Rusové pronikli ke Kupjansku potrubím, pomohli si i koloběžkami, píše RFE/RL

Ruští vojáci při operaci u Kupjansku na severovýchodě Ukrajiny využili podzemní potrubí k tomu, aby překonali řeku Oskil a území kontrolované Ukrajinci. O této akci, jejíž výsledky nejsou zcela jasné a do které Rusové nasadili lehátka na kolečkách a elektrokoloběžky, informuje na svém webu rozhlasová stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Upozornila, že hustá síť potrubí vede pod ukrajinským územím už od sovětských časů.

RFE/RL připomíná, že potrubí k nečekanému průniku na nepřátelské území využili Rusové už dříve – nejprve v Avdijivce v Doněcké oblasti loni v lednu, kdy se do zalesněné části města dostali částečně zaplaveným tunelem na odvádění vody, a pomohli tak připravit půdu pro pozdější obsazení města.

Podobně Rusové Ukrajince zaskočili v Sudže letos v březnu, když se jejich skupina do města v Kurské oblasti vplížila nepoužívaným potrubím plynovodu. O několik týdnů později se ukrajinské síly z tohoto příhraničního ruského regionu stáhly.

Třetí potrubní přepadení

RFE/RL uvádí, že „třetím potrubním přepadením“ je právě operace u Kupjansku, kde ruské síly vystavují ukrajinské jednotky stále většímu tlaku. Město leží na řece Oskil, přičemž Ukrajinci od Kupjansku na jih kontrolují její západní břeh.

Během operace, která zřejmě vyvrcholila minulý týden, Rusové podle projektu DeepState blízkého ukrajinské armádě využili opuštěné sítě potrubí u obce Lyman Peršyj, jež leží na jimi ovládaném území asi dvacet kilometrů na severovýchod od Kupjansku. Vojáci vybavení speciálními pojízdnými lehátky, a kde to výška potrubí umožňovala, i elektrokoloběžkami, na cestě pod řekou Oskil během čtyř dnů dosáhli Radkivky na severním předměstí Kupjansku.

Pak mohli proniknout na jih do lesa, který kontrolují, a odtamtud se rozptýlit po Kupjansku. Analytici z DeepState uvedli, že po cestě měli infiltrátoři vybudovaná místa pro odpočinek, kde měli i zásoby proviantu. Poznamenali, že je škoda, že si ukrajinští velitelé nevzali ponaučení z případů z Avdijivky a Sudži a doufají, že tentokrát to nepovede k většímu průlomu.

Z potrubí se dostalo jen pár ruských vojáků, tvrdí Ukrajinci

Zástupci ukrajinské armády podzemní operaci částečně potvrdili, uvádí RFE/RL. Podle nich se ale podařilo dostat z potrubí jen hrstce vojáků, další Ukrajinci zabili nebo zajali. Po ukrajinském úderu prý už je potrubí neprůchodné.

Obrana proti takovým operacím je náročná kvůli tomu, že podzemní síť je velmi hustá a často je velmi těžké k potrubí dostat těžkou techniku (potřebnou) pro jeho ničení, řekl Jurij Fedorenko, velitel jednotky ze 429. samostatného pluku bezpilotních systémů. Podle serveru RBK Ukrajina jsou jen v okolí Kupjansku nejméně čtyři taková potrubí. Ukrajinští odborníci předpokládají, že ruští vojenští inženýři zřejmě disponují podrobnými mapami a schématy potrubních systémů.

Klíčový logistický uzel

Dění kolem Kupjansku se věnuje také web RBK Ukrajina, podle kterého se tam situace v posledních týdnech zhoršuje. Ukrajinci přiznávají, že Rusové jsou aktivní v severní části města, kam se infiltrovali z okupovaných míst kolem Radkivky a sousední Holubivky. Tento týden ale popřeli informace z ruských telegramových kanálů, podle kterých se ve městě bojuje. Ruští vojáci do města pronikají v civilním oblečení, aby splynuli s místními lidmi, a sledují například logistiku a přesuny ukrajinských jednotek nebo podnikají akce sloužící ruské propagandě.

Ruská armáda má na získání Kupjansku zájem kvůli tomu, že by to otevřelo cestu k městečku Kupjansk-Vuzlovyj ležícímu několik kilometrů na jih. Jde o důležitý železniční uzel a Rusko potřebuje vytvořit logistické a zásobovací cesty pro svá vojska v Donbasu.

Přes Kupjansk-Vuzlovyj vede železniční spojení mezi Donbasem a ruskou Bělgorodskou oblastí. Pokud by invazní armáda Kupjansk získala, zkomplikovalo by to situaci ukrajinské obrany dále na jih v oblasti Slovjansku a Kramatorsku. Dobytí Kupjansku by také Moskva mohla prezentovat jako jeden z výsledků letní ofenzivy, píše RBK Ukrajina.

Kupjansku se Rusové zmocnili zkraje své rozsáhlé invaze, kterou na rozkaz vládce Vladimira Putina zahájili v únoru 2022. Ukrajinci ale město po několika měsících při bleskové protiofenzivě v regionu dobyli zpět.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Armáda USA sestřelila íránské drony a zaútočila na íránská radarová stanoviště

Americká armáda sestřelila čtyři íránské drony vyslané směrem k Hormuzskému průlivu. Následně zaútočila na íránská radarová stanoviště. Oznámilo to v noci na sobotu velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM).
před 3 hhodinami

Rusko zařadilo na seznam extremistů i českou pobočku organizace Memorial

Ruské ministerstvo spravedlnosti zařadilo na svůj seznam extremistických organizací hnutí na ochranu lidských práv Memorial včetně jeho české pobočky. Informovala o tom v pátek ruská státní tisková agentura TASS. Sdružení, které je nositelem Nobelovy ceny míru, uvedlo, že tím nabyl právní moci dubnový verdikt ruského nejvyššího soudu, který hnutí označil za extremistické a zakázal jeho působení v zemi.
před 6 hhodinami

Trumpova vláda nezákonně zastavila zpracování žádostí migrantů, rozhodl soudce

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa loni nezákonně zastavila zpracování žádostí o azyl, o pracovní povolení, povolení k trvalému pobytu a o občanství, které podali migranti z 39 zemí, na něž Washington uvalil cestovní omezení. V neprospěch opatření cílících na migranty z afrických, asijských, latinskoamerických a blízkovýchodních zemí v pátek rozhodl federální soudce, píše agentura Reuters.
před 6 hhodinami

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

CNN: Írán podmiňuje dohodu s USA uvolněním zmrazených aktiv za 24 miliard dolarů

Případná mírová dohoda mezi Spojenými státy a Íránem závisí na tom, zda bude administrativa prezidenta Donalda Trumpa ochotna uvolnit zmrazená íránská aktiva v hodnotě 24 miliard dolarů (504 miliard korun). V rozhovoru s televizní stanicí CNN to řekl Mohsen Rezáí, vojenský poradce nejvyššího íránského duchovního vůdce Modžtaby Chameneího.
před 8 hhodinami

VideoBritská vláda ve spojitosti s vraždou Nowaka odmítla tvrzení o dvojím přístupu policie

Britská vláda odmítla tvrzení o dvojím přístupu policie a mírnějším zacházení s etnickými menšinami. Kritika a protesty přišly po verdiktu nad vrahem osmnáctiletého studenta Henryho Nowaka, který svou oběť křivě obvinil z rasismu. Nowak zemřel loni v prosinci během policejního zásahu, při kterém hlídka uvěřila rodině vraha, že ho Nowak rasově napadl. Policie ignorovala Nowakova slova o tom, že je pobodaný, dokud neupadl do bezvědomí. Vyšetřování policejního zásahu zatím žádný disciplinární přestupek nebo trestný čin neodhalilo.
před 8 hhodinami

VideoRusko likviduje ukrajinská města do základů, říká zpravodajka Stomatová

Čtvrteční dopis ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského adresovaný ruskému vůdci Vladimiru Putinovi je na Ukrajině vnímán spíše tak, že byl určen pro Spojené státy, uvedla zpravodajka ČT Darja Stomatová v Interview ČT24. „Dostali jsme se do patové situace, kdy delegace nejednají, takže otázka je, jak znovu komunikaci mezi Ruskem, Ukrajinou a USA rozproudit,“ uvedla. Rusku se zároveň na frontě nedaří postupovat, kvůli čemuž stupňuje tlak na ukrajinská města poblíž frontové linie. „Rusko města likviduje do základů. Některá vypadají mnohem hůř než kdysi Avdijivka,“ poznamenala zpravodajka s odkazem na Kosťantynivku. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 9 hhodinami

Na Tchaj-wanu má zájem o spolupráci vláda i opozice, poučme se, řekl Vystrčil

Navýšení fondu pro investice českých a tchajwanských firem nebo zvýšení počtu letů mezi Prahou a Tchaj-pejí řadí předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) mezi hlavní přínosy své cesty na Tchaj-wan. Sdělil to po návratu z pětidenní mise, kterou uskutečnil k nelibosti pevninské Číny a bez podpory vlády. Jako další přínos uvedl podpis pěti memorand o spolupráci, ať už mezi podnikateli, nebo mezi Univerzitou Karlovou a tchajwanskými univerzitami.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...