Robert Habeck

Německá sociální demokracie (SPD) v pondělí svým kandidátem na kancléře v nadcházejících předčasných parlamentních volbách jmenovala současného šéfa německé spolkové vlády Olafa Scholze. Informovala o tom spolupředsedkyně strany Saskia Eskenová, podle níž se jednalo o jednomyslné rozhodnutí. V posledních dnech se spekulovalo, že by Scholze mohl nahradit v pozici volebního lídra ministr obrany Boris Pistorius. Ten ale minulý čtvrtek řekl, že o funkci usilovat nebude.

Německou vládu kancléře Olafa Scholze opustí všichni ministři Svobodné demokratické strany (FDP). Vládní trojkoalice sociálních demokratů (SPD), Zelených a FDP se tak definitivně rozpadla. Kancléř předtím odvolal z funkce ministra financí Christiana Lindnera, který je předsedou FDP. Předseda vlády zároveň avizoval, že chce Spolkový sněm požádat o vyslovení důvěry na zasedání 15. ledna. Předčasné volby by se v zemi mohly konat do konce března.

Německá ekonomika, největší v Evropě, už druhým rokem chřadne. To se stále více projevuje i na vztazích uvnitř vládní koalice, kde se objevují často protichůdné návrhy řešení, jak situaci zvládnout. Kancléř Olaf Scholz (SPD) proto chystá tento týden sérii schůzek se svými partnery, aby vládu zachránil. Německá média přitom spekulují, že místo řádných parlamentních voleb příští rok v září by se mohlo hlasování uskutečnit už v březnu.

Německá ekonomika ve třetím čtvrtletí nečekaně vzrostla a vyhnula se tak recesi. Hrubý domácí produkt (HDP) se ve srovnání s předchozím čtvrtletím zvýšil o 0,2 procenta, vyplývá z rychlého odhadu Spolkového statistického úřadu. Většina analytiků se domnívala, že bude pokračovat v poklesu. Vláda i expertní týmy však za letošek očekávají další celoroční propad. Německé potíže dokumentují i čerstvě zveřejněné nepříznivé výsledky koncernu Volkswagen. Jeho vedení navíc nyní vyjednává s odbory o tvrdých úsporných plánech.

Německá vláda už letos nečeká hospodářský růst, hrubý domácí produkt (HDP) podle ní klesne o 0,2 procenta. Na tiskové konferenci to oznámil tamní ministr hospodářství Robert Habeck. Původně kabinet kancléře Olafa Scholze počítal s růstem o 0,3 procenta. Německo je přitom největším obchodním partnerem České republiky a tuzemské firmy jsou na vývozu do Německa závislé.

Česká republika obvinila Německo, že si hromadí plyn určený pro ni. Berlín podle Prahy snižuje kapacitu exportního plynovodu právě v době, kdy se region potýká s problémem nahrazení dodávek z Ruska. S odvoláním na dopis ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN) to píše agentura Bloomberg.

Popularita německé vlády vadne. S týmem kancléře Olafa Scholze je spokojených jen 19 procent lidí, což je nejméně od roku 1997, kdy se podobné průzkumy v sousední zemi dělají. Důvodem jsou pře v koaličním kabinetu a úspory, které chystá.

Německá vláda kvůli vysokým cenám elektřiny podpoří průmyslové podniky. Balík opatření má platit po dobu pěti let. Kancléř Olaf Scholz oznámil, že firmy jen příští rok pocítí úlevu až 12 miliard eur (přes 295 miliard korun). Opatření jsou financována v rámci takzvané dluhové brzdy, sdělil ministr financí Christian Lindner. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR uvedlo, že dopady na tuzemský průmysl analyzuje, zároveň chce jednat o možném dalším řešení konkurenceschopnosti českých firem.

Tchajwanský výrobce čipů Taiwan Semiconductor Manufacturing (TSMC) hodlá v Německu postavit svou první evropskou továrnu. Firma oznámila, že do závodu v Drážďanech plánuje investovat společně s podniky Bosch, Infineon a NXP. TSMC, která je největším smluvním výrobcem čipů na světě, počítá se silnou podporou ze strany Evropské unie a německé vlády. Berlín podle listu Handelsblatt slíbil, že výstavbu závodu podpoří částkou pět miliard eur.

Před rokem – po vypuknutí války na Ukrajině – slibovala německá spolková vláda masivní rozvoj obnovitelných zdrojů energie, zejména větrných elektráren. Jenže naplánovaný větrný boom, jehož cílem mělo být energeticky nezávislé Německo, zatím nepřichází. I kvůli odporu některých spolkových zemí. Spolkový parlament schválil ale počátkem března zákon, který by měl přípravu stavby větrných elektráren zjednodušit a urychlit.

Německo patří k tahounům tankové koalice, tedy malé skupiny evropských zemí, které se chystají dodávat Ukrajině tanky Leopard, prohlásil ve čtvrtek kancléř Olaf Scholz. Ještě nedávno přitom Německo dodávky naopak brzdilo. Vláda v Berlíně musela překročit stín minulosti a překonat vysokou psychologickou překážku. Ta jí bránila v tom, aby převzala vůdčí roli v dodávkách těžkých zbraní – zvláště pak leopardů.

Spojené státy se chystají investovat stovky miliard dolarů do zvládání inflace a klimatických změn. Obří investiční program ale budí obavy v Evropě, protože příjemcem dotací budou jen firmy vyrábějící na území Spojených států. Za evropský průmysl proto vyrazili do Washingtonu lobbovat ministři z Německa a Francie.

Evropská komise (EK) chce firmám, které tvoří takzvanou zelenou ekonomiku, zjednodušit administrativu a urychlit přístup k financování jejich projektů. Oznámila to ve středu předsedkyně EK Ursula von der Leyenová, podle níž chce Brusel podpořit evropskou ekonomiku v reakci na masivní státní subvence, které svým firmám nabízejí hlavně Spojené státy a Čína. Některé unijní státy jsou však proti.

Německá vláda podle očekávání zlepšila hospodářský výhled na letošní rok a už nepočítá s poklesem ekonomiky, navzdory přetrvávajícím negativním dopadům války na Ukrajině. Hrubý domácí produkt (HDP) Německa se tak letos podle nové prognózy zvýší o 0,2 procenta, oznámila ve středu vláda. V říjnovém výhledu předpovídala, že HDP letos o 0,4 procenta klesne. Lépe vypadá i výhled inflace.

Polsko se rozhodlo předat Ukrajině rotu tanků Leopard 2 německé provenience. Má se tak stát v rámci mezinárodní koalice. Až dosud Západ i přes naléhání Kyjeva poskytoval napadené zemi tanky sovětské výroby či jejich modernizované verze. Německý vicekancléř a ministr hospodářství Robert Habeck ve čtvrtek uvedl, že by Berlín neměl stát v cestě vojenské podpoře Ukrajiny ze strany ostatních zemí. Média poukazují na to, že předání tanků by vyžadovalo souhlas Německa s jejich reexportem.

Terminál na zkapalněný zemní plyn (LNG) v dolnosaském Wilhelmshavenu je klíčový pro energetickou bezpečnost Německa. Prohlásil to německý kancléř Olaf Scholz při sobotním slavnostním uvedení tohoto zařízení do provozu. Německo podle něj pokračuje v budování dalších takových terminálů, které se rovněž brzy zprovozní. Zařízení ve Wilhelmshavenu má roční kapacitu pět miliard kubických metrů plynu, což odpovídá asi šesti procentům německé potřeby.

Německá vláda zamítla převzetí dortmundské továrny na čipy Elmos švédskou firmou Silex, kterou plně vlastní čínský koncern Sai Microelectronics. Oznámil to ministr hospodářství Robert Habeck, podle kterého vláda zablokovala prodej ještě další neupřesněné společnosti do rukou čínských investorů. Podle německých médií je dotčenou firmou bavorská ERS Electronic, která se věnuje rovněž polovodičům.

Zemřela cyklistka, která byla zraněna při střetu s automobilem v Berlíně. V Německu kvůli tomu sílí hněv vůči klimatickým aktivistům, jejich pondělní protestní akce totiž měla způsobit zpoždění příjezdu speciálního zásahového vozu. Ke kritice na adresu ekologických demonstrantů se v pátek připojil například německý vicekancléř a ministr průmyslu Robert Habeck. Lékařka ze zasahující záchranné služby ovšem později podle médií zpochybnila informace, že včasnou záchranu zraněné ženy znemožnila protestní akce ekologických aktivistů.

Německá vláda řeší další ožehavé téma – prodej části přístavu v Hamburku. Vedení třetího největšího přístaviště v Evropě se na něm dohodlo s čínskou státní firmou. Před obchodem ale varují jak spolkové tajné služby, tak i několik ministerstev. Konečné slovo bude mít německý kancléř a bývalý starosta Hamburku Olaf Scholz. Rozhodnout musí do konce měsíce.

Německo kvůli energetické krizi umožní provoz svých posledních tří jaderných elektráren až do 15. dubna příštího roku. Členům svého kabinetu to v pondělí dopisem oznámil spolkový kancléř Olaf Scholz.

Německo podpoří stabilizaci cen energií zvláštním hospodářským fondem v objemu až 200 miliard eur (až 4,9 bilionu korun). Ve čtvrtečním mimořádném prohlášení to oznámil německý kancléř Olaf Scholz. Řekl také, že díky novému souboru opatření, který nazval obranným deštníkem, už nebude potřeba nový poplatek za obstarání plynu. Ten měl původně v Německu začít platit od soboty.

Německo chce ponechat dvě ze tří stávajících jaderných elektráren do poloviny dubna 2023 v rezervě, třetí podle plánů ke konci roku odstaví. Německý ministr hospodářství Robert Habeck v pondělí večer řekl, že zátěžové testy prokázaly, že atomové elektrárny Neckarwestheim 2 v Bádensku-Württembersku a Isar 2 v Bavorsku mohou během zimy vzhledem k nejistým dodávkám plynu z Ruska přispět k energetické bezpečnosti Německa.

Německá vláda schválila soubor závazných opatření na úsporu energie. Veřejné budovy by se neměly vytápět na více než devatenáct stupňů, v halách a na chodbách se pak nebude topit vůbec. Domácí bazény se nebudou smět ohřívat plynem a elektřinou. Vlaky s uhlím také dostanou na vytížených koridorech přednost před osobními.

Dohoda členských států Evropské unie o omezení spotřeby zemního plynu během topné sezony je podle zvláštního zmocněnce pro otázky energetické bezpečnosti Václava Bartušky mimořádným úspěchem. V pořadu Události, komentáře řekl, že se avizovanou dobrovolnou úsporou 15 procent spotřeby podaří nahradit výpadky dodávek plynu z Ruska. Potíže v energetickém sektoru podle něj budou trvat ještě tři roky. Věří ale, že je Evropa zvládne a získá stabilní dodavatele.