Zelená energie

Zájem o takzvanou zelenou elektřinu je na vzestupu. Proud vyráběný z obnovitelných zdrojů energie nabízejí dodavatelé ve speciálních tarifech. Zákazníci si za ně ale připlatí. „Část našich zákazníků opravdu chce, aby jejich emisní stopa spojená se spotřebou elektrické energie byla co nejnižší. Je to do deseti procent, ale ten podíl stále narůstá,“ řekl generální ředitel Pražské energetiky Pavel Elis. Řada domácností i firem hledá i jiné možnosti, jak zelenou elektřinu získat – třeba instalací vlastních solárních panelů. Zájem narůstá hlavně mezi firmami.

Stát formou dotací poskytne až patnáct miliard korun na posílení přenosových a distribučních soustav v Česku. Peníze budou moci čerpat provozovatelé sítí na připravované projekty. V případě maximálního využití peněz by se výkon tuzemských sítí mohl zvýšit až o devět gigawattů, řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Fotovoltaika v červnu v Evropské unii vyrobila poprvé v historii víc energie než jaderné elektrárny, zjistila energetická analytická společnost EMBER. Na třetím místě se dlouhodobě drží vítr. V samotném Česku vede uhlí a jaderné zdroje. Ty obnovitelné jsou až na třetím místě. I kvůli vyšším dodávkám zelené energie do sítě roste zájem o bateriová úložiště, a to nejen v Unii. V Česku se zájem meziročně ztrojnásobil.

Čtvrtý červenec – americký den nezávislosti a letos také den, kdy chce prezident Donald Trump slavnostně podepsat daňovou a výdajovou legislativu. Svým tradičním stylem ji nazývá „velkým krásným zákonem“ (Big beautiful bill). Návrh dostal o víkendu dílčí procedurální zelenou, ale v Senátu prochází komplikovaným schvalováním – demokraté jsou proti a republikáni disponují jen těsnou většinou.

Za „nechutnou ohavnost“ označil miliardář Elon Musk daňový balíček amerického prezidenta Donalda Trumpa. Svou kritiku zesílil v době, kdy se Senát snaží legislativu schválit, aby ji Trump stihnul podepsat do 4. července, kdy USA slaví Den nezávislosti. Návrh však přináší i další opatření, například možnost, aby vláda definovala neziskovky jako „organizace podporující terorismus“.

Demokratka Kamala Harrisová a republikán Donald Trump slibují před prezidentskými volbami vylepšit ekonomickou situaci Američanů, omezit imigraci nebo usměrnit Čínu, každý z nich ale nabízí odlišné recepty. Viceprezidentka chce daňové úlevy pro chudé, více zelené energie či dialog s Pekingem, exprezident naopak hodlá zavést tvrdá cla na dovoz čínského zboží, odmítá podporu elektromobility a daňovou zátěž by snížil podnikatelům. Zahraniční politika u voličů nehraje klíčovou roli, letos ale mohou do souboje zasáhnout hned dvě velké války – ruská proti Ukrajině a blízkovýchodní konflikt.

Austrálie ve středu schválila plán na výstavbu obří solární farmy. Stát bude na severu země a vláda tvrdí, že to bude největší solární zóna na světě. Australská ministryně životního prostředí Tanya Pliberseková řekla, že farma by měla vyrábět dostatek energie pro napájení tří milionů domácností. Její součástí budou panely, baterie a časem i kabel spojující Austrálii se Singapurem, informují tiskové agentury.

Plánované zvýhodněné půjčky pro lidi, kteří plánují investovat do energetických úspor, mají nejistý osud. Stavební spořitelny se na jejich parametrech zatím nedohodly s ministerstvy financí a životního prostředí. Původně měly tyto půjčky klientům nabízet od ledna, stejně jako rady, jak státní dotace získat. Nyní hrozí odklad.

Němečtí vědci dokončili zdokonalený návrh na továrnu, která by vyráběla vodík přímo na moři. Autoři věří, že jejich koncept je technicky i ekonomicky životaschopný a že by mohl pomoci Evropě k přechodu od fosilních paliv k ekonomice, která by už neničila klima planety.

Před rokem – po vypuknutí války na Ukrajině – slibovala německá spolková vláda masivní rozvoj obnovitelných zdrojů energie, zejména větrných elektráren. Jenže naplánovaný větrný boom, jehož cílem mělo být energeticky nezávislé Německo, zatím nepřichází. I kvůli odporu některých spolkových zemí. Spolkový parlament schválil ale počátkem března zákon, který by měl přípravu stavby větrných elektráren zjednodušit a urychlit.

Rychlejší přechod na obnovitelné zdroje energie, zvýšení energetické účinnosti a úspory či společné nákupy plynu od nových dodavatelů jsou hlavní součásti strategie, s níž chce Evropská komise (EK) v příštích letech ukončit závislost EU na energiích dovážených z Ruska. Komise počítá s tím, že tento přechod bude do roku 2030 vyžadovat investice ve výši téměř tří set miliard eur (téměř sedm a půl bilionu korun). Slovenská vláda mezitím schválila návrh na zdanění ruské ropy zpracovávané v zemi. EK dále oznámila, že chce vytvořit fond pro společné nákupy zbraní a koordinovat vyzbrojování EU. Chystá také pro Ukrajinu půjčku devět miliard eur i fond dlouhodobé pomoci.

Za problematický považuje generální ředitel ČEZu Daniel Beneš návrh Evropské komise zařadit za určitých podmínek jádro a zemní plyn mezi zelené zdroje. Splnění těchto podmínek by totiž přineslo zásadní komplikace z hlediska transformace české energetiky. Česko by mělo podle něj zaslat připomínky a návrhy úprav tak, aby se akt stal akceptovatelným. Před návrhem varovaly též Svaz průmyslu a dopravy i Teplárenské sdružení ČR. Čeští politici jsou nicméně s unijním návrhem spokojeni – na rozdíl od představitelů některých dalších zemí, které jej odmítají. K nim se nově připojilo Španělsko.

Německé vládní strany schválily nový balík opatření na podporu ekonomiky zasažené pandemií koronaviru v hodnotě 130 miliard eur (téměř 3,5 bilionu korun). Navzdory tlaku automobilek ale plán neobsahuje ani takzvané šrotovné, ani podporu prodeje automobilů se spalovacími motory. Protesty v nedávných týdnech proti zvažované pomoci automobilkám tak padly na úrodnou půdu.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) navrhuje razantní snížení podpory solárních zdrojů energie. Nově má být zavedena horní hranice zisku. Resort tak hodlá ušetřit šest miliard korun.

Odsolit a vyčistit mořskou vodu a zároveň vyrábět energii. S novou technologií, která tyto úkoly kombinuje, přišli vědci ze Saúdské Arábie. Využití by měla najít především v suchých přímořských oblastech s nedostatkem pitné vody. Vedoucí výzkumu Pcheng Wang doufá, že zařízení by mělo být připravené pro komerční užití do pěti let.