Svět si 6. června připomněl Den D, jednu z nejdůležitějších válečných operací druhé světové války. Na vylodění spojeneckých sil v Normandii před pětasedmdesáti lety se podíleli i českoslovenští piloti. Právě jim je věnována výstava Rytíři nebes, kterou u příležitosti výročí zahájilo Národní muzeum v Praze.
Rytíři nebes. Národní muzeum připomíná československé letce RAF
Výstava Rytíři nebes připomíná československé letce RAF (zdroj: ČT24)
„Většina lidí má československé letce zafixované v souvislosti s bitvou o Británii, ale mnozí z nich se účastnili i leteckých operací na podporu vyloďujících se vojsk v Normandii,“ připomíná generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.
První československé perutě RAF se začaly v Británii formovat v červenci 1940. Šlo o 310. stíhací a 311. bombardovací peruť. Velitelem druhé jmenované byl v listopadu 1942 jmenován Vladimír Nedvěd.
„Udál se mu zvláštní příběh. Letěl s plně naloženým bombardérem, který ještě v Británii spadl. Spousta lidí by utekla, ale on vytáhl svého druhého pilota a pak se ještě vrátil pro střelce, ve chvíli, kdy začaly vybuchovat naložené bomby,“ popisuje autor výstavy Jan Kratochvil dramatické chvíle nejmladšího velitele největší československé jednotky RAF.
Velký útěk Josefa Brykse
Po komunistickém převratu odešel Nedvěd s celou rodinou do exilu. Zpátky do vlasti už se nevrátil. Jiný poválečný osud čekal dalšího letce RAF Josefa Brykse. Jeho příběh inspiroval mimo jiné film Velký útěk se Stevem McQueenem z roku 1963.
Brykse v roce 1941 sestřelil nejúspěšnější stíhač Luftwaffe Adolf Galland. Poté se pětkrát pokusil o útěk z německého zajateckého tábora. Dožil se osvobození, ale po únoru 1948 byl odsouzen ve vykonstruovaném procesu. Zemřel ve vězeňské nemocnici uranového dolu Rovnost.
„Nachází se zde jeho trestní spis, kde je uvedeno, že je na třicet let zavřen do vězení. Vedle leží služební zbraň a také fotografie z tábora Sagan, o němž byl natočen Velký útěk. A zřejmě nejdojemnější je fotografie Trudie Bryks, kterou od ní dostal v roce 1941 a měl ji ve všech věznicích v kapse až do své smrti v roce 1957,“ popisuje Jan Kratochvil exponáty, které letce na výstavě přibližují.
S Angličankou Gertrudou Roseovou, zvanou Trudie, se Bryks seznámil, když sloužil v RAF. V zajetí si s ní dopisoval a po válce se vzali. Manželku i dceru ihned po komunistickém převratu poslal zpět do Británie. Už se s nimi nepotkal, zatčen byl při pokusu o útěk za hranice.
Nedvědův a Bryksův osud jsou jen zlomkem z příběhů dvou a půl tisíc československých letců, kteří bojovali za druhé světové války. Více než pět set jich zahynulo. Národní muzeum tyto „rytíře nebes“ připomíná prostřednictvím uniforem i osobních věcí a deníků až do ledna příštího roku.