Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) představil výsledek státního rozpočtu za minulý rok. Stát v roce 2022 hospodařil se schodkem 360,4 miliardy korun. Deficit tak byl oproti plánované výši o 14,6 miliardy nižší, uvedl. Novela rozpočtu schválená v říjnu počítala s deficitem 375 miliard korun. Výsledek hospodaření byl loni třetí nejhorší v historii. Předloni byl deficit 419,7 miliardy korun, v roce 2020 dosáhl 367,4 miliardy korun.
„Příjmy jsou nižší zhruba o 54 miliard proti plánu. Výdaje jsou nižší o 68 miliard,“ uvedl Stanjura. Dodal, že nejvíce peněz oproti plánu přišlo na daň z příjmů právnických osob. „To je platba za rok 2021 plus zálohy, což určitě nemůžeme počítat mezi takzvané inflační příjmy, o kterých tak ráda mluví opozice – daň byla zhruba pět miliard, plus pojistné dvě miliardy,“ dodal ministr.
Vláda původně plánovala schodek 280 miliard korun, na podzim ale státní rozpočet novelizovala kvůli neočekávaným výdajům. Podle Stanjury to bylo zejména 27 miliard korun na mimořádné valorizace důchodů, 17,4 miliardy korun na úsporný tarif na energie pro domácnosti nebo 10,9 miliardy na zvýšené sociální dávky.
„Já si myslím, že stávající schodek je cena za zachování sociálního smíru. Že pokud bychom chtěli hospodařit lépe, tak je otázka lépe pro koho, to znamená s nižším deficitem, tak by to možná bylo za cenu vyšších sociálních tenzí,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (nestr. za STAN).
Nejvíc loni rostly výdaje na důchody. Stát na ně vyplatil o 58 miliard více než v roce 2021. Na necelých sedm miliard pak vyšel vládu jednorázový pětitisícový příspěvek na děti a po dvou a půl miliardách navíc pak zaplatil kabinet za štědřejší příspěvek na bydlení a za zvýšení životního a existenčního minima.
„Loni jsme měli také rekordně vysoké investiční výdaje, které byly přes 185 miliard korun, a to je nejvyšší číslo v historii,“ uvedl Stanjura.
„Je potřeba si uvědomit, že velká část tohoto deficitu je také dána i otázkou mimořádných valorizací důchodů, kdy udržet podporu nejen seniorů, ale například invalidních lidí, vdov, vdovců, sirotků je také důležité,“ podotýká ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Stanjura zmínil, že v letošním roce přijdou úpravy důchodového systému. „Na tom intenzivně pracujeme, předpokládáme, že představíme výsledky formou změny zákonů v 1. polovině letošního roku,“ dodal.
Kritika opozice
Zástupci opozice kritizovali návrh rozpočtu už při jeho projednávání ve sněmovně. A výhrady měli i k oznámenému definitivnímu schodku. „Naprostá ostuda ministra financí Stanjury za ODS a vůbec politiky ODS, která si do programového prohlášení vlády protlačila v souladu se svými proklamacemi zejména před volbami to, že uzdraví veřejné finance,“ uvedla předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.
Také podle místopředsedy sněmovního rozpočtového výboru Jana Hrnčíře (SPD) je deficit příliš vysoký. „Skutečně se tam neprojevila absolutně žádná snaha jakýmkoli způsobem šetřit,“ uvedl.
Celkové příjmy rozpočtu byly 1,624 bilionu korun, výdaje dosáhly 1,984 bilionu korun. Podle Stanjury byly příjmy nižší, než se plánovalo, zejména kvůli menším příjmům z Evropské unie. Ministr uvedl, že se na tom projevily zejména projekty z Národního plánu obnovy, které nebyly dostatečně připraveny a proplaceny budou až v letošním roce.
Nižší než plánované jsou i výdaje, kde se projevují menší spoluúčast na evropských programech a zatím nízká výplata podpory podnikům v energeticky náročných odvětvích.
V letošním roce plánuje stát hospodařit se schodkem 295 miliard korun. Stanjura rovněž uvedl, že nemá signály ohledně toho, že by se nemělo podařit plánovaný rozpočet naplnit. Podle něj nelze očekávat podobný vnější šok, jako byla loni ruská invaze na Ukrajinu. S pravděpodobnou mimořádnou valorizací důchodů kvůli vysoké inflaci, která by podle odhadu ekonomů znamenala dodatečné výdaje dvacet miliard korun, by si rozpočet podle Stanjury měl dokázat poradit.
Hlavní riziko rozpočtu na tento rok spočívá podle analytika Deloittu Václava Frančeho v tom, že stát nevybere na mimořádných daních uvalených na banky, energetiku a rafinerie tolik, kolik si naplánoval. Na druhou stranu vývoj na energetických trzích je pro vládu prozatím relativně příznivý, takže výdaje na řešení energetické krize by nemusely být tak vysoké, soudí.
Národní rozpočtová rada: Je potřeba systémové řešení
Ačkoliv je výsledek hospodaření lepší, než se očekávalo, podle Národní rozpočtové rady ukazuje schodek i nadále na vysokou strukturální nerovnováhu veřejných financí. „To (strukturální nerovnováhu) bohužel nemění ani schválená podoba státního rozpočtu na rok 2023, která počítá s celkovou nerovnováhou státního rozpočtu a státních mimorozpočtových fondů ve výši 328,4 miliardy korun. Navíc je zde nemalé riziko dalšího prohloubení, mimo jiné z důvodu další mimořádné valorizace dávek důchodového pojištění,“ uvedla rada.
Aby bylo možné se v budoucnu takto vysokých deficitů zbavit, je podle rady nutné provést systémová opatření na příjmové i výdajové straně. Vzhledem k tomu, že tato opatření zpravidla vyžadují změnu zákonů, je nutné tento proces zahájit co nejdříve, aby rozpočet na rok 2024 mohl přinést snížení strukturální nerovnováhy, dodala rada.
Státní dluh vzrostl
Státní dluh ke konci roku 2022 vzrostl na 2,895 bilionu korun, o rok dříve to bylo 2,466 bilionu korun. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 275 033 korun. Na financování státního dluhu bude letos ministerstvo financí potřebovat 649 miliard korun, loni na tento účel plánovalo vydat 552,1 miliardy korun.
Většinu peněz hodlá ministerstvo získat emisí korunových střednědobých a dlouhodobých deficitů. Měly by pokrýt 400 až 500 miliard korun potřebných prostředků.
Stanjura upozornil, že náklady na obsluhu státního dluhu loni dosáhly 49,7 miliardy korun, v letošním roce se ale očekávají ve výši sedmdesát miliard korun.
Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.
