Evropská unie chce jednat se Spojenými státy o clech, ale zároveň připravuje seznam možných protiopatření, řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Podle ní Unie Washingtonu nabídla například nulová cla na průmyslové výrobky. První část evropských protiopatření týkající se oceli a hliníku začne podle komisaře pro obchod Maroše Šefčoviče platit 15. dubna, druhá část o měsíc později.
EU nabízí USA nulová průmyslová cla, řekla von der Leyenová
10 minut
Události: Reakce na americká cla
„Evropa je stále připravena uzavřít dobrou dohodu,“ řekla von der Leyenová po jednání s norským premiérem Jonasem Gahrem Störem, jehož tématem byla mimo jiné americká cla vztahující se i na skandinávskou zemi. Pokud USA nezareagují na nabídky, které evropský blok předkládá, dojde na chystaná protiopatření, uvedla německá politička.
Dosud EU hrozila zavedením protiopatření, takže nabídka nulových průmyslových cel je překvapivá, míní hlavní ekonom Investiční skupiny Natland Petr Bartoň. „Pokud vykopává tím, že naopak sníží ta cla, tak poslouchá ekonomy,“ dodal. Upozornil, že EU nadále ponechává cla na zemědělské produkty.
EU se podle šéfky Komise v době Trumpem budovaných obchodních bariér chce více zaměřit na 83 procent obchodu mířícího mimo Spojené státy. Důležité bude podle ní dokončení obchodních dohod, jako je například ta s jihoamerickým společenstvím Mercosur, nebo užší spolupráce s partnery, jako je Norsko, které je členem Evropského hospodářského prostoru zaručujícího volný pohyb zboží a služeb.
Podle Šefčoviče se v pondělí večer Evropská komise chystá členským státům předložit konečný seznam protiopatření v odplatě za americká cla na ocel a hliník. Schválena by měla být ve středu 9. dubna takzvaným komitologickým výborem, který zastupuje členské státy EU.
Cla na ocel a hliník oznámil americký prezident Donald Trump již v polovině března. Evropská unie následně v reakci uvedla, že chystá protiopatření vůči americkému zboží v hodnotě 26 miliard eur (650 miliard korun). V pondělí Šefčovič upřesnil, že protiopatření nebudou mít tak vysokou hodnotu, protože „eurokomisaři naslouchali členským státům“.
Seznam protiopatření
Unijní exekutiva, státy EU a množství dalších klíčových aktérů ale podle něj daly v uplynulých dnech dohromady „velmi solidní seznam protiopatření“. Podrobnosti neuvedl, podle rakouské agentury APA by nicméně seznam měl obsahovat například americké maso, obiloviny, víno, dřevo, oděvy, ale i žvýkačky, vysavače či toaletní papír.
Agentura Reuters v pondělí večer pak s odkazem na dokument informovala, že cla se mají týkat například diamantů, uzenin, zubních nití, ořechů či sójových bobů. Z původně zvažovaného seznamu však unijní exekutiva vyřadila americkou whisky, víno a mléčné výrobky, všimla si agentura.
Pokud jde o reakci Evropské unie na další ohlášená americká cla, ta přijde až o něco později, protože nyní teprve vznikají analýzy dopadu takzvaných recipročních cel, ale i tarifů uvalených na automobily.
„Myslím, že samotný balík bude vydiskutován v řádu jednotek týdnů, potom to načasování zatím nebudeme prozrazovat,“ uvedl český ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) o možných dalších unijních protiopatřeních. „Opravdu se může stát, že všechno ve Spojených státech bude za týden, za měsíc jinak. Pro nás je zásadně důležité, abychom dosáhli dohody,“ dodal s tím, že partnerství s USA je strategické nejen z pohledu obchodu, ale také kvůli bezpečnostním otázkám. I proto je potřeba, aby „nebylo destruováno, ale abychom hledali cesty, jak v něm pokračovat,“ uzavřel Vlček.
7 minut
Studio ČT24: Zpravodaj Petr Obrovský k evropské odpovědi na americká cla
Dopad amerických cel
Ve vztazích ke Spojeným státům je podle něj nyní potřeba „čas a úsilí“. „Evropská unie je připravena sednout si k vyjednávacímu stolu, kdykoli budou Spojené státy připraveny,“ řekl Šefčovič. „Nebudeme ale čekat donekonečna,“ dodal.
Americká cla podle Šefčoviče zasáhnou celkově vývoz z Evropské unie o objemu přibližně 380 miliard eur (9,5 bilionu). Zasaženo bude sedmdesát procent unijního exportu do Spojených států, dodal eurokomisař pro obchod, který s Američany již několikrát jednal jak prostřednictvím videokonference, tak přímo ve Washingtonu.
V reakci na americké výhrady eurokomisař uvedl, že Evropská unie nebude měnit svůj systém daně z přidané hodnoty, který je důležitým zdrojem příjmů členských zemí. Trumpova administrativa se již dříve nechala slyšet, že právě DPH je další překážkou obchodu mezi EU a USA.
Jednání ministrů
„Za nás je primární, abychom dosáhli dohody. Přece jenom Spojené státy a Evropská unie tvoří největší obchodní blok na světě, který má hodnotu víc než 1,5 bilionu eur (37,73 bilionu korun),“ připomněl Vlček po jednání se svými protějšky z členských zemí EU. Zdůraznil, že je potřeba dělat kroky, které povedou k dohodě.
Debata ministrů zodpovědných za obchod se podle Vlčka soustředila i na konkrétní opatření, která je možné udělat. „Tedy jakým způsobem můžeme zasáhnout, řekněme, americká citlivá odvětví, například americký automobilový průmysl,“ dodal. „Hovořili jsme i o tom, jakým způsobem rozvíjet některé obchodní vazby. Například dotáhnout dohodu s Mercosurem a tu aktivovat,“ řekl ministr.
Pro Česko je podle něj zajímavý obchod s asijskými zeměmi, jako jsou Jižní Korea nebo Vietnam. K otázce zdanění amerických technologických gigantů Vlček řekl, že je „všechno na stole“.
6 minut
Studio ČT24: EU musí být v odpovědi na americká cla trpělivá, míní ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN)
Zdanění technologických gigantů
Podle serveru Politico v polovině března nejmenovaný vysoký představitel Evropské unie řekl, že „rozhodně nevylučujeme větší, lepší a ještě kreativnější reakci“ prostřednictvím služeb a práv duševního vlastnictví. „Vyloučené není ani použití nových nástrojů, jako třeba zákaz účasti amerických firem ve veřejných výběrových řízeních v EU,“ řekl dříve zahraniční zpravodaj ČT Petr Obrovský.
V odplatě na americká cla by se Brusel mohl zaměřit na služby, které Evropanům poskytují velké americké banky, jako je J.P. Morgan nebo Bank of America, či technologičtí hráči, jako je sociální síť X miliardáře Elona Muska, vyhledávací gigant Google nebo největší světový internetový obchod Amazon.
Zdanění amerických služeb a nadnárodních korporací působících v Evropě by mohlo EU poskytnou určitou výhodu během jednání s americkou administrativou, míní ekonom MND Martin Janíčko z Vysoké školy ekonomické.
Uvalení nových daní na technologické společnosti není správná cesta, protože by to mělo negativní dopad na Evropany, míní investiční analytik Ivo Bečvář ze Sirius Finance. „V Evropě v tomto segmentu máme velice málo zdatných firem,“ upozornil analytik. Důležité je podle něj dále jednat s americkou administrativou, i když připustil, že v určité míře cla zůstanou zavedená.
Analytik Daniel Bárta z Národní rozpočtové rady míní, že správným řešením současné situace by mohlo být navázání dalších obchodních partnerství s jihoamerickými státy ze sdružení Mercosur nebo s asijskými zeměmi, jako je Japonsko či Jižní Korea. Podle Bárty je také potřeba dále deregulovat evropský jednotný trh.
7 minut
Investiční analytik Ivo Bečvář k dopadům amerických cel
Americká cla
Americký prezident Donald Trump minulý týden oznámil plošné desetiprocentní clo prakticky u veškerého zboží dováženého do USA, které začalo platit v sobotu 5. dubna. Od středy 9. dubna pak Spojené státy začnou u dovozu z vybraných zemí vybírat i vyšší cla, která v případě Evropské unie činí dvacet procent.
Některé zboží je od nového amerického celního režimu prozatím osvobozeno. Výjimka se týká ropy, plynu, mědi, zlata, stříbra, platiny, palladia, dřeva, polovodičů, farmaceutických výrobků a nerostů, které se v USA nevyskytují. Nové clo se nevztahuje ani na dováženou ocel, hliník a automobily, na jejichž dovoz se již nyní uplatňuje 25procentní clo.
„Není tu žádný odklad. (Cla) budou určitě platit dny a týdny,“ odpověděl americký ministr obchodu Howard Lutnick na otázku stanice CBS News, zda administrativa zavedení zvýšených cel ještě do středy nepřehodnotí. „(Trump) to oznámil a nežertoval,“ dodal ministr.
Šéf americké Národní ekonomické rady, poradního orgánu amerického prezidenta Kevin Hassett v neděli řekl, že po oznámení cel se na Bílý dům obrátili zástupci více než padesáti zahraničních zemí se žádostí o jednání k nastavení obchodních vztahů s USA.
Trump tvrdí, že cla pomohou do USA navrátit výrobu, která se v uplynulých letech přesunula do zahraničí, a růstu pracovních příležitostí. Ekonomové se však obávají růstu inflace i poklesu výkonu hospodářství. Negativně na středeční oznámení o zavedení cel reagovaly akciové trhy v USA i v Evropě.
