Před rokem – po vypuknutí války na Ukrajině – slibovala německá spolková vláda masivní rozvoj obnovitelných zdrojů energie, zejména větrných elektráren. Jenže naplánovaný větrný boom, jehož cílem mělo být energeticky nezávislé Německo, zatím nepřichází. I kvůli odporu některých spolkových zemí. Spolkový parlament schválil ale počátkem března zákon, který by měl přípravu stavby větrných elektráren zjednodušit a urychlit.
Německá vláda po začátku války slibovala rychlou výstavbu větrných elektráren. Plány zůstávají na papíře
V Německu je nyní necelých 30 tisíc větrných elektráren, ale spolková vláda chtěla tento počet dramaticky a rychle zvýšit. Ministr hospodářství Robert Habeck loni hovořil o veřejném zájmu a bezpečnostních zájmech, jimiž chtěl výstavbu zaštítit – a větrem nahradit výpadek plynu z Ruska. Do roku 2030 má vítr a slunce pokrýt 80 procent německé spotřeby elektřiny.
Výsledkem Habeckových ambicí není však zatím nic víc než stovky popsaných stránek. Od začátku roku nedostala v řadě spolkových zemí povolení ke stavbě ani jedna větrná elektrárna. Je to kvůli byrokracii, ale také kvůli výhradám spolkových vlád. Některé stanovily podmínky, které je složité splnit.
Bavorsko například prosazuje, aby byl stožár s vrtulí vzdálen od nejbližšího obydleného území desetinásobek své výšky. Podle bavorského premiéra Markuse Södera ale příčina, proč se větrníkům v jeho zemi nedaří, je jiná.
„Potíže nemá jen Bavorsko, ale i řada dalších spolkových zemí. Bádensko-Württembersko, Sasko a Durynsko mají s větrem také potíže. Může to být způsobeno tím, že to pro ně není nejvhodnější zdroj, že topografie není pro vítr tak optimální,“ míní.
Spolkový parlament schválil zkraje března zákon, který dočasně zjednoduší stavební řízení i posudky dopadů na životní prostředí. Schvalovat i stavět se má rychleji. Na ruském plynu už Německo závislé není, neobejde se ale bez hnědého uhlí. Toho se chce Německo zbavit nejpozději do roku 2038 – za předpokladu, že bude dostatek zelené energie.