Austrálie postaví obří solární farmu. Energii dodá i Singapuru

Austrálie ve středu schválila plán na výstavbu obří solární farmy. Stát bude na severu země a vláda tvrdí, že to bude největší solární zóna na světě. Australská ministryně životního prostředí Tanya Pliberseková řekla, že farma by měla vyrábět dostatek energie pro napájení tří milionů domácností. Její součástí budou panely, baterie a časem i kabel spojující Austrálii se Singapurem, informují tiskové agentury.

„Bude to největší solární zóna na světě, díky níž se Austrálie stane světovým lídrem v oblasti zelené energie,“ uvedla Pliberseková. „Australané mají na výběr mezi přechodem na obnovitelné zdroje energie, který už začal a který vytváří pracovní místa a snižuje ceny, a placením za drahou jadernou fantazii, která se možná nikdy neuskuteční,“ řekla ministryně s odkazem na plány opozice. Dodala, že projekt poskytne téměř šestkrát více energie, než by mohl vyrobit jaderný reaktor o výkonu 700 megawatthodin.

Očekává se, že solární farma na severu Austrálie bude dodávat čtyři gigawatty elektrické energie za hodinu pro domácí použití. Další dva gigawatty poputují do Singapuru, což pokryje patnáct procent spotřeby tohoto městského státu. Za rok je to tedy více než 52 500 gigawatthodin, respektive 52,5 terawatthodiny. Baterie by mohly uchovávat až čtyřicet gigawattů.

Větší než Temelín

Pro srovnání – v Česku je největším výrobcem energie elektrárna v jihočeském Temelíně. Jeho produkce pokrývá pětinu spotřeby v Česku. Elektrárna má dva bloky, každý o výkonu 1125 megawattů. Loni Temelín vyrobil přes šestnáct terawatthodin elektřiny.

Projekt o rozloze dvanáct tisíc hektarů, známý jako SunCable, se nachází ve sluncem zalitém území na severu Austrálie. Jeho hodnota se odhaduje na 21 miliard eur (zhruba 527 miliard korun). Podporuje jej technologický miliardář a ekologický aktivista Mike Cannon-Brookes.

Solární farma má začít vyrábět energii v roce 2030. Odhaduje se, že v severní Austrálii vytvoří přes čtrnáct tisíc pracovních míst, uvedla ministryně.

V roce 2022 tvořily obnovitelné zdroje energie v Austrálii podle vládních údajů zhruba 32 procent z celkové výroby elektřiny. Uhlí přestavovalo 47 procent energetického mixu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 8 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 10 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 11 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 13 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled