Plán premiéra Fialy seškrtat státní výdaje o 70 miliard překvapil opozici i některé koaliční partnery

Nahrávám video

Premiér Petr Fiala (ODS) ve svém novoročním projevu nastínil další vládní kroky. Slíbil mimo jiné další pomoc s vysokými cenami energií. Inflace podle něj letos klesne pod deset procent. Předseda vlády taky oznámil, že plánované sedmdesátimiliardové rozpočtové úspory získá kabinet snižováním výdajů.

Premiér ve svém nedělním projevu nejdříve ujistil, že jeho vláda bude i letos jasně podporovat Ukrajinu a chce co nejdřív zabezpečit národní energetickou nezávislost. Hned potom představil klíčovou prioritu pro příští rok. „Ministr financí připravuje návrh, jak snížit výdaje státu o 70 miliard korun. Tyto úspory by ale neměly zasáhnout naši armádu, výstavbu nových silnic a železnic ani vzdělávání našich dětí,“ řekl Fiala. 

Svým záměrem seškrtat státní výdaje o 70 miliard ale předseda vlády překvapil některé své koaliční partnery. „Tomu vyjádření moc nerozumím,“ okomentoval Fialova slova předseda sněmovního rozpočtového výboru Josef Bernard (STAN). „Hledat jen na výdajové stránce 70 miliard korun je velmi ambiciózní cíl, neumím si to představit bez zásahů do sociálního sytému, do systému výsluh,“ dodal.

„Já jsem přesvědčený, že to musí být vzájemný mix příjmů a výdajů státního rozpočtu. To, co za sebe vidím jako naprosto klíčové a zásadní, že se to nesmí dotknout sociální oblasti,“ prohlásil zase místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek.   

V pondělí v podvečer premiér potvrdil, že na svém plánu výdajových úspor trvá. „Chceme snížit deficity státního rozpočtu. Chceme dostat veřejné finance do lepší kondice a cesta je určitě především v tom snižovat výdaje státu,“ řekl Fiala.

„Já jsem pevně přesvědčen, že ty úspory i v řádu 70 miliard na výdajové stránce najít musíme,“ souhlasí s premiérem místopředseda TOP 09 Jan Jakob.

Ministerstvo financí zveřejnilo plán snížit v roce 2024 schodek státního rozpočtu o 70 miliard korun 9. listopadu. Ministr Zbyněk Stanjura (ODS) připouštěl, že až 25 miliard z této částky by mohla vláda získat díky zvýšení některých daní. Další miliardy by rád získal do rozpočtu třeba díky přeřazení některých položek do vyšší sazby DPH.

„Ano, je to jedna z věcí, kterou budeme debatovat, a myslím, že u té druhé snížené sazby musí být nesporný sociální dopad, pozitivní sociální dopad takto snížené sazby,“ prohlásil Stanjura.

Prezidentu Miloši Zemanovi se Fialův projev líbil. Opozice ale premiérovo novoroční poselství i v pondělí zkritizovala. Fialovu slibu seškrtat rozpočtové výdaje o 70 miliard nevěří. „Svědčí to o tom, že v tom má vláda opět totální chaos. Buď je to 70 miliard na výdajové stránce, nebo to je 70 miliard na příjmové i výdajové stránce,“ řekl místopředseda ANO Karel Havlíček.

Kritika zněla také z SPD. „Překvapilo mě to proto, že doposud vláda neudělala nic pro to, aby šetřila. Naopak má vlastně nejvíce ministrů, od letošního roku zřídila nový úřad, digitální agenturu s dalšími stovkami nových úředníků,“ prohlásil místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD). 

Podle ekonoma Petra Jánského z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy je plán na snížení státních výdajů reálný. „Někteří odborníci – včetně mě – volají po ještě větší konsolidaci veřejných financí a větších úpravách strukturálního schodku,“ řekl v pořadu Události, komentáře. „Není důvod, abychom si od budoucích generací půjčovali na naše dnešní výdaje,“ dodal.

Do Poslanecké sněmovny chce Fialova vláda předložit úsporný balíček pro rok 2024 během jara. Poslanci by ho mohli definitivně schvalovat na podzim.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 1 hhodinou

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 6 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 8 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 13 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 14 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
včera v 20:19

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...