Pavel a Čaputová si vyměnili nejvyšší vyznamenání

9 minut
Prezidentka Čaputová převzala Řád bílého lva
Zdroj: ČT24

Český prezident Petr Pavel předal hlavě slovenského státu Zuzaně Čaputové státní vyznamenání Řád bílého lva občanské skupiny I. třídy za přínos k rozvoji česko-slovenských vztahů. Čaputová, jejíž mandát skončí tuto sobotu, mu krátce nato recipročně udělila Řád bílého dvojkříže.

„Přivítat prezidentku Slovenské republiky jsem měl čest již několikrát, ale dnes je situace mimořádná,“ započal Pavel svůj proslov a Čaputové následně složil řadu komplimentů. Ocenil zejména její vlastnosti, které pozoroval od prvního setkání. „Lidskost, vlídnost, vstřícnost, přirozená snaha porozumět lidem, naslouchat jim. Způsobem, jakým jste svou roli plnila, jste byla vzorem pro mnoho hlav států po celé Evropě,“ pokračoval Pavel.

Vyznamenání Čaputové udělil i proto, neboť podle něj naplňuje všechny rysy, které by hlava státu demokratické země podle něj měla mít. Přístup Čaputové k Česku přispěl podle Pavla k výraznému zlepšení vztahů nejen na občanské, ale i oficiální úrovni. Ocenil přímou podporu českého předsednictví v Radě Evropské unie v roce 2022 nebo spolupráci v institucích v rámci Severoatlantické aliance (NATO) či Visegrádské skupiny.

„Zároveň bych vám chtěl poděkovat za všechno, co jste udělala pro slovenské občany. Jak to mnohdy bývá, mnozí z nich to ocení až později,“ upozornil český prezident. „Pokud jde o mezinárodní politiku, tam si cením především toho, že jste se principů, kterých jste se držela doma, držela i v zahraničí.“

„Za to všechno bych vám chtěl poděkovat a popřát vám, aby se vám v budoucnosti dařilo. Na Pražském hradě budete vždy vítána,“ dodal Pavel.

3 minuty
Události: Čaputová v Praze obdržela vyznamenání a promluvila na summitu
Zdroj: ČT24

Čaputová: Mám velký respekt a úctu ke způsobu, jakým vykonáváte svou funkci

Slovenská prezidentka hovořila při předávání státního vyznamenání podobně. „Mám velký respekt a úctu ke způsobu, jakým vykonáváte svou funkci,“ prohlásila Čaputová . Ocenila Pavlovu principiálnost pramenící z jeho silného smyslu pro čest, statečnost vycházející ze silné vnitřní potřeby chránit veřejný zájem a bezpečnost. Zároveň i jeho neoblomnost a konzistentnost při formování zahraničněpolitické orientace České republiky.

„Náš vztah, hodnotová, názorová a lidská blízkost asi nejlépe reprezentuje potenciál blízkosti mezi našimi národy,“ dodala.

„Zuzana Čaputová se během svého působení ve funkci prezidentky Slovenské republiky v letech 2019 až 2024 zasloužila o upevnění vztahů mezi Českou a Slovenskou republikou a v rámci rozvoje těchto vztahů aktivně přispívala k posilování hodnot demokracie, svobody a lidských práv v obou zemích i širším evropském prostoru,“ konstatoval vedoucí prezidentské kanceláře Milan Vašina.

Čaputová stála v čele země od roku 2019 v turbulentním období, které poznamenala pandemie covidu-19 i ruská invaze na Ukrajinu. Bouřlivý byl i vnitropolitický vývoj země. Slovensko zažilo dvoje parlamentní volby a prezidentka jmenovala kvarteto premiérů. Za jejího mandátu zemi neminula ani energetická krize či rekordní inflace. O další mandát se první slovenská prezidentka rozhodla neusilovat, podle vlastních slov by už na něj neměla dost síly.

Čaputová je dlouhodobě nejpopulárnějším politikem na Slovensku, její obliba podle sondáží oproti minulosti ale výrazně klesla. Dlouhodobě je také terčem slovních výpadů některých politiků. Už loni v květnu uvedla, že spolu s rodinou čelila vyhrůžkám zabitím. I v důsledku toho před rokem oznámila, že se již nebude ucházet o znovuzvolení.

Podle odborníků dokáže Čaputová i o těžkých tématech hovořit srozumitelným způsobem, vyjádřit svůj názor a přitom neodsoudit ty, kteří mají postoj odlišný. Za její čtrnáctiletý boj o uzavření skládky odpadu v Pezinku ji v roce 2016 jako právničku občanské iniciativy Skládka nepatří do města vyznamenali Goldmanovou environmentální cenou, někdy nazývanou Nobelova cena v oblasti ochrany životního prostředí.

V roce 2021 dostala Čaputová Stříbrnou medaili předsedy Senátu, kterou jí udělil šéf české horní komory Miloš Vystrčil (ODS). Dva roky předtím ji vyznamenali Evropskou cenou za politickou kulturu, kterou uděluje Nadace Hanse Ringiera. V květnu 2019 jí zase zpravodajská stanice Euronews a Evropský podnikatelský summit (EBS) udělily titul Evropská osobnost roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 18 mminutami

„Ukrajina bojuje o život,“ řekl Zelenskyj na summitu EU

V Bruselu probíhá summit EU, na kterém promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Lídři sedmadvacítky řeší hlavně další finanční podporu Kyjeva pro roky 2026 a 2027. Nemůžeme si dovolit selhat, zdůraznila šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. V případě využití zmrazených ruských aktiv musí nést riziko všechny státy Unie, uvedla pak šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO).
04:07Aktualizovánopřed 20 mminutami

Epsteinova bývalá společnice Maxwellová žádá o propuštění z vězení

Někdejší přítelkyně a dlouholetá spolupracovnice sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina Ghislaine Maxwellová ve středu požádala federální soud, aby zrušil její dvacetiletý trest za obchodování s nezletilými osobami za účelem sexuálního zneužívání a propustil ji na svobodu. Žádost zdůvodnila údajnými rozsáhlými novými důkazy v případu, které podle ní dokládají, že v jejím procesu došlo k porušení ústavního práva, informovala agentura AP.
před 1 hhodinou

Polský ústavní soud není nezávislý a nestranný, uvedl Soudní dvůr EU

Polský ústavní soud porušil několik základních zásad práva Evropské unie, nesplňuje ani požadavky kladené na nezávislý a nestranný soud kvůli nesrovnalostem při jmenování tří jeho členů a předsedkyně, uvedl v rozhodnutí Soudní dvůr EU. Soud v Lucemburku rozhodoval o žalobě Evropské komise (EK), podané ještě v době, kdy v Polsku byla u moci vláda nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS). Nynější vláda verdikt unijního soudu uvítala, samotný ústavní soud jej naopak odmítl.
11:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina bude jednat v USA o mírovém plánu, Putin trvá na její kapitulaci

Ukrajinská delegace bude ve Spojených státech jednat v pátek a sobotu o mírovém plánu, který by mohl vést k ukončení ruské války proti Ukrajině, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéf Kremlu Vladimir Putin ve středu prohlásil, že ruské cíle – tedy úplná kapitulace a podřízení Ukrajiny Rusku – se nezměnily. Evropské státy ve svém projevu označil za „podsvinčata“.
před 2 hhodinami

OSN: Milice RSF zabily přes tisíc lidí v uprchlickém táboře

Polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF) letos v dubnu povraždily v uprchlickém táboře Zamzam v regionu Dárfúr v západním Súdánu přes tisíc civilistů. Píše to agentura Reuters s odvoláním na zprávu Úřadu OSN pro lidská práva (OHCHR).
před 2 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 2 hhodinami

Mauritánie bojuje s migrací do Evropy. Organizace hlásí porušování lidských práv

Lidskoprávní organizace hlásí výrazný nárůst policejní aktivity v Mauritánii poté, co země na začátku loňského roku podepsala dohodu s Evropskou unií, jejímž cílem je omezit nelegální migraci. Dle organizací je mnoho migrantů deportováno bez řádného právního procesu. Někteří naopak nemohou v cestě pokračovat, zároveň nemají prostředky na návrat zpět. Počet vyhoštění z Mauritánie se v prvních šesti měsících roku 2025 téměř zdvojnásobil oproti celému roku 2024, vyplývá z informací, které mauritánská vláda poskytla organizaci Human Rights Watch.
před 2 hhodinami
Načítání...