Robert Habeck

Evropská unie chce jednat se Spojenými státy o clech, ale zároveň připravuje seznam možných protiopatření, řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Podle ní Unie Washingtonu nabídla například nulová cla na průmyslové výrobky. První část evropských protiopatření týkající se oceli a hliníku začne podle komisaře pro obchod Maroše Šefčoviče platit 15. dubna, druhá část o měsíc později.

Americká cla jsou velkou ranou světové ekonomice, důsledky postihnou miliony lidí, uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v reakci na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa. Evropané jsou připraveni vyjednávat se Spojenými státy a současně jsou připraveni odpovědět protiopatřeními, pokud hovory selžou. Trump představil rozsáhlý balík cel, která nazývá recipročními. Na zboží z Evropské unie budou činit dvacet procent. Trump později také naznačil možnost dalšího jednání.

Chystaná americká cla budou mít podle zástupců tuzemského průmyslu negativní dopad na český export, zejména na dodavatele dílů. Podle automobilky Škoda Auto lze kromě toho navíc očekávat i další nepřímé efekty pro evropský automobilový trh v čele s přílivem vozů z Číny. Česko loni dle dat Svazu průmyslu vyvezlo do USA stroje a dopravní prostředky za 71 miliard korun. Negativně vnímají americká cla také ministři států EU.

V Německu se v šest hodin večer uzavřely volební místnosti. Voliči určili nové složení Spolkového sněmu a rozhodli, kdo povede zemi v příštích čtyřech letech. Průzkumy favorizovaly opoziční konzervativní koalici CDU/CSU.

Německý sociálně-demokratický kancléř Olaf Scholz a jeho křesťansko-demokratický vyzyvatel Friedrich Merz v debatě televize ARD vyloučili, že by po nedělních parlamentních volbách byli schopni osobně spolupracovat na vládě. Kancléřští kandidáti čtyř nejsilnějších stran odpovídali na dotazy z publika. Kromě Scholze a Merze se debaty účastnili lídři v průzkumech aktuálně druhé AfD a čtvrtých Zelených, Alice Weidelová a Robert Habeck.

Čtyři kandidáti na německého kancléře se v neděli večer utkali v televizní debatě před volbami do Spolkového sněmu. Společná debata lídrů čtyř nejsilnějších německých parlamentních stran byla místy hlasitá, ale také zábavná, píše agentura DPA.

Dva týdny před předčasnými parlamentními volbami se německý sociálnědemokratický kancléř Olaf Scholz a předák opoziční konzervativní unie CDU/CSU Friedrich Merz střetli v debatě. Diskutovali o migraci či hospodářské situaci Německa. V prvních ze dvou plánovaných duelů shodu nenašli. Je přitom možné, že jejich strany budou muset po volbách spolupracovat.

Za téměř třemi stovkami poškozených aut v Německu může podle Berlína stát Moskva. Policie loni řešila případy výfuků plných pěny nebo oken zalepených podobiznou ministra hospodářství a klimatu Roberta Habecka, který je volebním lídrem strany Zelených. Podle listu Der Spiegel Rusko financovalo v zemi sabotéry, kteří se snažili vzbudit dojem, že jsou klimatickými aktivisty.

Německá vláda výrazně zhoršila výhled letošního růstu tamní ekonomiky. Podle ministra hospodářství Roberta Habecka se hrubý domácí produkt (HDP) zvýší jen o 0,3 procenta. Ještě v říjnu přitom odhad činil 1,1 procenta. Růst má být nižší také v příštím roce. Viceprezident českého Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar v 90' ČT24 uvedl, že to bude mít také velký dopad na Česko, které musí závislost na Německu snížit.

Německá sociální demokracie (SPD) v pondělí svým kandidátem na kancléře v nadcházejících předčasných parlamentních volbách jmenovala současného šéfa německé spolkové vlády Olafa Scholze. Informovala o tom spolupředsedkyně strany Saskia Eskenová, podle níž se jednalo o jednomyslné rozhodnutí. V posledních dnech se spekulovalo, že by Scholze mohl nahradit v pozici volebního lídra ministr obrany Boris Pistorius. Ten ale minulý čtvrtek řekl, že o funkci usilovat nebude.

Německou vládu kancléře Olafa Scholze opustí všichni ministři Svobodné demokratické strany (FDP). Vládní trojkoalice sociálních demokratů (SPD), Zelených a FDP se tak definitivně rozpadla. Kancléř předtím odvolal z funkce ministra financí Christiana Lindnera, který je předsedou FDP. Předseda vlády zároveň avizoval, že chce Spolkový sněm požádat o vyslovení důvěry na zasedání 15. ledna. Předčasné volby by se v zemi mohly konat do konce března.

Německá ekonomika, největší v Evropě, už druhým rokem chřadne. To se stále více projevuje i na vztazích uvnitř vládní koalice, kde se objevují často protichůdné návrhy řešení, jak situaci zvládnout. Kancléř Olaf Scholz (SPD) proto chystá tento týden sérii schůzek se svými partnery, aby vládu zachránil. Německá média přitom spekulují, že místo řádných parlamentních voleb příští rok v září by se mohlo hlasování uskutečnit už v březnu.

Německá ekonomika ve třetím čtvrtletí nečekaně vzrostla a vyhnula se tak recesi. Hrubý domácí produkt (HDP) se ve srovnání s předchozím čtvrtletím zvýšil o 0,2 procenta, vyplývá z rychlého odhadu Spolkového statistického úřadu. Většina analytiků se domnívala, že bude pokračovat v poklesu. Vláda i expertní týmy však za letošek očekávají další celoroční propad. Německé potíže dokumentují i čerstvě zveřejněné nepříznivé výsledky koncernu Volkswagen. Jeho vedení navíc nyní vyjednává s odbory o tvrdých úsporných plánech.

Německá vláda už letos nečeká hospodářský růst, hrubý domácí produkt (HDP) podle ní klesne o 0,2 procenta. Na tiskové konferenci to oznámil tamní ministr hospodářství Robert Habeck. Původně kabinet kancléře Olafa Scholze počítal s růstem o 0,3 procenta. Německo je přitom největším obchodním partnerem České republiky a tuzemské firmy jsou na vývozu do Německa závislé.

Česká republika obvinila Německo, že si hromadí plyn určený pro ni. Berlín podle Prahy snižuje kapacitu exportního plynovodu právě v době, kdy se region potýká s problémem nahrazení dodávek z Ruska. S odvoláním na dopis ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN) to píše agentura Bloomberg.

Popularita německé vlády vadne. S týmem kancléře Olafa Scholze je spokojených jen 19 procent lidí, což je nejméně od roku 1997, kdy se podobné průzkumy v sousední zemi dělají. Důvodem jsou pře v koaličním kabinetu a úspory, které chystá.

Německá vláda kvůli vysokým cenám elektřiny podpoří průmyslové podniky. Balík opatření má platit po dobu pěti let. Kancléř Olaf Scholz oznámil, že firmy jen příští rok pocítí úlevu až 12 miliard eur (přes 295 miliard korun). Opatření jsou financována v rámci takzvané dluhové brzdy, sdělil ministr financí Christian Lindner. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR uvedlo, že dopady na tuzemský průmysl analyzuje, zároveň chce jednat o možném dalším řešení konkurenceschopnosti českých firem.

Tchajwanský výrobce čipů Taiwan Semiconductor Manufacturing (TSMC) hodlá v Německu postavit svou první evropskou továrnu. Firma oznámila, že do závodu v Drážďanech plánuje investovat společně s podniky Bosch, Infineon a NXP. TSMC, která je největším smluvním výrobcem čipů na světě, počítá se silnou podporou ze strany Evropské unie a německé vlády. Berlín podle listu Handelsblatt slíbil, že výstavbu závodu podpoří částkou pět miliard eur.

Před rokem – po vypuknutí války na Ukrajině – slibovala německá spolková vláda masivní rozvoj obnovitelných zdrojů energie, zejména větrných elektráren. Jenže naplánovaný větrný boom, jehož cílem mělo být energeticky nezávislé Německo, zatím nepřichází. I kvůli odporu některých spolkových zemí. Spolkový parlament schválil ale počátkem března zákon, který by měl přípravu stavby větrných elektráren zjednodušit a urychlit.

Německo patří k tahounům tankové koalice, tedy malé skupiny evropských zemí, které se chystají dodávat Ukrajině tanky Leopard, prohlásil ve čtvrtek kancléř Olaf Scholz. Ještě nedávno přitom Německo dodávky naopak brzdilo. Vláda v Berlíně musela překročit stín minulosti a překonat vysokou psychologickou překážku. Ta jí bránila v tom, aby převzala vůdčí roli v dodávkách těžkých zbraní – zvláště pak leopardů.

Spojené státy se chystají investovat stovky miliard dolarů do zvládání inflace a klimatických změn. Obří investiční program ale budí obavy v Evropě, protože příjemcem dotací budou jen firmy vyrábějící na území Spojených států. Za evropský průmysl proto vyrazili do Washingtonu lobbovat ministři z Německa a Francie.

Evropská komise (EK) chce firmám, které tvoří takzvanou zelenou ekonomiku, zjednodušit administrativu a urychlit přístup k financování jejich projektů. Oznámila to ve středu předsedkyně EK Ursula von der Leyenová, podle níž chce Brusel podpořit evropskou ekonomiku v reakci na masivní státní subvence, které svým firmám nabízejí hlavně Spojené státy a Čína. Některé unijní státy jsou však proti.

Německá vláda podle očekávání zlepšila hospodářský výhled na letošní rok a už nepočítá s poklesem ekonomiky, navzdory přetrvávajícím negativním dopadům války na Ukrajině. Hrubý domácí produkt (HDP) Německa se tak letos podle nové prognózy zvýší o 0,2 procenta, oznámila ve středu vláda. V říjnovém výhledu předpovídala, že HDP letos o 0,4 procenta klesne. Lépe vypadá i výhled inflace.

Polsko se rozhodlo předat Ukrajině rotu tanků Leopard 2 německé provenience. Má se tak stát v rámci mezinárodní koalice. Až dosud Západ i přes naléhání Kyjeva poskytoval napadené zemi tanky sovětské výroby či jejich modernizované verze. Německý vicekancléř a ministr hospodářství Robert Habeck ve čtvrtek uvedl, že by Berlín neměl stát v cestě vojenské podpoře Ukrajiny ze strany ostatních zemí. Média poukazují na to, že předání tanků by vyžadovalo souhlas Německa s jejich reexportem.