Dekrety ani Temelín už nevadí, Hofera podporují Zeman i Klaus

Tvrdá kritika české politiky je ve Svobodné straně Rakouska (FPÖ) minulostí. Zatímco v minulosti chtěla FPÖ zablokovat vstup Česka do Evropské unie kvůli Temelínu a Benešovým dekretům, nyní už pro ni není překážkou minulost ani jaderná elektrárna. Naopak současný kandidát Svobodných na rakouského prezidenta Norbert Hofer řekl v rozhovoru pro Lidové noviny, že pokud bude zvolen, povede jeho první zahraniční cesta do Prahy.

Prezidentská kandidatura Norberta Hofera z FPÖ má podporu současného českého prezidenta Miloše Zemana i jeho předchůdce Václava Klause. Je tomu tak přesto, že jeho strana v minulosti akcentovala témata Temelína a Benešových dekretů, avšak ve zcela opačném smyslu než Klaus i Zeman. Hofer řekl v rozhovoru pro Lidové noviny, že sice při zářijovém setkání s prezidentem Zemanem „zjistili (…), že tady máme odlišná stanoviska“, nepřekročitelnou propast však již netvoří.

Vyzývám jej (tehdejšího prezidenta Fischera), aby přešel od slov k činům a vyvinul tlak na svého českého partnera Václava Klause, který je stále velkým obhájcem protiprávních dekretů.
Anneliese Kitzmüllerová v roce 2010
poslankyně za FPÖ

V minulosti přitom FPÖ chtěla kvůli Benešovým dekretům a temelínské elektrárně zablokovat vstup Česka do Evropské unie a Svobodní se podíleli na organizací blokád českých hranic. „Pro nás je ale důležité najít společnou řeč u problémů, které jsou akutní právě teď a vyžadují okamžité řešení,“ míní současný prezidentský kandidát Svobodných.

Mezi Hoferovými stoupenci je i Václav Klaus, který ještě v roce 2013  před prezidentskými volbami v Česku důrazně varoval před zpochybňováním poválečného uspořádání Evropy, kterého se podle něj dopustil Karel Schwarzenberg, když řekl, že „Benešovy dekrety už neplatí dvacet let“.

Požadujeme, aby součástí smluv o vstupu ČR do EU byl i protokol, který zaručí, že vůči České republice nebudou ze strany členských států EU po vstupu uplatněny žádné retroaktivní požadavky a nároky.
Václav Klaus

Klaus ale v pátek vystoupil na sympoziu pořádaném FPÖ. V debatě o masové migraci do Evropy před ní varoval a hovořil také o politických principech. Podle bývalého českého prezidenta bude volné myšlení na starém kontinentu stále více potlačováno „politicky korektní elitou“, jejímž úmyslem je propašovávat cizince do Evropy.

Vřelý vztah dvou posledních českých prezidentů k FPÖ v poslední době kopíruje změnu postoje Svobodných k Česku. Ti nedávno navrhovali vstup Rakouska do visegrádské skupiny a Norbert Hofer v rozhovoru pro Lidové noviny řekl, že očekává prohloubení vztahů obou zemí. „Během našeho setkání na Pražském hradě jsme se s panem prezidentem Zemanem dohodli, že pokud budu zvolený, přijedu na svou první zahraniční cestu právě do Česka a navštívím ho. Svůj slib hodlám dodržet,“ podotkl.

obrázek
Zdroj: ČT24

Zdůraznil přitom, že má dobré kontakty i jinde v Evropě, stejně jako ve Spojených státech, kde prý Hoferova pozice po vítězství Donalda Trumpa posílila, ale i v Rusku.

Norbert Hofer kandiduje ve druhém kole rakouských prezidentských voleb proti Alexanderu Van der Bellenovi, který je čelenem rakouských Zelených a kandiduje jako nezávislý. V prvním kole voleb vyhrál s výrazným náskokem Hofer. Původní hlasování ve druhém kole sice s těsným náskokem 30 tisíc hlasů vyhrál Van der Bellen, ale rakouský ústavní soud druhé kolo zrušil a nařídil jeho opakování kvůli nesrovnalostem při korespondenčním hlasování. Opakované druhé kolo by mělo proběhnout 4. prosince.

Alexander Van der Bellen
Zdroj: Heinz-Peter Bader/Reuters

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 1 hhodinou

VideoPlaga s Pospíšilem probrali chystané změny v zákoně o vysokých školách

Rada vysokých škol odmítá návrh na změnu systému řízení. Navrhovaný model – včetně zavedení nové univerzitní rady – podle ní prakticky likviduje nezávislou akademickou samosprávu a je krokem k politizaci vysokých škol. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ale návrh dává pojistky v tom, že nebude přímá politická možnost ovlivňovat vysoké školy. Zdůraznil ale, že podle něj není akademická svoboda absolutní moc akademických senátů, jak ji prý chápe Rada vysokých škol. Předseda České konference rektorů a rektor VŠCHT v Praze Milan Pospíšil připustil, že nějaká změna nastat musí, neboť zákon je prý přežitý. Poznamenal, že současné návrhy nejsou konečné. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 2 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
před 2 hhodinami

Mladík obviněný z vraždy dívky v Pardubicích je ve vazbě

Soud v Ústí nad Orlicí v sobotu poslal do vazby mladíka, který je obviněný z vraždy dívky u střední školy v Pardubicích. Hrozí mu až deset let vězení, řekl soudce Jiří Procházka. Obviněný u soudu vypovídal, ale jeho vyjádření není veřejné, dodal. Na vazební jednání dohlíželi i těžkooděnci se samopaly.
před 3 hhodinami

NATO by mělo po ruských provokacích dle Pavla „vycenit zuby“

Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle Aliance, uvedl podle britského listu The Guardian prezident Petr Pavel. Moskva je činí opakovaně, NATO by proto mělo „vycenit zuby“, cituje hlavu státu list. Drony se v tomto týdnu ve vzdušných prostorech pobaltských států objevily hned několikrát.
před 3 hhodinami

Do Brna míří Pouť smíření, která připomíná odsun Němců

Lidé na Brněnsku se v sobotu dopoledne vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos je akce připomínající pochod smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nekonají v Německu, ale v Česku. Památník pochodu smrti v noci na sobotu někdo pomaloval hákovými kříži. Policisté vandala hledají.
10:49Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Saharský prach může v neděli snížit teploty

Do Česka v neděli znovu přijde saharský prach. Mohl by snížit teploty, které se odpoledne podle předpovědi budou přibližovat 30 stupňům Celsia. Do přízemních vrstev atmosféry by se dostat neměl. Na síti X to uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Jemný písek, který do atmosféry zvedly bouře nad africkou pouští Sahara, se v tuzemsku letos objevil už několikrát.
před 6 hhodinami

VideoNarůstá počet případů preeklampsie. Nemoci se ale dá předejít

Preeklampsie postihuje zhruba pět procent těhotných žen. Některé nemocnice však nemoc, která v nejhorším případě může skončit smrtí dítěte i rodičky, automaticky do běžných těhotenských screeningů nezařazují. Riziko jde přitom podle lékařů odhalit až u devadesáti procent žen. Díky nízkým dávkám aspirinu se pak preeklampsie nerozvine v době, kdy žena nemá rodit. Lékaři proto doporučují, aby se o vyšetření ženy zajímaly. O osvětu mezi ženami se snaží i pacientská organizace Nedoklubko.
před 6 hhodinami
Načítání...