Prezident Miloš Zeman propůjčí 28. října veteránu druhé světové války Emilu Bočkovi Řád bílého lva nejvyšší třídy. Boček, který se v československé peruti britského královského letectva zúčastnil bojů druhé světové války, už v minulosti obdržel Řád bílého lva nižší třídy.
Nejvyšší státní vyznamenání ve třetí třídě – za mimořádné zásluhy o obranu a bezpečnost státu a vynikající bojovou činnost – udělil Bočkovi v roce 2010 Václav Klaus. Stávající hlava státu tak Klausův krok ještě vystupňovala a záměr dekorovat Bočka nejvyšším možným vyznamenáním Zeman oznámil při pondělní oslavě veteránových šestadevadesátých narozenin.
„Vždy jsem podporoval naše veterány a vždy jsem odmítal neúctu k těm, kdo bojovali ve druhé světové válce,“ uvedl mimo jiné prezident. „Od té doby, co jsem se ujal prezidentského úřadu, považuji za samozřejmé, že každé vyznamenání je vyznamenáním první třídy.“
Zeman by zároveň rád Bočka povýšil do hodnosti armádního generála, což je nejvyšší vojenská hodnost – k návrhu tohoto povýšení prezident v pondělí vyzval ministra obrany Lubomíra Metnara s tím, že by Bočka rád povýšil už před říjnovými oslavami, nejlépe při výročí konce druhé světové války 8. května.
Řád bílého lva má pět tříd, nejvyšší je první třída. Rozdělen je také do dvou skupin, a to občanské a vojenské. Řádový řetěz může být udělen jen hlavám státu. Řádovými dny pro propůjčování a udělování vyznamenání českým občanům jsou 1. leden a 28. říjen.
Možnost propůjčit Řád bílého lva vyšší třídy zákon umožňuje, v takovém případě oceněný vrací insignie nižší třídy Kanceláři prezidenta republiky. Takový počin je ale v Česku neobvyklý. Někdejší ředitel hradního protokolu Jindřich Forejt řekl, že si na podobný případ nevzpomíná. Běžné podle něj je, když nejprve osobnost obdrží například medaili Za zásluhy a následně je oceněna Řádem Tomáše Garrigua Masaryka, nebo Řádem bílého lva.
Emil Boček se narodil 25. února 1923 v Brně-Tuřanech. Protektorát tajně opustil na konci roku 1939, když jako šestnáctiletý odešel přes Balkán a Bejrút na Západ. Zúčastnil se bojů o Francii, a když země před Hitlerem kapitulovala, vstoupil do britského královského letectva. Zde působil jako mechanik, později v Kanadě prošel leteckým výcvikem. Od října 1944 sloužil jako stíhací pilot u 310. československé stíhací perutě. Absolvoval 26 operačních letů v délce přes 73 hodin.
Od letectva odešel až po válce, v roce 1946. Otevřel si dílnu na opravu motocyklů, o dva roky později byl donucen odejít do podniku Mototechna, pětadvacet let pracoval jako soustružník ve Výzkumném ústavu AV. V roce 2010 získal z rukou prezidenta Václava Klause Řád bílého lva za zásluhy o obranu a bezpečnost státu a bojovou činnost. V roce 2012 o jeho životě vznikl dokument Nezlomný.
