Pavel a Čaputová si vyměnili nejvyšší vyznamenání

9 minut
Prezidentka Čaputová převzala Řád bílého lva
Zdroj: ČT24

Český prezident Petr Pavel předal hlavě slovenského státu Zuzaně Čaputové státní vyznamenání Řád bílého lva občanské skupiny I. třídy za přínos k rozvoji česko-slovenských vztahů. Čaputová, jejíž mandát skončí tuto sobotu, mu krátce nato recipročně udělila Řád bílého dvojkříže.

„Přivítat prezidentku Slovenské republiky jsem měl čest již několikrát, ale dnes je situace mimořádná,“ započal Pavel svůj proslov a Čaputové následně složil řadu komplimentů. Ocenil zejména její vlastnosti, které pozoroval od prvního setkání. „Lidskost, vlídnost, vstřícnost, přirozená snaha porozumět lidem, naslouchat jim. Způsobem, jakým jste svou roli plnila, jste byla vzorem pro mnoho hlav států po celé Evropě,“ pokračoval Pavel.

Vyznamenání Čaputové udělil i proto, neboť podle něj naplňuje všechny rysy, které by hlava státu demokratické země podle něj měla mít. Přístup Čaputové k Česku přispěl podle Pavla k výraznému zlepšení vztahů nejen na občanské, ale i oficiální úrovni. Ocenil přímou podporu českého předsednictví v Radě Evropské unie v roce 2022 nebo spolupráci v institucích v rámci Severoatlantické aliance (NATO) či Visegrádské skupiny.

„Zároveň bych vám chtěl poděkovat za všechno, co jste udělala pro slovenské občany. Jak to mnohdy bývá, mnozí z nich to ocení až později,“ upozornil český prezident. „Pokud jde o mezinárodní politiku, tam si cením především toho, že jste se principů, kterých jste se držela doma, držela i v zahraničí.“

„Za to všechno bych vám chtěl poděkovat a popřát vám, aby se vám v budoucnosti dařilo. Na Pražském hradě budete vždy vítána,“ dodal Pavel.

3 minuty
Události: Čaputová v Praze obdržela vyznamenání a promluvila na summitu
Zdroj: ČT24

Čaputová: Mám velký respekt a úctu ke způsobu, jakým vykonáváte svou funkci

Slovenská prezidentka hovořila při předávání státního vyznamenání podobně. „Mám velký respekt a úctu ke způsobu, jakým vykonáváte svou funkci,“ prohlásila Čaputová . Ocenila Pavlovu principiálnost pramenící z jeho silného smyslu pro čest, statečnost vycházející ze silné vnitřní potřeby chránit veřejný zájem a bezpečnost. Zároveň i jeho neoblomnost a konzistentnost při formování zahraničněpolitické orientace České republiky.

„Náš vztah, hodnotová, názorová a lidská blízkost asi nejlépe reprezentuje potenciál blízkosti mezi našimi národy,“ dodala.

„Zuzana Čaputová se během svého působení ve funkci prezidentky Slovenské republiky v letech 2019 až 2024 zasloužila o upevnění vztahů mezi Českou a Slovenskou republikou a v rámci rozvoje těchto vztahů aktivně přispívala k posilování hodnot demokracie, svobody a lidských práv v obou zemích i širším evropském prostoru,“ konstatoval vedoucí prezidentské kanceláře Milan Vašina.

Čaputová stála v čele země od roku 2019 v turbulentním období, které poznamenala pandemie covidu-19 i ruská invaze na Ukrajinu. Bouřlivý byl i vnitropolitický vývoj země. Slovensko zažilo dvoje parlamentní volby a prezidentka jmenovala kvarteto premiérů. Za jejího mandátu zemi neminula ani energetická krize či rekordní inflace. O další mandát se první slovenská prezidentka rozhodla neusilovat, podle vlastních slov by už na něj neměla dost síly.

Čaputová je dlouhodobě nejpopulárnějším politikem na Slovensku, její obliba podle sondáží oproti minulosti ale výrazně klesla. Dlouhodobě je také terčem slovních výpadů některých politiků. Už loni v květnu uvedla, že spolu s rodinou čelila vyhrůžkám zabitím. I v důsledku toho před rokem oznámila, že se již nebude ucházet o znovuzvolení.

Podle odborníků dokáže Čaputová i o těžkých tématech hovořit srozumitelným způsobem, vyjádřit svůj názor a přitom neodsoudit ty, kteří mají postoj odlišný. Za její čtrnáctiletý boj o uzavření skládky odpadu v Pezinku ji v roce 2016 jako právničku občanské iniciativy Skládka nepatří do města vyznamenali Goldmanovou environmentální cenou, někdy nazývanou Nobelova cena v oblasti ochrany životního prostředí.

V roce 2021 dostala Čaputová Stříbrnou medaili předsedy Senátu, kterou jí udělil šéf české horní komory Miloš Vystrčil (ODS). Dva roky předtím ji vyznamenali Evropskou cenou za politickou kulturu, kterou uděluje Nadace Hanse Ringiera. V květnu 2019 jí zase zpravodajská stanice Euronews a Evropský podnikatelský summit (EBS) udělily titul Evropská osobnost roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropská unie půjčí Ukrajině 90 miliard eur, rozhodl summit

Evropská unie (EU) poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun), shodl se po mnohahodinovém jednání summit v Bruselu. Na sociální síti X dohodu oznámil předseda Evropské rady António Costa. Česko, Maďarsko a Slovensko se ale nepřipojí ke garancím, které s tím budou spojené a za půjčku se tak zaručí jen zbývajících 24 unijních států.
03:10Aktualizovánopřed 37 mminutami

Američtí demokraté zveřejnili další snímky z Epsteinovy kauzy

Demokraté z americké Sněmovny reprezentantů zveřejnili další fotografie ke kauze odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Na snímcích jsou mimo jiné český pas jisté ženy, jejíž údaje jsou začerněné, nebo slovenský diplomat a současný poradce premiéra Roberta Fica (Smer) Miroslav Lajčák. Zesnulý finančník Epstein udržoval úzké vazby mimo jiné na současného prezidenta USA Donalda Trumpa, někdejší hlavu státu Billa Clintona či britského prince Andrewa.
před 2 hhodinami

Zástupci Tiktoku podepsali dohodu o prodeji amerických aktivit, píše Axios

Čínská sociální síť TikTok podepsala ujednání o prodeji svých amerických aktivit společnému podniku řízenému americkými investory. Napsal o tom server Axios. Mezi investory má být podle agentury Reuters mimo jiné soukromá kapitálová společnost Silver Lake nebo technologická společnost Oracle. Dohoda má být uzavřena 22. ledna, vyplývá z interního memoranda, do kterého Axios nahlédl.
00:08Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Unijní lídři se shodli na závěrech summitu. Kromě části o Ukrajině

Prezidenti a premiéři zemí EU se v Bruselu shodli na závěrech summitu Evropské rady kromě části o Ukrajině, o jejímž financování na příští dva roky se ve čtvrtek večer stále rokovalo a výsledek zůstával nejasný. Na summitu během dne promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO), který o reparační půjčce pro Kyjev jednal s maďarským a slovenským protějškem.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Austrálie se rozloučila s nejmladší a nejstarší obětí teroristického útoku

Židovská komunita v Austrálii se rozloučila s nejmladší a nejstarší obětí nedávného islamistického teroristického útoku na Bondi Beach. Desetiletou Matildu Černychovou a 87letého Alexandra Kleytmana spojuje nejen tragický skon, ale i židovsko-ukrajinský původ. Premiér země Anthony Albanese čelí tvrdé kritice za nepřítomnost na pohřbech i neschopnost bojovat proti nárůstu antisemitismu. Teď po masakru patnácti dětí, žen a mužů slibuje kabinet tvrdá opatření proti všem projevům nenávisti.
před 6 hhodinami

Policie v Bruselu nasadila proti protestujícím farmářům vodní děla a slzný plyn

Souběžně se summitem Evropské unie v Bruselu se ve čtvrtek ve městě konaly i protesty zemědělců. Těm vadí zejména změny ve společné zemědělské politice EU a rovněž dohoda o volném obchodu s jihoamerickými zeměmi sdruženými v organizaci Mercosur, jejíž podpis byl ovšem dle informací z večera odložen na leden. Policie použila slzný plyn a vodní děla poté, co na akci začalo docházet k násilnostem. Někteří demonstranti začali mimo jiné rozbíjet okna a na policisty házet kameny či brambory.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Jednání o dohledu nad poválečnou Gazou dál provází nejistoty

Až šest západních i arabských zemí už podle izraelských médií přislíbilo, že se zapojí do fungování správního orgánu pro dohled nad poválečnou Gazou. Má jít o výsledek amerických vyjednávání – včetně úterní konference v Kataru. Seznam „účastníků“ ale oficiálně neexistuje. Navíc panuje nejistota ohledně složení a role mezinárodních jednotek. Teroristické hnutí Hamás odmítá složit zbraně a nepřímo budoucím mezinárodním silám vyhrožuje.
před 8 hhodinami

Izrael udeřil na Libanon, zatímco v Paříži běžela diplomatická jednání

Izrael provedl sérii intenzivních útoků na území jižního a severovýchodního Libanonu, které podle deníku L'Orient-Le Jour zranily nejméně čtyři lidi. Jeruzalém uvedl, že pouze cílil na infrastrukturu militantního teroristického šíitského hnutí Hizballáh. Děje se tak v den diplomatických jednání mezi zástupci Libanonu, Saúdské Arábie, Spojených států, Francie a mírové mise OSN v Libanonu (UNIFIL), kteří v Paříži rokovali o finálním odzbrojení Hizballáhu, informuje ve čtvrtek agentura Reuters.
před 11 hhodinami
Načítání...