Daniel Kroupa

Nejvyšší české státní vyznamenání, Řád bílého lva, prezident Petr Pavel při slavnostním ceremoniálu na Pražském hradě udělil čtyřem osobnostem. Dvěma vojákům in memoriam, architektce Evě Jiřičné a choreografovi Jiřímu Kyliánovi. Řádem Tomáše Garrigua Masaryka, což je druhé nejvyšší vyznamenání, Pavel ocenil například papeže Jana Pavla II., diplomata Karla Kovandu nebo bývalou ombudsmanku Annu Šabatovou. Medaile Za hrdinství udělil Pavel vojákům za hrdinství v boji i třem lidem, kteří svojí pohotovostí pomohli k záchraně lidských životů.

Stovky lidí se v úterý za soumraku sešly u ruské ambasády v Praze, aby si připomněly výročí vpádu sovětských a dalších vojsk Varšavské smlouvy do Československa a zároveň aby vyjádřily solidaritu Ukrajině napadené Ruskem. Zaměstnancům oploceného komplexu i dalším zástupcům ruského režimu poslali demonstranti symbolický tichý vzkaz zapálením prskavek.

Žhářské útoky na francouzskou železnici nevyvolávají v bývalém místopředsedovi Evropského parlamentu (EP) Liboru Roučkovi (SOCDEM) pochybnosti o bezpečnosti na olympiádě. Řekl to v pořadu Události, komentáře. S Roučkem souhlasila i bývalá europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL), podle které zatím není důvod k obavám. Francouzská vysokorychlostní železnice v noci na pátek čelila koordinované žhářské sabotáži s cílem zásadně narušit dopravu, a to zejména v Paříži. Útokem, který ovlivnil nejméně statisíce cestujících, se zabývají všechny francouzské zpravodajské služby.

„Vzhledem k chování pana premiéra Fica nebylo vyhnutí,“ říká k postoji české vlády vůči slovenskému kabinetu předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Domnívá se, že kabinet nemohl legitimizovat výroky a chování slovenského premiéra Roberta Fica. Věří však, že se nadstandardní vztahy obou zemí budou nadále rozvíjet. „Přestaňme už mentorovat Slováky, přestaňme si říkat, co je pro ně dobré nebo ne,“ reagoval předseda sněmovního ústavně-právního výboru Radek Vondráček (ANO). Obě vlády si prý měly neshody vyříkat, uvedl v Událostech, komentářích.

Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) nebude mít zmocněnce pro vstup do evropského mechanismu směnných kurzů ERM II a přijetí eura. Po úterním večerním jednání koaličních špiček to oznámil premiér Petr Fiala (ODS). Ekonom Petr Zahradník, kterého Dvořák do funkce zmocněnce jmenoval v pondělí, bude nadále působit jako ministrův poradce. Ještě odpoledne před jednáním koaličního dohodovacího řízení Dvořák uvedl, že post svého zmocněnce pro euro nemá v úmyslu rušit.

Zástupci vládních stran na novoročním projevu prezidenta republiky Petra Pavla oceňují vyváženost a povzbuzující vyznění. Z opozice zaznívají hlasy, že Pavel zvolil témata, která současnému kabinetu nahrávají.

Lidé, kteří v sobě nenašli sílu vzepřít se komunistickému režimu podle politologa Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem Daniela Kroupy do Ústavního soudu nepatří. V reakci na plány jmenovat do funkce ústavního soudce Roberta Fremra to řekl v Událostech, komentářích. Také historik Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Jakub Rákosník si myslí, že opatrnost je namístě. Fremrovo působení nyní posoudí Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Ředitel odboru výzkumu a vzdělávání ÚSTR Petr Hlaváček ale upozornil, že ÚSTR tu není od toho, aby někoho soudil.

Prezident Petr Pavel prozatím nejmenuje Roberta Fremra ústavním soudcem, i když získal souhlas Senátu. Chce prostudovat a konzultovat s odborníky nové informace o Fremrově působení v trestní justici před listopadem 1989. Jde zejména o to, že Fremr údajně vynášel také rozsudky nad emigranty. Pavel tak nechce situaci „lámat přes koleno“ nebo uspěchat. Fremr rozhodnutí respektuje.

„Lidé, kteří sloužili totalitním režimům, mají většinou krátkou paměť, zatímco ti, kteří se za svůj život nestydí, naopak vypráví,“ říká ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. S kolegy sbírá příběhy válečných veteránů, disidentů i třeba agentů StB. „Soudní vyrovnání s minulostí se nám nepovedlo, ale osobní vyrovnávání s minulostí nakonec každého dožene,“ myslí si Kroupa, jehož otec podepsal Chartu 77. O vzpomínkách na dětství i práci pro Český rozhlas mluví v podcastu Background ČT24.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) navrhuje růst solidární daně nebo vyšší zdanění firem, které využívaly státní energetickou podporu. Prohlásil to v Interview ČT24 s tím, že stát sice má svůj rozpočet konsolidovat pomocí úspor, zohlednit by ale měl i příjmové možnosti. Kromě toho vicepremiér komentoval také aktuální angažmá svého stranického kolegy Petra Hladíka, jehož prezident odmítl jmenovat do čela resortu životního prostředí. Nebýt toho, že Miloši Zemanovi končí mandát, chystal by prý Jurečka kompetenční žalobu.

Devět uchazečů splnilo dle ministerstva vnitra zákonné požadavky a může usilovat o prezidentský úřad. Někteří z odmítnutých se však proti rozhodnutí odvolali. „Očekávám, že některý ze zamítnutých kandidátů se do volby vrátí,“ řekl politolog a filozof Daniel Kroupa v Interview ČT24. Vyřazena by podle něj měla být Denisa Rohanová, již podpořili zákonodárci, kteří už nemají mandát. Kroupa v pořadu také uvedl, že žádný z kandidátů s komunistickou minulostí se k ní nedokázal otevřeně postavit.

Na dvoudenní konferenci Občanské demokratické aliance se hovořilo o údajných rozporech ve straně. Teze o výrazném názorovém rozkolu byla nakonec vyvrácena a do funkce předsedy byl všemi přítomnými znovu zvolen Jan Kalvoda. Prvním místopředsedou se stal ve 2. kole Daniel Kroupa.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Podle politologa Daniela Kroupy z Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem nebyl v komunálních a senátních volbách propad vládních stran tak velký, jak se čekalo. Nejvíce z určitého hlediska posílilo hnutí SPD, to ale bude mít problém zasahovat přímo do vlády, míní Kroupa. Kauza Čapí hnízdo podle něj voliče ANO nezajímá, kauza Dozimetr ale hnutí STAN poškodila.

V den 23. výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy se na Václavském náměstí v Praze konala manifestace na podporu demokracie v sovětském Rusku. Projevy představitelů různých politických stran si přišly poslechnout tisíce lidí. Ke konci se mítink snažila narušit skupina republikánů v čele s Miroslavem Sládkem, ale dav je vypískal.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Před třiceti lety, 23. února 1991, se po svém krátkém fungování rozpadlo Občanské fórum (OF). Hnutí, které se stalo hlavním hybatelem změny režimu v Československu, vzniklo jen dva dny poté, co 17. listopadu 1989 policie brutálně zakročila proti lidem demonstrujícím na Národní třídě. Širokonázorové uskupení, spojující odpůrce komunismu, ale nakonec dohnaly vnitřní rozpory.

„Strany jsou pro straníky, Občanské fórum je pro všechny.“ Volební heslo, které symbolizuje přelomový rok 1990, neplatilo dlouho. Právě před 30 lety se odehrál moment, který proměnil směřování Občanského fóra (OF) i českou historii. A definitivně potvrdil začátek jedné neobyčejné politické kariéry. Na sněmu v pražské Hostivaři byl 13. října 1990 prvním a posledním předsedou OF nečekaně zvolen Václav Klaus. Končila disidentská snaha o „nepolitickou politiku“ a naopak pomalu začínala éra ODS.

Totalita chce obsáhnout všechny, nepřipouští outsidery. Současné debatě o normalizaci chybí kontext, míní historik a filozof Daniel Kroupa. Problém normalizace podle něj nebyl, že lidé nemohli cestovat, ale že se báli všudypřítomného sledování. Sovětský svaz potom nemohl dopustit, aby v jeho sféře vlivu vznikla svobodná země. „Nemůžeme debatovat o legitimizaci,“ říká k srpnu 1968 signatář Charty 77 a vyzývá k pomoci Bělorusku: „Lidé musí vědět, že na ně svět nezapomněl, musí mít naději, že když poteče do bot, tak mají kam utéct,“ říká v Interview ČT24.

Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) chce, aby vláda mohla vyhlásit stav nebezpečí. Šlo by o mírnější variantu nouzového stavu. Úprava ústavního zákona o bezpečnosti má podle vicepremiéra umožnit kabinetu pružněji reagovat na krizovou situaci. Novelu v pondělí projednávala Bezpečnostní rada státu, ministr by ji chtěl poslat do legislativního procesu během léta.

Poslankyně ANO Helena Válková zůstává ve funkci vládní zmocněnkyně pro lidská práva. Kvůli článku, který napsala s komunistickým prokurátorem Josefem Urválkem, z postu neodstoupí. Podpořila ji většina členů Rady vlády pro lidská práva. Dva členové rady, advokát Tomáš Němeček a Hubert Smekal z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, odstoupili.

Česko nepotřebuje podle jazykovědce Karla Olivy nový jazykový zákon, který připravili komunisté. Stačilo by, kdyby úřady komunikovaly s lidmi srozumitelně, domnívá se Oliva. Podle filozofa Daniela Kroupy se národ vytváří mimo jiné na základě společného jazyka, důležité je ale také jednotně čelit aktuálním hrozbám. Oliva, Kroupa a historik Pavel Suk byli hosty Otázek Václava Moravce.

„Dokázala se vyrovnat se svým pochybením zcela poctivě a odčinit ho,“ oceňuje na Vlastě Chramostové Daniel Kroupa, politolog, filozof, chartista a posametový politik. Za spolupráci s komunistickou Státní bezpečností (StB) zesnulou herečku, s níž se potkal ještě jako disident, neodsuzuje. Naopak za její protirežimní postoj a statečnost s ním spojenou si ji váží.

Vlasta Chramostová si neuměla stěžovat a byla vždy svěží, shodují se její známí a kolegové. I když v životě zažila mnohá příkoří, dokázala si zachovat optimismus a nadhled. Zásadní v tomto ohledu byl její vztah se Stanislavem Milotou. „Byli to lidi, kteří se neustále špičkovali, a díky tomu mohla být Vlasta tak svěží, jak byla, a díky tomu Standa nepodléhal chmurám,“ prohlásil v ČT režisér Jaroslav Brabec.

V eseji Slovo o slovu definoval spisovatel a český prezident Václav Havel tento jazykový nástroj jako úkaz temný, mnohoznačný, ambivalentní a zrádný. Nyní o slovu a jeho síle i moci debatovali hosté v pořadu Fokus Václava Moravce. Zatímco spisovatelka Radka Denemarková si všímá toho, že v éře moderních médií spousta lidí vyplavuje slova a vůbec za ně nenese odpovědnost, filozof Daniel Kroupa zase míní, že ve svobodě slova lidé těžko rozlišují pravdu a nepravdu.