Prezident republiky Miloš Zeman odmítl, že by porušil ústavu tím, že odmítl jmenovat Petra Hladíka (KDU-ČSL) ministrem životního prostředí. Na svém rozhodnutí trvá, řekl Zeman v rozhovoru pro rádio Frekvence 1. Dodal, že o svém rozhodnutí předem zpravil premiéra Petra Fialu (ODS) a nechce se k němu vracet.
Odmítnout jmenování Hladíka je v souladu s ústavou, je přesvědčen prezident Zeman
Petra Hladíka navrhli lidovci na post ministra životního prostředí již v říjnu, kdy ohlásila rezignaci tehdejší šéfka resortu Anna Hubáčová (za KDU-ČSL). Nakonec ji ale na počátku listopadu vystřídal předseda strany Marian Jurečka, který je ale zároveň ministrem práce a sociálních věcí a vicepremiérem a při převzetí resortu dal najevo, že to považuje za dočasnou záležitost, která by měla trvat zhruba měsíc.
Hladík se zatím měl vypořádat s tím, že jeho kancelář na brněnském magistrátu – kde býval náměstkem primátorky – prohledávala policie v souvislosti s kauzou korupce kolem přidělování městských bytů. Když ale premiér Petr Fiala koncem roku konečně oficiálně navrhl jeho jmenování, vyšlo najevo, že to prezident Miloš Zeman nechce udělat.
Frekvenci 1 řekl, že měl k Hladíkovi čtyři výhrady. Když za ním ministerský kandidát ve středu přišel, osvětlil mu pouze jednu, řekl Zeman. Konkrétně podle něj vysvětlil, že u něj policie neprovedla domovní prohlídku, jak si hlava státu myslela. Prezident se ale dál domnívá, že má Hladík nedostatečné vzdělání v oboru životního prostředí, uvedl, že ministerský kandidát nepublikoval v odborném tisku. Nelíbí se mu, že ve stranickém tisku předem publikoval inzerát, kterým hledá náměstka a další spolupracovníky pro svůj budoucí tým na ministerstvu.
A vadí mu i to, že stále pokračuje vyšetřování korupční kauzy kolem brněnských bytů. Zeman míní, že ji bude policie vyšetřovat ještě měsíce. Jmenovat ministrem politika, jehož kancelář policisté prohledali, by v tom případě považoval za „neuvážené“.
Ačkoli vládní koalice obvinila hlavu státu, že odmítnutím jmenovat ministra porušuje ústavu, Zeman sám je přesvědčen, že to tak není. Poukázal, že se v ústavě píše, že premiér ministra navrhuje, z čehož plyne, že prezident návrh může přijmout, nebo odmítnout. „Ústava jednoznačně říká, že premiér navrhuje ministra. Slovo návrh má v češtině naprosto jednoznačný význam, je to něco, co můžete přijmout, nebo odmítnout,“ řekl Zeman.
(1) Vláda je odpovědna Poslanecké sněmovně.(2) Předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů.
Předseda vlády se podle Zemana dozvěděl o jeho rozhodnutí již předtím, než se mu šel Hladík na Hrad představit – konkrétně na pondělním novoročním obědě. Dal najevo, že se lidoveckým kandidátem již nechce zabývat. „Už jsem o tom s premiérem mluvil a nevidím důvod, proč se k tomu vracet,“ podotkl.
Lidovci v pátek rozhodli, že na nominaci trvají a Hladík bude na ministerstvu dočasně náměstkem. Počítají, že věc vyřeší konec Zemanova mandátu v polovině března. „Jak rozhodne budoucí prezident, je na něm,“ konstatoval Zeman.
Zda se pokusí jmenovat předsedu Ústavního soudu, řekne Zeman až po volbách
Zeman se v rozhovoru pro Frekvenci 1 vrátil i k dalšímu sporu o výklad ústavy. Řekl, že má právní analýzu, podle níž neexistuje právní překážka pro to, aby ještě před vypršením svého mandátu jmenoval nástupce Pavla Rychetského v čele Ústavního soudu. A to přesto, že Zeman ve funkci skončí v březnu, zatímco Rychetský až v srpnu.
Neřekl, kdo jím zmíněnou analýzu zpracoval. Řada ústavních právníků považuje případné jmenování předsedy Ústavního soudu prezidentem, který již nebude v létě ve funkci, za protiústavní.
Za precedent považuje Zeman i nedávné jmenování čtyř rektorů, z nichž jeden do funkce nastoupí až deset dní poté, co Zemanovi skončí prezidentský mandát. „Čekal jsem, že nějaký právní purista se ozve, nikdo se neozval,“ řekl ke jmenování rektorů.
Prezidentovy argumenty odmítl nicméně ústavní právník Jan Kysela. „Prezident Zeman končí v úřadě pět měsíců před uvolněním funkce předsedy Ústavního soudu, takže je zřejmé, že její obsazení přísluší příštímu prezidentovi,“ ujistil. Dodal, že kdyby něco takového bylo přípustné, mohla by nynější hlava státu „vyprázdnit všechny jmenovací pravomoci uplatňované bez návrhu“.
Zda se opravdu pokusí nového předsedu Ústavního soudu jmenovat, však nechce Zeman říct, dokud nebude zvolen nový prezident republiky. „Nechtěl bych, aby se téma stalo tématem prezidentských voleb, je to téma okrajové,“ uvedl s odkazem na ekonomickou situaci či válku na Ukrajině. Někteří kandidáti by toho podle něj využili v kampani.
V rozhovoru též Zeman uvedl, že se chystá udělit svému rakouskému protějšku Alexanderu Van der Bellenovi Řád Bílého lva. Z jeho slov vyplynulo, že se tak má stát při Van der Bellenově návštěvě České republiky. „Myslím, že si to zaslouží,“ řekl o bývalém předsedovi rakouských Zelených. A to přesto, že před volbami, v nichž se Van der Bellen dostal poprvé do funkce, podpořil Zeman jeho protikandidáta Norberta Hofera ze strany Svobodných, ten jej dokonce navštívil na Hradě. Český prezident tehdy konstatoval, že Van der Bellenovi vítězství nepřeje, protože nemá rád strany zelených.
