Rakouské prezidentské volby se budou opakovat, soud uznal stížnost FPÖ

4 minuty
Události: Rakušané si zopakují prezidentské volby
Zdroj: ČT24

Rakouský ústavní soud přijal stížnost Svobodné strany Rakouska (FPÖ) na prezidentské volby a zrušil tak výsledek květnového druhého kola. Hlasování se bude opakovat. Je to vůbec první případ v demokratické zemi, kdy soud zrušil prezidentské volby a nařídil jejich opakování. Nový termín voleb navrhne rakouský ministr vnitra v úterý.

FPÖ podala stížnost kvůli nesrovnalostem při korespondenčním hlasování, jehož využilo zhruba 570 tisíc lidí a které nakonec rozhodlo o těsném vítězství bývalého předsedy zelených Alexandera Van der Bellena. Kandidát pravicově populistické strany Norbert Hofer prohrál v hlasování o necelých 31 tisíc hlasů.

Podle FPÖ byly některé hlasy sečteny ještě před stanovenou hodinou pro otevření obálek, jež navíc v některých případech zřejmě otevírali lidé, kteří k tomu neměli oprávnění. Podle Hofera se ústavní soud zrušením výsledku zachoval objektivně. Rakouský ústavní soud obnovil důvěru v právní stát, uvedl předseda Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Heinz-Christian Strache.

Soud: K manipulacím zřejmě nedošlo, ale stačí, že mohlo

Předseda ústavního soudu Gerhart Holzinger ve zdůvodnění rozsudku uvedl, že neexistují žádné indicie o tom, že by členové volebních komisí s odevzdanými hlasy manipulovali. Podle něj je ale pro zpochybnění výsledků voleb postačující, že k takovým manipulacím kvůli chybám při otvírání obálek vůbec mohlo dojít. Chybný postup se podle něj týkal téměř 78 tisíc hlasů, což by vzhledem k těsnému rozdílu mezi kandidáty stačilo ke změně celkového výsledku.

Holzinger zdůraznil, že cílem ústavního soudu není rozhodovat o vítězi a poraženém. „Volby jsou základem naší demokracie a ústavní soud ji musí udržovat funkční. Naše rozhodnutí má posílit důvěru občanů v náš právní stát a v demokracii,“ řekl.

Stoupenci rakouských Svobodných
Zdroj: Leonhard Foeger/Reuters

Členy volebních komisí prý tlačil čas

Řada z devadesáti svědků, které soud předvolal, nesrovnalosti potvrdila. Jako důvod označili členové volebních komisí většinou nedostatek času na sčítání. Odmítli ale, že by mělo porušení formálních předpisů nějaký vliv na výsledek voleb.

Na dočasném vedení státu se bude podílet i Hofer

Po odcházejícím prezidentovi Heinzi Fischerovi funkci hlavy státu 8. července dočasně převezme předsednictvo rakouského parlamentu, jehož členem je mimo jiné Hofer. Spolu s ním bude v čele země stát předsedkyně parlamentu Doris Buresová ze sociální demokracie (SPÖ) a první místopředseda Karlheinz Kopf z Rakouské lidové strany (ÖVP).

Hofer uvedl, že nevidí důvod, proč by se funkce, která mu zaručuje podíl na prezidentských pravomocích, měl zříct kvůli tomu, že současně povede volební kampaň. Vyjádřil přesvědčení, že dokáže obě tyto role rozdělit a když bude vystupovat jako jeden z nejvyšších představitelů státu, dokáže být nadstranický.

Norbert Hofer
Zdroj: Leonhard Foeger/Reuters

Van der Bellen: Rozhodnutí respektuji, utkám se znovu

Van der Bellen uvedl, že respektuje rozhodnutí rakouského ústavního soudu a chce vyhrát i v opakovaném druhém kole. „Samozřejmě budu kandidovat při opakovaném druhém kole voleb a mám v úmyslu podruhé vyhrát,“ řekl Van der Bellen. Od vyhlášení rozhodnutí ústavního soudu v poledne už jeho kampaň získala první příspěvky od dobrovolných dárců.

Van der Bellen nemá pocit, že by Hoferovi mohlo zrušení výsledků voleb nějakým způsobem v kampani pomoct. Domnívá se však, že by do kampaně před opakovanými volbami mohla zasáhnout i debata o odchodu Británie z Evropské unie a spekulace, že by se ke stejnému kroku mohlo rozhodnout i Rakousko. FPÖ už dříve uvedla, že zatím vystoupení z EU prosazovat nechce, ale požaduje zásadní reformu Unie.

Právě kritický postoj vůči EU by po aktuálním dění v Británii podle politologa Petra Sokola mohl pomoci Hoferovi. I podle českého prezidenta Miloše Zemana může mít brexit vliv na další hlasování v Rakousku. „Obecně brexit může mít vliv na rozhodování těch zemí, které jsou čistými plátci do rozpočtu Evropské unie,“ uvedl Zeman. Zrušení výsledků uvítal a dodal, že není příznivcem korespondenčního hlasování.

Nové volby budou na podzim

Podle dosluhujícího prezidenta Fischera je dobře, že se volby budou opakovat. Jinak by mohly vznikat pochybnosti o novém prezidentovi. Za pravděpodobný termín nových voleb označil Fischer září. Nejpozději by podle něj měli jít Rakušané k urnám v říjnu.

Rakouský ministr vnitra Wolfgang Sobotka řekl, že opakování voleb bude stát zhruba deset milionů eur (270 milionů korun). Podle něj to je důsledek fatálních lidských chyb a do budoucna bude třeba změnit volební zákony, aby se podobná věc nemohla opakovat.

Termín voleb ohlásí Sobotka příští úterý po jednání s kancléřem Christianem Kernem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Syrské síly ovládly Dajr Háfir, Kurdové chtějí změnu ústavy

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městem Dajr Háfir na severu země, z něhož se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrské demokratické síly (SDF). Píše to agentura AFP. Syrští Kurdové mezitím oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
před 2 hhodinami

Trump děkuje Íránu, že nepopravuje. Vojenský úder si rozmyslel

Protivládní protesty v Íránu se zřejmě teokratickému režimu prozatím podařilo potlačit, míní odborníci. Podle obhájců lidských práv zemřely tisíce lidí. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než 800 údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 3 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 4 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 6 hhodinami

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 12 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 12 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...