněnsku připomínají osudy šesti mladíků, kteří se před 80 lety chystali překonat hranice okupované republiky a v zahraniční armádě bojovat proti nacistickému Německu. Dvěma z nich se to nepodařilo a skončili v koncentračním táboře Mauthausen, do zahraničí se dostali čtyři, dva padli jako letci bombardovací perutě RAF.

Poslední žijící pilot československých perutí ve Velké Británii Emil Boček předal devíti osobnostem z České republiky a ze Slovenska ocenění Morální autorita. Učinil tak vůbec poprvé. Udílení vyznamenání se uskutečnilo během vánočního koncertu, který pořádali veteráni z druhé světové války.

První úspěšný let po převezení do Česka má za sebou cvičný letoun Miles Magister vyrobený v roce 1938, který je novým přírůstkem sbírky RAF Station Czechoslovakia. Magister, ve kterém se za války školili i českoslovenští letci, je jedním z mála letuschopných strojů svého typu na světě. Majitel nyní plánuje náročnou akci – chce magistera přepravit do Anglie na opravu, a to jeho vlastními silami.

Příběhy letců Britského královského letectva a zejména armádního generála Emila Bočka představí nové muzeum. Za účasti osobností z armádního, duchovního i politického života se ve čtvrtek slavnostně otevřelo v Ivančicích na Brněnsku. Nechyběl ani sám válečný veterán.

Průmyslový komplex Škodových závodů patřil za druhé světové války do zbrojařské mašinerie nacistického Německa a jako takový představoval i terč amerického a britského letectva. K jednomu z nejpustošivějších bombardování plzeňské Škodovky došlo před pětasedmdesáti lety, 16. října 1944.

Životní příběh Miroslava Liškutína v mnohém odráží osud Československa. Narodil se 23. srpna 1919 do právě vzniklé první republiky, doma jej vychovali v duchu sokolství a lásky k národu. Po vyhlášení protektorátu tak dlouho neváhal, zda zůstat ve vlasti, nebo za ni bojovat v zahraničí, kde možná zaplatí životem. V Britském královském letectvu (RAF) patřil k nejnasazovanějším pilotům. Po válce se do Československa vrátil na pouhé tři roky, než musel emigrovat před perzekucemi komunistického režimu. Na uznání v rodné zemi tak musel čekat více než čtyři desetiletí. V pátek by Miroslav Liškutín oslavil 100 let.

Svět si 6. června připomněl Den D, jednu z nejdůležitějších válečných operací druhé světové války. Na vylodění spojeneckých sil v Normandii před pětasedmdesáti lety se podíleli i českoslovenští piloti. Právě jim je věnována výstava Rytíři nebes, kterou u příležitosti výročí zahájilo Národní muzeum v Praze.

Někdejší radista Tomáš Lom byl největší hvězdou tradičního dne vrtulníků – Helicopter Show – na letišti v Hradci Králové. Čtyřiadevadesátiletý muž je jedním z posledních žijících z 311. československé bombardovací perutě RAF.

Prezident Miloš Zeman propůjčí 28. října veteránu druhé světové války Emilu Bočkovi Řád bílého lva nejvyšší třídy. Boček, který se v československé peruti britského královského letectva zúčastnil bojů druhé světové války, už v minulosti obdržel Řád bílého lva nižší třídy.