Interview ČT24

Herec Jaroslav Plesl je milovníkem památek. Sám po českých hradech a zámcích provázel, nejen v televizním cyklu České skvosty, v čemž mu herecký talent také pomohl. Za srdeční záležitost označuje Hrádek u Nechanic či Pernštejn, blízké je mu období vrcholného baroka. V Interview ČT24 přiznal, že chtěl vyměnit herectví za funkci kastelána na hradě Grabštejn, ale došlo mu, že nechce koníček přetavit do zaměstnání.

Autor science fiction a vydavatel internetového deníku Neviditelný pes Ondřej Neff byl nedávno uveden do Síně slávy, a to komiksovými cenami Muriel za svou komiksovou tvorbu. O svém vztahu k tomuto médiu mluvil v pořadu Interview ČT24.

Zdá se, že se Evropa i Česko probouzí, když se začíná víc starat o svou obranu a bezpečnost, uvedl v pořadu Interview ČT24 analytik mezinárodních vztahů Vladimír Votápek (Piráti). Za klíčovou v tomto procesu považuje vznikající koalici ochotných, která by se měla účastnit případné mírové mise na Ukrajině při příměří s Ruskem. Tato koalice by si podle něj měla určit, kolik stíhaček, tanků a vojáků může poslat na Ukrajinu. „To by byly kroky, na které by mohl slyšet i Kreml," domnívá se.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) si stojí za svým sobotním prohlášením, že výměnou za příměří v rusko-ukrajinské válce nemohou být ústupky Kyjeva. Ukrajinci podle ní „prolili příliš mnoho krve“ na to, aby ustupovali agresorovi. Za nepřijatelné pokládá vyjádření některých státníků, například prezidenta USA Donalda Trumpa, aby Kyjev Moskvě přenechal Ruskem okupovaný Krym. Krym je symbolem, který nelze Ukrajině sebrat, řekla v Interview ČT24.

Masivní investice do obrany, společné nákupy, ale i prohloubení celoevropského obranného trhu či větší propojení evropského a ukrajinského obranného průmyslu předpokládá nová strategie Evropské komise na posílení obrany Unie do roku 2030. Takzvaná Bílá kniha o budoucnosti evropské obrany navrhuje způsoby, jak mohou členské státy masivně investovat do obrany a doplnit evropské zásoby munice, zbraní, vojenské techniky a vybavení.

Ze škol podle prezidenta Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu České republiky Jiřího Hynka nevychází dostatek kvalifikovaných a technicky zdatných lidí. Vidí to jako největší budoucí problém evropského obranného průmyslu. Za přítěž označil v Interview ČT24 také zákazy a regulace, které vytvořila Evropská unie. USA se dle něj budou snažit získat evropské zakázky, ale kapacity na výrobu techniky tady jsou.

Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) by si přál, aby dojednávané příměří mezi Ruskem a Ukrajinou bylo začátkem konce Moskvou rozpoutaného konfliktu. Obává se ale, že by ruský vládce Vladimir Putin případného klidu zbraní zneužil například k přeskupení vojáků pro nové boje. „Zakonzervovat ten konflikt je pro Evropu to nejhorší a nejdražší řešení,“ prohlásil europoslanec v pořadu Interview ČT24.

Premiér Petr Fiala (ODS) svolal schůzku k bezpečnostním otázkám, které se hnutí ANO i SPD odmítly účastnit. Lubomír Metnar (nestr. za ANO) v Interview ČT24 vysvětlil, že ANO chce o obraně jednat, ale ne na „PR akcích“ vládní koalice. Zdůraznil, že hnutí podporuje posilování obranyschopnosti a zvyšování výdajů na obranu, avšak pouze za podmínky efektivního a hospodárného využití prostředků. Za klíčové považuje předseda sněmovního branného výboru nábor vojáků či dobudování protivzdušné obrany.

„Je nesmírně důležité, abychom si sedli k jednomu stolu. Jakmile se jedná o bezpečnost, tak si myslím, že mají jít všechny šarvátky stranou,“ uvedla v Interview ČT24 předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) v souvislosti s chystanou čtvrteční schůzkou k bezpečnosti a růstu nákladů na obranu. Tu svolal premiér Petr Fiala (ODS) i se zástupci opozice. V pořadu hovořila i o nadcházejících volbách do Poslanecké sněmovny a o situaci po svém rozhodnutí znovu nekandidovat.

Vláda rozhodla o postupném navyšování obranných výdajů o 0,2 procenta HDP ročně až do roku 2030. Podle místopředsedy Poslanecké sněmovny Karla Havlíčka (ANO) je však možné navyšovat výdaje na obranu pouze v případě, že se tak bude činit „efektivně a správně“. Havlíček v Interview ČT24 uvedl, že je nutné navyšovat počet lidí v armádě, a zmínil také, že je potřeba ukončit rusko-ukrajinskou válku.

Ukázalo se, že nemůžeme spoléhat na Ameriku, že bude garantem evropské bezpečnosti, a ani to nedává zcela smysl, prohlásil v Interview ČT24 předseda Pirátů Zdeněk Hřib. Za prioritu považuje investice do posílení vojenského zpravodajství nebo do protivzdušné obrany. Ke kandidatuře bývalého člena Pirátů Jana Lipavského za ODS v letošních sněmovních volbách Hřib řekl, že to považuje za „logický předstupeň“ před sloučením ODS a TOP 09.

Evropa byla příliš dlouho závislá na bezpečnostních zárukách Spojených států, nyní však musí převzít větší odpovědnost za svou obranu, uvedl premiér Petr Fiala (ODS) v Interview ČT24. Podle něj starý kontinent zapomněl, že v mezinárodních vztazích rozhoduje síla, která je klíčem nejen k míru, ale i k ekonomické prosperitě a životní úrovni. Zdůraznil nutnost zvýšení obranných výdajů Česka až na tři procenta HDP.

Na zvyšování výdajů na obranu na tři procenta HDP by se měli shodnout politici a pak lze hledat cestu k dosažení, uvedla v 90’ ČT24 ekonomka a členka Národní ekonomické rady vlády Helena Horská. Hlavní ekonom Deloitte a poradce prezidenta David Marek zmínil, že otázka nestojí na tom, jestli si to může Česko dovolit. Ředitel Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiří Hynek míní, že se prostředky musí plánovat dlouhodobě. Bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý zmínil, že právě čas a finance jsou dva vstupy, které by měly být dodrženy, v minulosti tomu tak podle něj ale nebylo.

Bývalý velvyslanec České republiky a poradce prezidenta Michael Žantovský je přesvědčený o tom, že páteční roztržka mezi prezidenty USA a Ukrajiny Donaldem Trumpem a Volodymyrem Zelenským v Bílém domě nebyla náhoda. Podle něj tomu nasvědčovala celá řada signálů, navíc k plánové konferenci po jednání a obědě obou delegací nikdy nedošlo. Žantovský v Interview ČT24 upozornil, že transatlantické vztahy jsou nyní narušeny a bude záležet na tom, jak se obě strany budou snažit o jejich obnovu.

Nikdo nemůže s vážnou tváří slíbit, že v Evropě budou levnější energie, řekl v Interview ČT24 zvláštní zmocněnec pro otázky energetické bezpečnosti ministerstva zahraničí Václav Bartuška. Za klíčovou otázku nyní považuje, z čeho bude Česko vyrábět elektřinu za deset let. Bartuška také zmínil, že Evropa potřebuje dohnat Ameriku a Čínu, co se týče nových technologií.

Dohoda se Spojenými státy je partnerský projekt, který bere zřetel na zájmy Ukrajiny, sdělil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle Reuters řekl, že úspěch dohody s USA o nerostném bohatství bude záviset na americkém prezidentovi Donaldu Trumpovi a že jde o součást širších dohod s USA, které by Ukrajině, jež se už tři roky brání otevřené ruské agresi, měly poskytnout bezpečnostní záruky zajištění trvalého a spravedlivého míru.

Europoslanec Alexandr Vondra (ODS) si myslí, že ruský vůdce Vladimir Putin musí být doveden k jednání o míru na Ukrajině. Jde však o to, aby tato země přežila jako suverénní stát na území, které dnes ovládá, sdělil v Interview ČT24. Vyjádřil se i k účasti na konferenci amerických konzervativců, kde si prý politici chodili pro potlesk, když mohli říct „něco nehezkého“ o Evropě.

Americký prezident Donald Trump má blízko k ruskému vůdci Vladimiru Putinovi, míní ukrajinista David Svoboda s tím, že Trump má kolem sebe proudy, které upřednostňují sílu nad právem a řídí se heslem „vyšší bere“. Podle něj je Trump svým světonázorem ideologicky konzistentní a čitelnější, než by se zdálo. Pokud je ale vše součástí strategie, tak Svoboda uvedl, že neví jaké. Ukrajinista byl hostem Interview ČT24.

Místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček věří, že americký prezident Donald Trump má šanci zajistit na Ukrajině dlouhodobý mír a že o to také upřímně usiluje. Současná situace je podle něj dlouhodobě neudržitelná. Na dotazy moderátora v pořadu Interview ČT24 ohledně ruské války na Ukrajině, postoji k Moskvě či k Trumpově strategii pro ukončení konfliktu ale Vondráček jen málokdy vyjádřil jasný názor a radši se odvolával na „diplomatickou zdrženlivost“.

Zástupci Spojených států a Ruska se sešli na prvním osobním setkání od roku 2022. Jednání v saúdskoarabském Rijádu, které mělo mimo jiné posunout vyjednávání o příměří v ruské agresi na Ukrajině, ale podle diplomata a prezidentského poradce Michaela Žantovského není skutečným vyjednáváním o míru. Politický geograf Michael Romancov z Univerzity Karlovy podotknul, že je otázkou, „kdy se od slov dostaneme k činům“. Podle komentátora Českého rozhlasu Jana Fingerlanda nyní převládá skepse, že se Američané nechali Rusy v této fázi obehrát. Sinoložka Olga Lomová v 90' ČT24 také podotkla, že Moskva vydržela tlak Západu díky Číně.

Řešení konfliktu na Ukrajině se možná nebude moci hledat na půdě EU, ale na jiném evropském půdorysu. V Interview ČT24 to uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Jednota Evropské unie, co se týče diplomatické izolace Moskvy, byla podle něj v poslední době nabořena. Aby měla šanci zúčastnit se jednání o míru, bude Evropa muset dělat konkrétní kroky, včetně zvýšení výdajů na obranu, míní Lipavský.

„Pokud by 25 procent platilo, tak to pro Evropu není žádná katastrofa. Samozřejmě vývozce hliníku a oceli to omezí. Na druhou stranu obě komodity, zejména hliník, se často do Evropské unie musí dovážet, takže z hlediska celkové obchodní bilance to takový dopad mít nebude,“ řekl v Interview ČT24 bývalý ministr financí a ekonom působící na Unicorn Vysoké škole Pavel Mertlík o clech na ocel a hliník, která ohlásil americký prezident Donald Trump.

Green Deal se stal nereformovatelným a větší důraz je třeba klást na konkurenceschopnost, míní místopředseda ANO Radek Vondráček. Ocenil také první kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě. V otázce cel, která Trump často zmiňuje, připustil, že Evropa bude muset zřejmě vůči USA dělat ústupky.

„Tak jako mě do pozice hejtmana zvolilo krajské zastupitelstvo, tak bude mít nepochybně za dva týdny příležitost mi v hlasování vyjádřit nedůvěru,“ řekl v Interview ČT24 liberecký hejtman Martin Půta (SLK). V úterý ho krajský soud nepravomocně uznal částečně vinným v korupční kauze, v níž je obžalováno devět lidí a pět firem, a uložil mu roční podmíněný trest s dvouletou zkušební lhůtou a peněžitý trest padesát tisíc korun.