Plynovod

Pozice ukrajinských sil v ruské Kurské oblasti se v posledních dnech prudce zhoršuje, tvrdí ukrajinská i světová média s odkazem na válečné blogery, analytiky i armádní zdroje. Kyjevu výrazně ztěžuje situaci v regionu absence informací od amerických zpravodajských služeb, jejichž sdílení s Ukrajinou administrativa prezidenta Donalda Trumpa zastavila. Zatímco některé zdroje hovoří o hrozícím obklíčení, generální štáb ukrajinské armády tvrdí, že situace je náročná, ale stále pod kontrolou.

Polsko se znovu ohradilo proti hraničním kontrolám, které zavedlo Německo, a napětí mezi zeměmi tak pokračuje. Lídry obou zemí rozdělují i spory kolem vyšetřování výbuchu plynovodu Nord Stream. Polsko navíc zatím marně usiluje o větší podíl Německa na ochraně východní hranice.

Za prodloužení sankcí EU proti Rusku chtělo Maďarsko záruky v oblasti energetiky – Komise ho proto přizve k jednáním s Ukrajinou a Slovenskem, která se týkají možného obnovení přepravy plynu do Evropy. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj naznačil, že by se mohlo jednat o surovinu z Ázerbájdžánu.

Spojené království tento týden sledovalo ruskou špionážní loď v Lamanšském průlivu, oznámil britský ministr obrany John Healey, který v této souvislosti mluvil o rostoucí agresi Moskvy. Plavidlo se do britských vod vrátilo poté, co se v nich pohybovalo už loni v listopadu. Londýn se podle Healeyho rozhodl v reakci na tajné operace ruských lodí upravit některá pravidla pro námořnictvo. Zapojí se také do nedávno oznámené mise NATO Baltic Sentry (Baltská stráž).

Estonsko začalo více chránit podmořskou infrastrukturu. Reaguje tím na přerušení kabelu Estlink 2, který tuto pobaltskou zemi propojuje s Finskem. Vyšetřovatelé z obou států se kloní k verzi, že šlo o úmyslný útok ze strany ruského námořnictva. Úřady v Helsinkách už zahájily stíhání posádky zadrženého tankeru s ruskou ropou.

Ačkoliv má Írán jedny z největších zásob zemního plynu a ropy na světě, ocitl se v poslední době v energetické nouzi. Vládní úřady jsou zavřené nebo fungují pouze omezeně, školy se uchýlily k dálkové výuce a průmyslové podniky přišly o dodávky elektřiny, následkem čehož se téměř zastavila výroba, napsal deník The New York Times (NYT), podle kterého prezident Masúd Pezeškján varoval, že problém dosáhl kritického bodu.

Německo od ledna zvýší kontroverzní poplatek za tranzit plynu z nynějších 2,50 na 2,99 eura (téměř 76 korun) za každou megawatthodinu (MWh), oznámila společnost Trading Hub Europe (THE), která je správcem tamního trhu s plynem. Zda bude muset poplatek platit i Česko, není v tuto chvíli zcela jasné. Záleží na tom, zda Spolkový sněm stihne do konce roku schválit novelu energetického zákona. České ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) nadále počítá s úplným zrušením poplatku od příštího roku.

Dovoz plynu z Ruska do Česka v posledních týdnech výrazně vzrostl. Zatímco po převážnou část letošního roku většina plynu přitekla z Německa, v listopadu tvoří více než 95 procent dodávek plyn, který přitekl ze Slovenska. Tímto směrem přitom podle odborníků proudí především ruský plyn. Vyplývá to z přepravních statistik společnosti Net4Gas.

Budapešť jedná s ruským Gazpromem o dodatečných dodávkách plynu v roce 2025, řekl agentuře RIA šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó. Pohrozil také, že jeho země by vetovala unijní sankce vůči Moskvě, pokud by přišla o výjimku na nákup ruské ropy. Maďarsko spolu se Slovenskem a Rakouskem musejí hledat alternativu k plynu z potrubí vedoucího přes Ukrajinu. Kyjev totiž odmítá prodloužit smlouvu s Moskvou, která proti němu vede už třetím rokem válku. Problém je, že náhradní trasy se státům významně prodraží, upozorňuje server Politico.

Potenciál vodíku jako bezuhlíkového paliva vyvolává nekonečné nadšení. Od pouští v Austrálii a v Namibii až po větrem ošlehané úžiny Patagonie firmy a vlády po celém světě plánují postavit skoro 1600 závodů na jeho produkci. Plyn lze vyrábět čistě, pomocí elektřiny z větru nebo slunce, v rámci procesu, při kterém se rozdělí molekuly vody na vodík a kyslík. Je zde ale jeden problém – naprostá většina těchto projektů nemá jediného zákazníka, který by si toto palivo koupil, napsala agentura Bloomberg.

Německo v rámci vyšetřování poškozených plynovodů Nord Stream 1 a 2 vydalo evropský zatykač na ukrajinského instruktora potápění jako předpokládaného člena týmu, který poškodil potrubí tohoto podmořského plynovodu. S odvoláním na nejmenované zdroje o tom informují deníky Süddeutsche Zeitung (SZ) a Die Zeit spolu s televizí ARD. Web listu Die Welt připomněl, že podle západních i německých tajných služeb mohlo být poškození plynovodů ruskou operací pod falešnou vlajkou.

Německé ministerstvo hospodářství uvedlo, že o rezervaci možných kapacit toku plynu rozhodují příslušné plynárenské a tranzitní společnosti. Reagovalo tak na nedávné obvinění českého ministra průmyslu Jozefa Síkely (STAN), že si Německo hromadí plyn určený Česku, a to v době, kdy se země snaží zbavit energetické závislosti na Rusku.

Česká republika obvinila Německo, že si hromadí plyn určený pro ni. Berlín podle Prahy snižuje kapacitu exportního plynovodu právě v době, kdy se region potýká s problémem nahrazení dodávek z Ruska. S odvoláním na dopis ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN) to píše agentura Bloomberg.

Modernizace italského ropovodu TAL má ukončit závislost Česka na ruské ropě. „Po dokončení budeme mít jednu z nejmodernějších ropovodných struktur v Evropě,“ prohlásil v pořadu Události, komentáře ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Místopředseda hnutí SPD Radim Fiala oceňuje snahu vlády diverzifikovat rizika spojená s dovozem ropy. Ruský plyn je ale v Evropě stále potřeba, uznávají oba politici.

Dánsko v pondělí uvedlo, že se rozhodlo ukončit vyšetřování výbuchů na plynovodech Nord Stream, kterými Rusko posílalo a plánovalo posílat plyn do Německa a dále do Evropy. Dánsko je po Švédsku druhou zemí, která své vyšetřování možné sabotáže na plynovodech z roku 2022 končí, informovala agentura Reuters.

Švédská prokuratura oznámila, že se rozhodla ukončit vyšetřování možné sabotáže na plynovodu Nord Stream. Podle prokuratury Švédsko nemá pravomoc se záležitostí zabývat.

Plynovod na dně Finského zálivu poškodila kotva nákladní lodě NewNew Polar Bear čínské společnosti, oznámili finští vyšetřovatelé. Zda to byla nehoda nebo záměrná sabotáž, však stále není jasné. Posádka na pokusy o kontakt nereaguje. Podle námořníků je „nemožné“, aby za sebou loď táhla masivní kotvu bez povšimnutí. Experti proto spekulují o tom, kdo by mohl mít na poškození Balticconnectoru zájem – a jejich pohledy při tom směřují na Východ.

Helsinky se ve vyšetřování případu poškozeného finsko-estonského plynovodu na dně Baltského moře soustředí na čínskou kontejnerovou loď. Ta se měla pohybovat v době incidentu v jeho blízkosti. Únik plynu na začátku října způsobil podle vyšetřovatelů vnější zásah. Plavidlo s vlajkou Hongkongu se mělo pohybovat i v blízkosti poškozeného telekomunikačního kabelu mezi Švédskem a Tallinem. V obou případech zaznamenaly radary také ruský ropný tanker.

Na plynovodu spojujícím Finsko a Estonsko se objevilo poškození, jehož důsledkem byl únik plynu. Finský premiér Petteri Orpo podle agentury Reuters řekl, že byl pravděpodobně způsoben vnějším zásahem. Je však podle něj příliš brzy na vyvozování závěrů, kdo nebo co poškození způsobilo. Šéf NATO Jens Stoltenberg před zasedáním ministrů obrany NATO prohlásil, že pokud se prokáže, že šlo o úmyslnou sabotáž, bude Aliance reagovat.

Státní společnost ČEPS koupila firmu Net4Gas Holdings, která v Česku provozuje rozsáhlý systém plynovodů a předávacích stanic. Za zadluženou společnost zaplatí maximálně pět miliard korun, konečná suma však bude záviset na hospodaření podniku a splnění nastavených ekonomických parametrů, oznámil ČEPS. Akvizici, kterou ve středu schválila vláda, ještě budou posuzovat regulační orgány.

Polská vláda schválila návrh zákona, který by armádě umožnil potápět nepřátelské lodě, u nichž by hrozil útok na energetickou infrastrukturu v moři, především na klíčový plynovod Baltic Pipe. Informovala o tom ve čtvrtek agentura Reuters, která zároveň upozornila, že NATO ve středu varovalo před možností ruské sabotáže podmořské infrastruktury. Aby se navrhovaná norma stala zákonem, je zapotřebí, aby ji schválil parlament.

V blízkosti plynovodů Nord Stream se v období před výbuchy pohybovala ruská plavidla schopná provádět podmořské operace. Podle zpravodajského serveru BBC News to na základě společného pátrání uvedla dánská, norská, švédská a finská veřejnoprávní média. Oficiální vyšetřování útoku na plynovody, které vedou země ležící v blízkosti místa výbuchů, stále pokračuje. Vyšetřovatelé se zatím shodli pouze na tom, že exploze s největší pravděpodobností nebyly nehoda, ale důsledek sabotáže.

Flotila padesáti ruských plavidel, která se údajně maskují jako rybářské a výzkumné lodě, chystají podle skandinávských médií sabotáže větrných elektráren, plynovodů a komunikačních kabelů v Severním moři. S odkazem na společnou investigaci veřejnoprávních médií v Dánsku, Norsku, Švédsku a Finsku o tom informuje BBC. Kreml tvrdí, že se severská média mýlí a pro obvinění Ruska neexistují důkazy.

Silničáři začali s opravou části Komořanské ulice v Praze 12, v první fázi potrvají do 3. května. Rekonstrukce se týká úseku od křižovatky s ulicí U Spořitelny po křižovatku s ulicí K Modřanskému nádraží. Součástí bude také rozšíření křižovatky s ulicí K Vystrkovu a přebudování křižovatky se Zlochovou ulicí. Cílem je vylepšit dlouhodobě nevyhovující dopravní situaci v lokalitě, zvýšit bezpečnost řidičů a zlepšit plynulost dopravy, sdělila už dříve mluvčí Technické správy komunikací (TSK) Barbora Lišková.