Plán premiéra Fialy seškrtat státní výdaje o 70 miliard překvapil opozici i některé koaliční partnery

Nahrávám video

Premiér Petr Fiala (ODS) ve svém novoročním projevu nastínil další vládní kroky. Slíbil mimo jiné další pomoc s vysokými cenami energií. Inflace podle něj letos klesne pod deset procent. Předseda vlády taky oznámil, že plánované sedmdesátimiliardové rozpočtové úspory získá kabinet snižováním výdajů.

Premiér ve svém nedělním projevu nejdříve ujistil, že jeho vláda bude i letos jasně podporovat Ukrajinu a chce co nejdřív zabezpečit národní energetickou nezávislost. Hned potom představil klíčovou prioritu pro příští rok. „Ministr financí připravuje návrh, jak snížit výdaje státu o 70 miliard korun. Tyto úspory by ale neměly zasáhnout naši armádu, výstavbu nových silnic a železnic ani vzdělávání našich dětí,“ řekl Fiala. 

Svým záměrem seškrtat státní výdaje o 70 miliard ale předseda vlády překvapil některé své koaliční partnery. „Tomu vyjádření moc nerozumím,“ okomentoval Fialova slova předseda sněmovního rozpočtového výboru Josef Bernard (STAN). „Hledat jen na výdajové stránce 70 miliard korun je velmi ambiciózní cíl, neumím si to představit bez zásahů do sociálního sytému, do systému výsluh,“ dodal.

„Já jsem přesvědčený, že to musí být vzájemný mix příjmů a výdajů státního rozpočtu. To, co za sebe vidím jako naprosto klíčové a zásadní, že se to nesmí dotknout sociální oblasti,“ prohlásil zase místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek.   

V pondělí v podvečer premiér potvrdil, že na svém plánu výdajových úspor trvá. „Chceme snížit deficity státního rozpočtu. Chceme dostat veřejné finance do lepší kondice a cesta je určitě především v tom snižovat výdaje státu,“ řekl Fiala.

„Já jsem pevně přesvědčen, že ty úspory i v řádu 70 miliard na výdajové stránce najít musíme,“ souhlasí s premiérem místopředseda TOP 09 Jan Jakob.

Ministerstvo financí zveřejnilo plán snížit v roce 2024 schodek státního rozpočtu o 70 miliard korun 9. listopadu. Ministr Zbyněk Stanjura (ODS) připouštěl, že až 25 miliard z této částky by mohla vláda získat díky zvýšení některých daní. Další miliardy by rád získal do rozpočtu třeba díky přeřazení některých položek do vyšší sazby DPH.

„Ano, je to jedna z věcí, kterou budeme debatovat, a myslím, že u té druhé snížené sazby musí být nesporný sociální dopad, pozitivní sociální dopad takto snížené sazby,“ prohlásil Stanjura.

Prezidentu Miloši Zemanovi se Fialův projev líbil. Opozice ale premiérovo novoroční poselství i v pondělí zkritizovala. Fialovu slibu seškrtat rozpočtové výdaje o 70 miliard nevěří. „Svědčí to o tom, že v tom má vláda opět totální chaos. Buď je to 70 miliard na výdajové stránce, nebo to je 70 miliard na příjmové i výdajové stránce,“ řekl místopředseda ANO Karel Havlíček.

Kritika zněla také z SPD. „Překvapilo mě to proto, že doposud vláda neudělala nic pro to, aby šetřila. Naopak má vlastně nejvíce ministrů, od letošního roku zřídila nový úřad, digitální agenturu s dalšími stovkami nových úředníků,“ prohlásil místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD). 

Podle ekonoma Petra Jánského z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy je plán na snížení státních výdajů reálný. „Někteří odborníci – včetně mě – volají po ještě větší konsolidaci veřejných financí a větších úpravách strukturálního schodku,“ řekl v pořadu Události, komentáře. „Není důvod, abychom si od budoucích generací půjčovali na naše dnešní výdaje,“ dodal.

Do Poslanecké sněmovny chce Fialova vláda předložit úsporný balíček pro rok 2024 během jara. Poslanci by ho mohli definitivně schvalovat na podzim.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
před 4 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
včera v 08:10

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
včera v 07:00

VideoČeši stále více nakupují zlevněné zboží, mezi Evropany drží prvenství

Česko drží evropské prvenství v nákupech zlevněného zboží. V akcích nakoupí zdejší zákazníci až 59 procent potravin nebo drogistického zboží. „Zákazníkům musíte nabízet pořád něco navíc, nebo přejdou ke konkurenci. U základních potravin platí, že už se mimo slevové akce neprodávají,“ říká Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu. Obliba výhodných nákupů je ale vidět například i v módě. Lenka Čapková z Fashion Areny Prague Outlet podotýká, že „český zákazník slyší na velké slevy a výprodeje“. Nejvíce patrné je to během velkých výprodejových nebo komerčních akcí. Podíl nákupů za výhodné ceny meziročně vzrostl zhruba o dva procentní body. Zároveň také stoupá chuť spotřebitelů utrácet.
29. 7. 2026Aktualizováno29. 7. 2026

„Přístavy nefungují, zrno nikdo nebere.“ Štáb ČT točil s ukrajinskými zemědělci

Vývoz letošní ukrajinské úrody se komplikuje. Ukrajinci od začátku července útočí na ruské lodě v Černém a Azovském moři, Moskva zároveň ostřeluje na denní bázi pobřeží Oděské oblasti. Velcí rejdaři se proto ukrajinským přístavům radši vyhýbají.
29. 7. 2026

Senát schválil zvýšení rodičovského příspěvku

Senát schválil růst rodičovského příspěvku o padesát tisíc na čtyři sta tisíc korun pro rodiče dětí narozených od ledna 2027, zároveň vyzval k zavedení valorizace. Senát rovněž schválil změny v superdávce, podle kterých se podpora na bydlení nově stanoví podle okresů a ke zranitelným budou patřit samoživitelé s dětmi až do patnácti let. Horní komora ve středu též mimo jiné rozhodla, že staronovým členem Rady České televize (ČT) bude ředitel Městské knihovny v Praze Tomáš Řehák.
29. 7. 2026Aktualizováno29. 7. 2026

Nízká hladina Rýna může vést k nedostatku paliv v Německu, píše Bloomberg

Pokles hladiny Rýna vinou extrémního sucha může vést k nedostatku pohonných hmot v Německu a přimět Švýcarsko čerpat strategické zásoby ropy. Ohrožena je další kriticky důležitá vodní cesta, píše agentura Bloomberg. Připomíná, že by to byla už čtvrtá přepravní oblast, která je prakticky vyřazena z provozu po Hormuzském průlivu, přístavech v Černém moři a úžině Báb al-Mandab v Rudém moři.
29. 7. 2026

Červený: Plavební stupeň v Děčíně by se měl začít stavět za tři roky

Plavební stupeň Děčín by se měl začít stavět mezi zářím a říjnem 2029, řekl po jednání českých a saských ministrů šéf resortu životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Stavba má zajistit celoroční splavnost Labe v úseku od Ústí nad Labem k hranici s Německem. Náklady se pohybují mezi šesti a osmi miliardami korun. Z toho čtvrtina je podle Červeného určena na opatření, která mají kompenzovat dopady na životní prostředí.
29. 7. 2026Aktualizováno29. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.