Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) navrhuje růst solidární daně nebo vyšší zdanění firem, které využívaly státní energetickou podporu. Prohlásil to v Interview ČT24 s tím, že stát sice má svůj rozpočet konsolidovat pomocí úspor, zohlednit by ale měl i příjmové možnosti. Kromě toho vicepremiér komentoval také aktuální angažmá svého stranického kolegy Petra Hladíka, jehož prezident odmítl jmenovat do čela resortu životního prostředí. Nebýt toho, že Miloši Zemanovi končí mandát, chystal by prý Jurečka kompetenční žalobu.
U velmi bohatých lidí by se na určitou dobu mohla zavést vyšší daň z příjmu, myslí si Jurečka
28 minut
Interview ČT24 s místopředsedou vlády Marianem Jurečkou
Prezident Miloš Zeman řekl, že kvůli pokračujícímu vyšetřování kauzy privatizace brněnských bytů a také podle něj nedostatečné odborné způsobilosti kandidáta nevyhoví návrhu premiéra Petra Fialy (ODS) na Hladíkovo jmenování ministrem životního prostředí. Od pondělí je tak Hladík ministerským náměstkem.
„Z hlediska běžné pracovní agendy mi Hladík určitým způsobem uleví, protože nebudu muset u některých věcí nutně být, nebudu muset pročítat, podepisovat – to si vezme na starost on,“ poznamenává Marian Jurečka, který vedle ministerstva práce a sociálních věcí provizorně řídí zmíněné životní prostředí.
Politolog Daniel Kroupa z ústecké univerzity se domnívá, že by bylo na místě podat kompetenční žalobu, která by Zemanův krok napadla. Jurečka ji ale připouští jen hypoteticky. „Kdyby zde byl větší časový prostor, alespoň čtyř, pěti měsíců do konce mandátu Miloše Zemana, jednoznačně bych o podání kompetenční žaloby usiloval,“ sdělil, současně ale upozornil, že napsat kvalitní kompetenční žalobu trvá minimálně dva týdny.
„Podání Ústavní soud nevyřídí za šest týdnů, (…) v okamžiku, kdy nastoupí nový prezident a jmenuje Hladíka ministrem, Ústavní soud by přerušil projednávání tohoto podání jako nedůvodné,“ doplnil.
Jurečka: Článek serveru Seznam Zprávy je absurdní
Server Seznam Zprávy přinesl další informace o některých problematických kontaktech Petra Hladíka ještě před jeho působením na brněnském magistrátu. Řeč byla například o Martinu Unzeitigovi, jehož dům si Petr Hladík koupil. Článek je podle Jurečky absurdní.
„Dává do souvislosti například to, že Petr Hladík se svou manželkou v roce 2016 koupil dům přes realitní kancelář, zaplatili cenu, která byla realitní kanceláří dána (…) a poté, po šesti letech, rozhodovalo zastupitelstvo města Brna o odkupu jedné části pozemku pod klíčovou komunikací, kterou potřebovali pro zpřístupnění cest rodičů ke školce. V tomto nevidím žádnou podstatu, která by naznačovala, že byl Hladík ve střetu zájmů, měl nějakou výhodu,“ uvedl.
„Nelze tady člověku vystavit politickou nebo společenskou stopu proto, že dal součinnost policii. (…) Policie ho neobvinila, nevyšetřuje ho, nelze z toho říci, že se dopustil něčeho nekalého,“ uzavřel.
Zvýšení sazby daně z příjmu u bohatých lidí
V pořadu Jurečka hovořil také o schodku státního rozpočtu, který loni činil více než 360 miliard korun. Na jaře by mělo být jasné, jak chce vláda ušetřit na výdajích rozpočtu až sedmdesát miliard korun. „Není to jednoduchá záležitost. Za sebe říkám, že se musíme soustředit primárně na úspory, zeštíhlení státu a omezení některých výdajů. Zároveň se ale musíme podívat i na příjmovou stránku,“ podotkl.
„Dnes tady socializujeme ztráty, ale kapitalizují se zisky, to není dobrá doba. (…) Firmy, které čerpaly třeba na dočasnou dobu (státní) pomoc, mohou část pomoci vrátit tím, že budou mít na dva tři roky vyšší daň z příjmu,“ navrhuje. Za příklad takové pomoci označuje kurzarbeit nebo stávající energetickou podporu.
Jurečka si také umí představit, že by u velmi bohatých lidí vláda na dočasnou dobu zavedla vyšší sazbu daně z příjmu. „Například u fyzických osob, které platí takzvanou solidární daň – to si umím představit, že by mohla být vyšší“.
Žádný z kroků se nesmí dotknout sociálně zranitelných skupin, upozorňuje
„Nechci stát, který má ambice zvyšovat daně. Chci štíhlý a efektivní stát. Ale nyní je situace natolik mimořádná, že rozpočet pro svou konsolidaci potřebuje obojí – velmi razantní zeštíhlení a také zohlednění toho, kde příjmy můžeme navýšit,“ přiblížil ministr.
Upozorňuje však, že žádné z kroků, které kabinet pro konsolidaci rozpočtu učiní, se nesmí negativně dotknout sociálně zranitelných skupin. „Ať už se bavíme o rodičích, samoživitelích, vdovách, vdovcích,“ vyjmenoval místopředseda.
Úspory jsou podle Jurečky možné. „Budeme se muset například podívat do některých národních dotačních titulů a zvážit, jestli mají smysl, či je nemůžeme do určité míry nahradit penězi, které máme z Evropy,“ myslí si Jurečka.
Výchovné je důležitý princip do budoucna, říká ministr
Národní ekonomická rada vlády (NERV) mimo jiné doporučuje návrat z daně příjmu fyzických osob na úroveň z roku 2020, kdy došlo ke zrušení superhrubé mzdy. „Návrat na úroveň superhrubé mzdy je věc, která není reálná,“ okomentoval doporučení Jurečka.
NERV také navrhuje například zrušení výchovného, tedy pětisetkorunového příspěvku za každé vychované dítě, které stát od ledna plánuje vyplácet hlavně penzistkám. Rušit výchovné se však podle Jurečky nebude. „Poprvé jsme do našeho důchodového systému zavedli princip mezigenerační solidarity, ocenění rodičů, především maminek. (…) Já do výchovného nechci sahat, je to důležitý princip do budoucna,“ upozornil.
Debata podle něj bude složitá a pro vládní koalici až „bolestivá“. „Věřím ale, že během prvního kvartálu, ledna, února, dokážeme najít shodu, jak to dobře parametricky vyvážit,“ soudí.
Česko by si také v příštím roce mělo podle odhadů půjčit na výplatu důchodů přes osmdesát miliard korun. Vláda zároveň chystá velkou důchodovou reformu, která by měla vstoupit v platnost v roce 2025. Podle Jurečky již je vypracován finální soubor opatření, tedy to, jak by důchodová reforma měla vypadat. „Máme soubor opatření, která mají za cíl posílit příjmy do důchodového systému,“ sdělil předseda KDU-ČSL.
Zmínil také možnost dřívějšího odchodu do penze pro náročné profese. „To nebude znamenat zátěž pro systém. Budeme u nich aplikovat to, co jsme spustili 1. ledna, tedy bude u nich vyšší odvod zaměstnavatele na důchodový systém,“ přiblížil.
