Státní vyznamenání

Lékařka a zakladatelka neziskové organizace Loono Kateřina Šédová, kterou ocenil prezident Petr Pavel medailí Za zásluhy 1. stupně, byla hostem Interview ČT24. Podle ní je jedním z největších mýtů to, že vážné nemoci bolí nebo jsou hodně vidět a také že se rakovina netýká mladých lidí. Sama ve dvaadvaceti letech prodělala rakovinu.

Nejvyšší české státní vyznamenání, Řád bílého lva, prezident Petr Pavel při slavnostním ceremoniálu na Pražském hradě udělil čtyřem osobnostem. Dvěma vojákům in memoriam, architektce Evě Jiřičné a choreografovi Jiřímu Kyliánovi. Řádem Tomáše Garrigua Masaryka, což je druhé nejvyšší vyznamenání, Pavel ocenil například papeže Jana Pavla II., diplomata Karla Kovandu nebo bývalou ombudsmanku Annu Šabatovou. Medaile Za hrdinství udělil Pavel vojákům za hrdinství v boji i třem lidem, kteří svojí pohotovostí pomohli k záchraně lidských životů.

Zákonodárci plánují úpravy systému státních vyznamenání. Mají se zúžit stupně některých ocenění a zároveň rozšířit jejich kategorie. Prezident Petr Pavel na základě návrhů poslanců, senátorů a občanských organizací ve Vladislavském sále vyznamenání udělil 56 osobnostem.

Češi si v pondělí připomněli 106. výročí vzniku samostatného Československa. Prezident Petr Pavel i premiér Petr Fiala (ODS) položili věnce u památníku na Vítkově. Pavel také jmenoval nové generály a na Pražském hradě večer předal státní vyznamenání. Pietní akce a slavnostní ceremoniály se uskutečnily i v dalších městech.

Poslanci na čtvrtečním jednání projednávali kandidáty na státní vyznamenání, na ocenění navrhli spisovatele Milana Kunderu či arcibiskupa Jana Graubnera. Čtvrteční dopolední sněmovní interpelace vyplnil zejména spor ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) s poslanci opozičního ANO o plánované zavedení zálohování PET lahví a plechovek. Odpoledne se poslanci věnovali ústním dotazům na členy vlády.

Český prezident Petr Pavel předal hlavě slovenského státu Zuzaně Čaputové státní vyznamenání Řád bílého lva občanské skupiny I. třídy za přínos k rozvoji česko-slovenských vztahů. Čaputová, jejíž mandát skončí tuto sobotu, mu krátce nato recipročně udělila Řád bílého dvojkříže.

V Poslanecké sněmovně i Senátu je letos celkem 270 návrhů na státní vyznamenání. Poslanci přitom část jmen již vyřadili. Během června by měly obě komory odsouhlasit definitivní seznam, který odešlou prezidentovi Petru Pavlovi.

Do sněmovny podle zjištění České televize dorazilo více než sedm desítek návrhů na státní vyznamenání. Lidé je poslancům mohli posílat do konce března. Nyní je projedná příslušný podvýbor a poté i plénum. Konečný seznam těch, kteří budou 28. října oceněni, vybere prezident Petr Pavel.

Bývalý americký prezident Bill Clinton v úterý na Pražském hradě převzal z rukou české hlavy státu Petra Pavla Řád Tomáše Garrigua Masaryka I. třídy. Získal ho za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie a stability ve střední a východní Evropě. V den, kdy si Česko připomíná 25 let od vstupu do Severoatlantické aliance, se tak stal držitelem hned dvou českých státních vyznamenání. V roce 1998 mu za pomoc při vstupu Česka do NATO tehdejší prezident Václav Havel udělil Řád bílého lva. Clinton je v Praze od víkendu kvůli vystoupení na úterní konferenci připomínající i přelomové rozšíření Aliance před čtvrtstoletím.

Petr Pavel je už rok ve funkci prezidenta České republiky. Úřadu se ujal složením prezidentského slibu 9. března 2023 na společné schůzi obou komor Parlamentu, a nahradil tak Miloše Zemana. Pavel za rok v nejvyšší ústavní funkci podepsal několik sporných zákonů, například konsolidační balíček nebo omezení valorizace důchodů. Žádný zákon naopak nevetoval. Prezident také jmenoval řadu soudců či profesorů, ale také povýšil či jmenoval řadu osobností, které jeho předchůdce několikrát odmítl.

První státní vyznamenání v sobotu udělil a propůjčil prezident Petr Pavel. Mezi laureáty je i Zdena Mašínová. V souvislosti s oslavami 28. října se debatovalo, zda má prezident ocenit také její bratry Ctirada a Josefa, kteří se za komunistického režimu se zbraní v ruce probojovali z Československa, při čemž zemřelo šest lidí. Zdena Mašínová o jejich činech nikdy neměla pochybnosti. Proti režimu, který v 50. letech panoval, bylo nutné něco dělat, řekla v Interview ČT24.

Česko si v sobotu připomnělo 105. výročí vzniku samostatné Československé republiky. Prezident Petr Pavel poprvé udělil státní vyznamenání, během ceremonie ocenil více než šedesát osobností. V projevu ve Vladislavském sále řekl, že má Česká republika díky členství v Severoatlantické alianci nejpevnější bezpečnostní ukotvení v historii, ocenil i význam Evropské unie. Státní vyznamenání na Pražském hradě udělil disidentům, hrdinům, umělcům, vědcům i sportovcům. Pavel ocenil Řádem Bílého lva bývalého premiéra české vlády Petra Pitharta, bývalého předsedu Ústavního soudu Pavla Rychetského či politika Karla Schwarzenberga.

Eva Filipi končí k 31. říjnu po třinácti letech jako česká velvyslankyně v Sýrii, potvrdil serveru Seznam Zprávy mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake. Před koncem svého působení dostala podle serveru od syrského prezidenta Bašára Asada státní vyznamenání. Filipi zůstala v Sýrii jako jedna z mála západních diplomatů i za občanské války. Česko bude podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) nadále usilovat o to, aby v Damašku mělo diplomatické zastoupení.

Senátoři schválili všechny tři kandidáty, které prezident Petr Pavel navrhl na ústavní soudce. Instituci posílí místopředsedkyně pražského městského soudu Veronika Křesťanová, profesorka občanského práva Kateřina Ronovská i bývalý místopředseda Mezinárodního trestního soudu Robert Fremr. Právě o něm senátoři zevrubně diskutovali, a to kvůli pochybnostem ohledně kauzy z roku 1988.

Systém trestných bodů pro řidiče se od příštího roku změní, zvýší se některé pokuty. Řídit auto bude možné už od 17 let, ale jen pod dozorem mentora. Zavedou se také řidičské průkazy na zkoušku. Schválil také zpřísnění vlastnictví médií vrcholnými politiky, možné navyšování jmění státních podniků nebo exekuční náhrady. Horní komora také nominovala rekordní stovku adeptů na státní vyznamenání, mimo jiné členy třetího odboje.

Poslanecká sněmovna v pátek zamítla razantnější zvýšení horní hranice poplatku, který mohou obce vybírat od obyvatel za komunální odpad. Poslanci též hlasovali o sněmovních kandidátech na státní vyznamenání a novele drážního zákona. Dolní komora se shodla také na vládním návrhu, který zruší více než deset tisíc zastaralých a nadbytečných právních předpisů. Poslanci projednali i návrh nového zákona o veřejných dražbách. Jeho cílem je sjednocení a zjednodušení pravidel pro jejich konání s ohledem na převažující elektronickou formu. Do sněmovny se vrátila také debata o manželství pro stejnopohlavní páry.

Přes sto návrhů na státní vyznamenání poslali lidé do Poslanecké sněmovny. Ta nyní z těchto podkladů bude vybírat, koho doporučí prezidentu Petru Pavlovi k ocenění. Mezi jmény, která přišla do dolní komory, je podle informací ČT i Jiří Brady. O jeho možném vyznamenání se hovořilo už v roce 2016. Podmínkou ale mělo být, že jeho synovec, tedy tehdejší ministr kultury, zruší setkání s dalajlámou. Miloš Zeman však tehdy popřel, že by kdy vyznamenání Bradyho schválil.

V době, kdy je společnost hluboce rozdělená a je velmi nízká důvěra občanů ve stát, v instituce, ve vládu i prezidenta, je důležité, aby byl prezidentem republiky člověk, který nikdy nebyl v politice a nemá žádné závazky z minulosti, řekla v pořadu Hyde Park ekonomka a kandidátka na prezidentku Danuše Nerudová.

Prezident Miloš Zeman u příležitosti státního svátku 28. října naposledy ve Vladislavském sále Pražského hradu udělil nejvyšší státní vyznamenání. Řád bílého lva hlava státu dle očekávání propůjčila ukrajinskému prezidentu Volodymyru Zelenskému. Nejvyšším státním vyznamenáním ocenil i příslušníky odbojové organizace Tři králové. Zeman udělil i tři Řády Tomáše Garrigua Masaryka, tedy druhé nejvyšší státní vyznamenání. Předal i 21 medailí Za hrdinství. Slavnostního udílení se neúčastní dva z nejvyšších ústavních činitelů, kteří od Zemana neobdrželi pozvánky.

Česko si připomnělo 104. výročí vzniku samostatné republiky. V Praze i v jiných městech se uskutečnily tradiční pietní akce. Prezident Miloš Zeman jmenoval nové generály a na večer pozval vybrané hosty na ceremoniál udělení státních vyznamenání. Některé památky a státní instituce také pořádaly dny otevřených dveří. Svátek oslavili také na Slovensku.

Česká společnost není ve zdravém stavu a 28. říjen se může stát určitým symbolem, kolem kterého se budou střetávat různé názory, řekl v Událostech, komentářích historik Michal Stehlík. Spory symbolizuje i předávání státních vyznamenání, na které nedostali pozvánku někteří vrcholní ústavní činitelé. Ústavní právník Jan Wintr doufá, že budoucí prezident se zachová jinak. Podle farářky a někdejší biskupky Církve československé husitské Jany Šilerové je česká společnost rozhádaná, nikoliv rozdělená a řešením je dialog.

V pátek večer naposledy udělí prezident Miloš Zeman na Pražském hradě státní vyznamenání. Vybral bezmála osmdesát osobností. O hostech se znovu vedou spory. Pozvánku od hlavy státu nedostali například druhý a třetí nejvyšší ústavní činitel, tedy předsedové obou komor parlamentu. Jiní politici se sami omluvili. Chybět bude i předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.

Pietní vzpomínka na Vítkově, předávání státních vyznamenání na Pražském hradě i kladení věnců po celé republice. Tak si budou Češi v pátek 28. října připomínat 104. výročí vzniku Československé republiky. Kromě tradičních událostí představitelů státu mohou lidé oslavit státní svátek třeba běžeckým závodem nebo večerními koncerty.

Kriminalisté podali návrh na obžalobu psychiatra a spisovatele Jana Cimického ze znásilnění a vydírání pacientek. Lékař se jich podle nich dopustil v 28 případech. Policie o tom informovala na Twitteru. Konkrétní jméno obviněného sice neuvedla, ale z kontextu vyplývá, že jde o Cimického. Podle dřívějších policejních informací je psychiatr podezřelý, že znásilňoval ženy od roku 1980 do roku 2016.