Česká republika obvinila Německo, že si hromadí plyn určený pro ni. Berlín podle Prahy snižuje kapacitu exportního plynovodu právě v době, kdy se region potýká s problémem nahrazení dodávek z Ruska. S odvoláním na dopis ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN) to píše agentura Bloomberg.
Síkela v dopise podle Bloombergu uvádí, že provozovatel přepravní soustavy Gascade Gastransport snižuje výstupní kapacitu přípojného bodu na severozápadní hranici. Ta má být od 1. října zredukovaná na 14,5 gigawatthodiny proti současné kapacitě 69 gigawatthodin. Český ministr to napsal unijní komisařce pro energetiku Kadri Simsonové. Podobný dopis zaslal také německému ministrovi hospodářství Robertu Habeckovi.
Dodávky plynu směřující ze západu na východ budou mít zásadní význam, protože Evropská unie se snaží ještě více snížit svou závislost na fosilních palivech z Ruska, píše Bloomberg. Německo patřilo k zemím nejvíce zasaženým energetickou krizí a bylo závislé na zvýšeném dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) a elektřiny od svých sousedů. Rozhodnutí provozovatele přepravní soustavy snížit kapacitu by mohlo narušit ducha spolupráce na kontinentě a mohlo by ztížit východoevropským zemím snahu omezit závislost na Rusku.
„Tato situace vytváří pro některé členské státy pobídku k maximalizaci dovozu plynu z východu,“ napsal podle Bloombergu Síkela. „V extrémním případě by taková nízká kapacita sotva stačila pro český trh s plynem, ale v žádném případě by nemohla významně přispět k zásobování ostatních zemí,“ dodal.
Úpravy na přípojce VIP Brandov odrážejí skutečnost, že v německé soustavě jsou nižší celkové objemy plynu kvůli eliminaci ruského dovozu, uvedl mluvčí Gascade. Česká republika by si podle něj mohla v krátkodobém horizontu ještě rezervovat část nevyužité kapacity přípojky.
Podle americké investiční banky Goldman Sachs bude střední Evropa po vypršení tranzitní dohody o přepravě ruského plynu přes Ukrajinu v lednu více závislá na dodávkách plynu potrubím ze severozápadu. Tyto dodávky z Německa se zároveň od loňského léta snížily, protože více zemí se místo nich spoléhá na LNG, uvedla tento týden analytička banky Samantha Dartová.
Češi už dříve obvinili Německo, že penalizuje své zákazníky zvýšením poplatku za skladování plynu z 1,86 eura (47 korun) na 2,50 eura (63 korun) za megawatthodinu. Země poplatek zavedla na vrcholu evropské energetické krize v roce 2022. Středoevropské státy tehdy uvedly, že daň poškodila jejich snahu zbavit se závislosti na ruském plynu. Německo jim vyhovělo a uvedlo, že poplatek od ledna zruší.
