Dekrety ani Temelín už nevadí, Hofera podporují Zeman i Klaus

Tvrdá kritika české politiky je ve Svobodné straně Rakouska (FPÖ) minulostí. Zatímco v minulosti chtěla FPÖ zablokovat vstup Česka do Evropské unie kvůli Temelínu a Benešovým dekretům, nyní už pro ni není překážkou minulost ani jaderná elektrárna. Naopak současný kandidát Svobodných na rakouského prezidenta Norbert Hofer řekl v rozhovoru pro Lidové noviny, že pokud bude zvolen, povede jeho první zahraniční cesta do Prahy.

Prezidentská kandidatura Norberta Hofera z FPÖ má podporu současného českého prezidenta Miloše Zemana i jeho předchůdce Václava Klause. Je tomu tak přesto, že jeho strana v minulosti akcentovala témata Temelína a Benešových dekretů, avšak ve zcela opačném smyslu než Klaus i Zeman. Hofer řekl v rozhovoru pro Lidové noviny, že sice při zářijovém setkání s prezidentem Zemanem „zjistili (…), že tady máme odlišná stanoviska“, nepřekročitelnou propast však již netvoří.

Vyzývám jej (tehdejšího prezidenta Fischera), aby přešel od slov k činům a vyvinul tlak na svého českého partnera Václava Klause, který je stále velkým obhájcem protiprávních dekretů.
Anneliese Kitzmüllerová v roce 2010
poslankyně za FPÖ

V minulosti přitom FPÖ chtěla kvůli Benešovým dekretům a temelínské elektrárně zablokovat vstup Česka do Evropské unie a Svobodní se podíleli na organizací blokád českých hranic. „Pro nás je ale důležité najít společnou řeč u problémů, které jsou akutní právě teď a vyžadují okamžité řešení,“ míní současný prezidentský kandidát Svobodných.

Mezi Hoferovými stoupenci je i Václav Klaus, který ještě v roce 2013  před prezidentskými volbami v Česku důrazně varoval před zpochybňováním poválečného uspořádání Evropy, kterého se podle něj dopustil Karel Schwarzenberg, když řekl, že „Benešovy dekrety už neplatí dvacet let“.

Požadujeme, aby součástí smluv o vstupu ČR do EU byl i protokol, který zaručí, že vůči České republice nebudou ze strany členských států EU po vstupu uplatněny žádné retroaktivní požadavky a nároky.
Václav Klaus

Klaus ale v pátek vystoupil na sympoziu pořádaném FPÖ. V debatě o masové migraci do Evropy před ní varoval a hovořil také o politických principech. Podle bývalého českého prezidenta bude volné myšlení na starém kontinentu stále více potlačováno „politicky korektní elitou“, jejímž úmyslem je propašovávat cizince do Evropy.

Vřelý vztah dvou posledních českých prezidentů k FPÖ v poslední době kopíruje změnu postoje Svobodných k Česku. Ti nedávno navrhovali vstup Rakouska do visegrádské skupiny a Norbert Hofer v rozhovoru pro Lidové noviny řekl, že očekává prohloubení vztahů obou zemí. „Během našeho setkání na Pražském hradě jsme se s panem prezidentem Zemanem dohodli, že pokud budu zvolený, přijedu na svou první zahraniční cestu právě do Česka a navštívím ho. Svůj slib hodlám dodržet,“ podotkl.

obrázek
Zdroj: ČT24

Zdůraznil přitom, že má dobré kontakty i jinde v Evropě, stejně jako ve Spojených státech, kde prý Hoferova pozice po vítězství Donalda Trumpa posílila, ale i v Rusku.

Norbert Hofer kandiduje ve druhém kole rakouských prezidentských voleb proti Alexanderu Van der Bellenovi, který je čelenem rakouských Zelených a kandiduje jako nezávislý. V prvním kole voleb vyhrál s výrazným náskokem Hofer. Původní hlasování ve druhém kole sice s těsným náskokem 30 tisíc hlasů vyhrál Van der Bellen, ale rakouský ústavní soud druhé kolo zrušil a nařídil jeho opakování kvůli nesrovnalostem při korespondenčním hlasování. Opakované druhé kolo by mělo proběhnout 4. prosince.

Alexander Van der Bellen
Zdroj: Heinz-Peter Bader/Reuters

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoNa desítkách železničních přejezdů přibydou kamery

Zhruba na čtyřiceti železničních přejezdech po celé zemi budou instalovány kamery. Budou zaznamenávat registrační značky aut i chování řidičů. Třeba jestli respektují světelnou signalizaci a dopravní značky. Policisté díky tomu budou moct snáz postihovat bezohledné a nebezpečné chování. Jen od začátku letošního roku už za přestupky na přejezdech rozdali více než 700 pokut. Jako prevence před nehodami má sloužit i lepší zabezpečení. „Na silnicích prvních tříd už žádný přejezd bez závor neexistuje, takže nyní se soustředíme na zabezpečení komunikací nižších kategorií,“ sdělila mluvčí Správy železnic Nela Eberl Friebová.
před 5 mminutami

Poslanci znovu posoudí novelu k veřejným rozpočtům, kterou vetoval Pavel

Poslanci by se v úterý měli znovu zabývat spornou vládní novelou rozpočtových zákonů. Vetoval ji prezident Petr Pavel, podle kterého „ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí“. Sněmovní opozice se obává toho, že předloha umožní vládě rozvolněním pravidel rozpočtové odpovědnosti utrácení a růst státního dluhu. Vládní tábor je odhodlaný prezidentův postoj přehlasovat.
před 51 mminutami

VideoNevzdáváme to, říká šéf Asociace krajů Holiš k penězům na opravy silnic

Peníze na opravy krajských silnic vláda nedá. Předseda Asociace krajů a hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO) uvedl, že bude dál se zástupci kabinetu jednat, a to hlavně o dohodě nad rozpočtovým určením daní. „To je největší priorita v jednání s vládou. Můj mandát předsedy končí v listopadu. Slíbil jsem, že do té doby budu mít dohodu nejen mezi hejtmany, ale i s vládou,“ prohlásil Holiš v Interview ČT24. Myslí si, že podpora silnic druhých a třetích tříd se vyřeší právě díky rozpočtovému určení daní. Zároveň nedokázal říct, kolik silnic zůstane rozbitých, pokud kraje peníze nedostanou. „Nevěřím, že hrozí degradace, ale ten poměr – vůči spraveným a neopraveným silnicím – nebudeme dohánět,“ uvedl Holiš. Poté však připustil, že hrozí degradace postupná, ale nejde podle něj o fatální výpadek financí v rámci hospodaření na silnicích.
před 7 hhodinami

Příprava D35 Českým rájem je opět na začátku, řekl šéf ŘSD Mátl

Příprava dálnice D35 Českým rájem je opět na začátku, Ředitelství silnic a dálnic ČR musí znovu nechat posoudit dopady stavby na životní prostředí v cenném území, to potrvá nejméně 2,5 roku, informoval generální ředitel ŘSD Radek Mátl před jednáním se zástupci Libereckého kraje a dotčených obcí na plánované trase. Původně měla stavba začít v roce 2029, teď dokumenty ŘSD počítají se zahájením v roce 2033. I to je ale podle Mátla příliš optimistické.
před 8 hhodinami

Schillerová s Juchelkou navrhují změnu platových tabulek

Od ledna by se mohly změnit platové tabulky. Nejnižší tarif by měl začínat na minimální mzdě, která by měla pro příští rok činit 24 900 korun. Žádná z dalších tarifních částek by neměla klesnout pod zaručený plat. Výdělek by se nově měl pravidelně upravovat po pěti letech praxe. Rozdíl v platovém základu podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce by měl činit nejméně čtyři procenta. Odborům a zaměstnavatelům to navrhli ministr práce Aleš Juchelka (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zaměstnavatelé označili reformu odměňování ve veřejné sféře za odvážný krok, odboráři za revoluci.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Jiřikovský z bitcoinové kauzy dál zůstává ve vazbě, nastínil možnosti spolupráce

Tomáš Jiřikovský v bitcoinové kauze podle státní zástupkyně Lucie Slámové v pondělí k několika bodům obžaloby nastínil možnosti spolupráce, s policií dosud nespolupracoval. Žalobkyně to oznámila po vazebním zasedání, v němž Krajský soud v Brně rozhodl o tom, že Jiřikovský zůstane ve vazbě. V souvislosti s bitcoinovou kauzou je ve vazbě už více než rok.
před 11 hhodinami

Soud uložil hochovi za dvě brutální vraždy 9,5 roku, bylo mu patnáct let

Za dvě loňské brutální vraždy mužů na Šumpersku si mladistvý hoch odpyká ve vězení 9,5 roku. Trest mu uložil po neveřejném projednání případu olomoucký krajský soud. Druhé vraždy sedmapadesátiletého muže z ubytovny v Zábřehu, kterého si náhodně vybral na ulici, se pachatel dopustil jen dva týdny po předchozím napadení jednapadesátiletého muže v Uničově, vyplynulo z rozhodnutí soudu. Mladík, kterému v době činu bylo patnáct let, má podle rozsudku na svědomí také dvě loupeže a jedno výtržnictví.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Tripartita souhlasila s růstem minimální mzdy

Tripartita souhlasila s navrhovaným růstem minimální mzdy pro příští dva roky. Nejnižší výdělek by měl podle návrhu vládního nařízení od ledna odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy. Zvednout by se tak měl z 22 400 na 24 900 korun. V roce 2028 by se pak měl dostat na 45,8 procenta průměrného výdělku. O výsledku mimořádného zasedání tripartity informoval prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.