Nejvyšší české státní vyznamenání, Řád bílého lva, prezident Petr Pavel při slavnostním ceremoniálu na Pražském hradě udělil čtyřem osobnostem. Dvěma vojákům in memoriam, architektce Evě Jiřičné a choreografovi Jiřímu Kyliánovi. Řádem Tomáše Garrigua Masaryka, což je druhé nejvyšší vyznamenání, Pavel ocenil například papeže Jana Pavla II., diplomata Karla Kovandu nebo bývalou ombudsmanku Annu Šabatovou. Medaile Za hrdinství udělil Pavel vojákům za hrdinství v boji i třem lidem, kteří svojí pohotovostí pomohli k záchraně lidských životů.
Nenávist a lež nám nesvědčí, řekl Pavel. Vyznamenal architektku Jiřičnou či tanečníka Kyliána
Řád bílého lva obdrželi armádní generál a legionář Sergěj Jan Ingr, jenž byl ministrem národní obrany londýnské exilové vlády a též velvyslancem v Nizozemsku, a František Moravec, brigádní generál a legionář, velitel vojenské zpravodajské služby za druhé světové války a člen exilového vojenského odboje. Oba Pavel ocenil za vynikající velitelskou a bojovou činnost.
U architektky, designérky a pedagožky Jiřičné Hrad připomněl její architektonické návrhy realizované zejména v Česku, Británii a Severním Irsku. Choreograf, tanečník a fotograf Kylián dlouho působil v Nizozemsku, kde byl v Haagu v Nizozemském tanečním divadle spoluředitelem a choreografem, poté přes dvacet let uměleckým šéfem. Kylián také obdržel v roce 1997 medaili Za zásluhy od tehdejšího prezidenta Václava Havla.
Řád TGM Pavel udělil Janu Pavlu II. nebo ombudsmance Šabatové
Řád TGM Pavel udělil in memoriam papeži Janu Pavlu II., který podle Hradu sehrál mimořádnou roli v období pádu komunistických režimů ve střední a východní Evropě. Ocenění při slavnostním ceremoniálu na Pražském hradě obdržel také diplomat a bývalý velvyslanec České republiky při OSN i NATO Kovanda nebo politik, vysokoškolský učitel a filozof Daniel Kroupa.
Stejně jako Kroupa, také další vyznamenaná bývalá ombudsmanka Šabatová je signatářkou Charty 77. V roce 2002 už obdržela medaili Za zásluhy od Havla. Řád TGM Pavel udělil in memoriam také novináři Pavlu Pecháčkovi, který dlouhodobě působil na rozhlasových stanicích Svobodná Evropa a Hlas Ameriky a následně v rádiu Svobodná Evropa v Praze.
Ocenění obdržel i římskokatolický kněz a farář Josef Suchár, jenž je spoluzakladatelem Sdružení Neratov, které se mimo jiné zaměřuje na pomoc lidem s postižením a znevýhodněným dětem. Všichni laureáti získali Řád TGM za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva. Za Jana Pavla II. vyznamenání přebral apoštolský nuncius v Česku Jude Thaddeus Okolo, za novináře Pecháčka jeho syn Pavel Pecháček.
Medaile Za hrdinství pro vojáka, který padl při obraně Bachmutu
Medailí Za hrdinství Pavel ocenil například in memoriam vojáka Karla Kučeru, který padl při obraně ukrajinského Bachmutu před ruskou agresí. Převzala ji jeho matka. Ocenění obdržel také válečný veterán Lukáš Hirka, který byl těžce zraněn při misi v Afghánistánu, ale dokázal se poté zapojit do paraatletických sportovních aktivit.
Pavel ocenil in memoriam také Josefa Keprta, pilota 312. československé stíhací perutě a 96. britské perutě nočních stíhačů RAF. Vyznamenání za něj převzala dcera. In memoriam byl oceněn také Oldřich Pechal, československý voják a velitel výsadkové skupiny Zinc, jenž byl popraven v koncentračním táboře Mauthausen. Na Hrad pro ocenění dorazila praneteř štábního kapitána.
Prezident dále udělil medaili Za hrdinství pracovníkovi autoservisu Lukáši Dudíkovi, který u loňské nehody vlaku s kamionem v Olomouci pomohl odblokováním dveří cestujícím z hořící soupravy. Vyznamenání dostal také vlakvedoucí Roman Juřena, který pohotovým zákrokem umožnil evakuaci cestujících z hořícího havarovaného vlaku.
Medaili Za hrdinství obdržela také učitelka základní školy v pražských Horních Počernicích Kateřina Laluhová, která letos v červnu vyvedla všechny žáky třetí třídy z učebny, v níž se následně zřítil strop. Podle Hasičského záchranného sboru tehdy zachránila život 25 dětem.
Za zásluhy získali medaili Vetchý nebo Rottrová
Medailí Za zásluhy prezident vyznamenal například bývalého ředitele České televize Petra Dvořáka, ekonoma Jana Švejnara, ředitele Českého hydrometeorologického ústavu Marka Riedera nebo Jana Gruntoráda, který se zasloužil o fungování internetu v České republice.
Z osobností kultury obdrželi medaili například herci Ondřej Vetchý, Ivan Trojan, in memoriam Jana Hlaváčová, zpěvačka Marie Rottrová, lídr kapely Olympic Petr Janda nebo operní pěvkyně Dagmar Pecková. Oceněni byli také Daniela Kolářová a zesnulý Luděk Munzar. Medaili z rukou hlavy státu obdrželi i polská filmová režisérka a scenáristka Agnieszka Hollandová, spisovatel, dramaturg a hudebník Jaroslav Rudiš, kameraman a fotograf Vladimír Smutný nebo sochař, malíř a tvůrce multimediálních projektů Jiří Sozanský. Ocenění získala také režisérka a pedagožka Helena Třeštíková.
Pavel ocenil také čtyři sportovní osobnosti – hokejistu Romana Červenku, rychlostního kanoistu a sportovního ředitele Českého olympijského výboru Martina Doktora, vodní slalomářku Štěpánku Hilgertovou a silničního cyklistu Zdeňka Štybara.
Prezident udělil stejně jako loni 39 medailí Za zásluhy. Mezi laureáty byli také někteří zakladatelé neziskových organizací jako jsou ROSA poskytující komplexní pomoc ženským obětem domácího násilí, LOONO pro vzdělávání veřejnosti v prevenci závažných onemocnění, Dům pro Julii poskytující dětskou paliativní péči nebo Nadace Dobrý anděl.
Medaili Za zásluhy hlava státu udělila také krymskému Tatarovi, bojovníkovi za svobodu a lidská práva a odpůrci invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 Mustafovi Džemilevovi. Vyznamenán byl také Alexander Wiegand, německý odpůrce totalitního režimu a politický vězeň československého komunistického režimu.
„Nemusíme stát na jedné či druhé straně“
Pavel před udílením vyznamenání vystoupil ve Vladislavském sále s projevem. „Až příliš často v posledních letech slýcháme, že chceme věci zcela protichůdné. Že naše představy o světě nás rozdělují na dva nesmiřitelné tábory. A já stále věřím, že to není pravda,“ řekl Pavel.
Považuje za přirozené, že existují témata, na která všichni lidé nenahlížejí stejně. „Ale je také zřejmé, že není jen černá a bílá nebo že bychom museli stát na jedné či druhé straně. Takové vidění společnosti není jen zjednodušením, je zavádějícím zkreslením. Ve skutečnosti je jen málo témat, která by českou společnost rozdělovala na půl. Osobně budu dál usilovat o to, aby jich ve veřejné debatě nepřibývalo. A především o to, abychom se vyvarovali nenávisti, která nikdy nic dobrého nepřinesla. Nenávist a lež nám totiž opravdu nesvědčí,“ vzkázal.
Pavel také řekl, že do vedení země by se měly hledat osobnosti, které se zabývají skutečnými problémy a mají vize a plány, nikoli ty, které staví vzdušné zámky a vedou prázdné souboje. Prohlásil, že nebude podporovat politiky, kteří nabízejí snadná řešení a jdou cestou nejmenšího odporu. „Naopak, s mojí podporou mohou počítat ti, kteří budou s odvahou a odpovědností přistupovat i k řešení nepopulárních otázek,“ podotkl.
Definovat si, co je zásadní
Česko podle něj potřebuje reformu důchodů, změny ve zdravotnictví, v justici, ve školství, v ochraně životního prostředí, v digitalizaci, v daních nebo ve veřejné správě a uspořádání země. Všechny tyto extrémně složité úkoly jsou podle hlavy státu nutným předpokladem pro to, aby se nesnižovala kvalita života.
„Zkusme si konečně definovat, co je pro naši zemi zásadní. Silná společnost je vzdělaná, hospodářsky zdatná, s rozvinutou infrastrukturou, inovující, tolerantní a taková, kde se každý domůže svých práv. Taková, která se stará o slabé a ohrožené,“ uvedl Pavel. Nutnost zásadních reforem srovnal s děním po roce 1989, kdy některé změny také vyžadovaly ne vždy líbivé kroky. Apeloval na nacházení shody, politické i společenské.
Prezident uvedl, že před 106 lety 28. října Československo dostalo privilegium vlastní země, vydobyté osobní odvahou a vytrvalým úsilím, ale také hrdinstvím a mnoha oběťmi. „Toto privilegium bylo potvrzeno před 35 lety, kdy naše společnost, svazovaná dobou totality, dokázala prosadit touhu po svobodě,“ poznamenal.
Na rozdíl od mnoha jiných částí světa je Česko v historicky nejdelším období svobody, bezpečí, klidu a ekonomické prosperity, řekl. „Zároveň máme to štěstí, že se můžeme inspirovat a nechat se hodnotově vést lidmi, jejichž činy, vytrvalost, dobročinnost, umělecké nebo sportovní nadání nebo celoživotní práce jsou v tento den oceňovány.“
Apeloval na to, aby lidé nepodléhali apatii, nestávali se jen nezúčastněnými pozorovateli, případně lacinými kritiky veřejného dění, ale aby byli jeho aktéry. Za důležité považuje hlava státu si připomínat, jak je demokracie ve skutečnosti křehká a že je o ni nutné stále pečovat.
Hlava státu také ocenila to, že při nedávných povodních se opět projevila solidarita české společnosti. Většina lidí nemluvila o nefunkčním státě, ve který by ztratila důvěru. „Většina z nás naslouchala doporučením odborníků, záchranných složek, úředníků, dokonce i politiků,“ míní.
Pavla ale zaráží motivace lidí, kteří bez erudice šíří lži a polopravdy. „Oslabují důvěru v instituce, vědu, fakta. Činí tak naši společnost méně odolnou,“ varoval.
Zeman se ceremoniálu nezúčastnil
Mezi hosty slavnostního ceremoniálu byli kromě oceněných a jejich doprovodu tradičně zástupci vlády, vedení obou parlamentních komor a tamních výborů a klubů, rektoři, diplomatický sbor či představitelé církví. Ceremoniálu se nezúčastnil bývalý prezident Miloš Zeman. Naopak předchozí hlava státu Václav Klaus s chotí Livií i někdejší první dáma Dagmar Havlová v téměř zaplněném Vladislavském sále byli.
Loni Řád bílého lva obdrželi například bývalý předseda vlády a Senátu a právník Petr Pithart, dřívější předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský a bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Řád TGM tehdy Pavel udělil třeba katolickému knězi a filozofovi Tomáši Halíkovi, sestře členů odbojové skupiny bratří Mašínů Zdeně Mašínové nebo zpěvačce Martě Kubišové.