Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) navrhuje razantní snížení podpory solárních zdrojů energie. Nově má být zavedena horní hranice zisku. Resort tak hodlá ušetřit šest miliard korun.
Ministr Karel Havlíček (za ANO) řekl, že resort projednává současnou situaci s Evropskou komisí, aby věděl, kam v omezení financování může jít. „Nechceme to dělat retroaktivně, chceme to dělat do budoucnosti.“ Zároveň zdůraznil, že solární boom, někdy i solární „mejdan“, který tady byl, skončil.
Výši podpory solárních elektráren už v minulosti opakovaně kritizoval prezident republiky Miloš Zeman. Ten se ve středu schází s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Jedním z témat jednání je právě hospodaření státu.
Státní příspěvek nyní podléhá takzvané solární dani ve výši deseti procent. Pokud vláda zavede horní hranici zisku a přijde tak další omezení, hrozí provozovatelé arbitrážemi. Kontrola cen má podle návrhu proběhnout u všech provozovatelů.
Největší boom solárních elektráren přišel v letech 2009 a 2010. Tehdy také prudce klesla pořizovací cena zařízení, zatímco garantovaná výkupní cena energie zůstala stejná. Vláda následně zavedla zdanění.
Teď přichází s dalším řešením, jak snížit podporu energie ze slunce.
Podpora všech obnovitelných zdrojů nyní dosahuje 47 miliard ročně. Jen solární elektrárny odčerpají 29 miliard. Cena je dosud garantovaná, nově má být stanovena horní hranice zisku. V návrhu je 8,4 procenta.
Každá elektrárna by následně prošla kontrolou. Pokud by majiteli vydělávala víc, než je hranice zisku, mohl by si majitel sám snížit podporu dobrovolně, nebo by ji snížil stát na hranici danou zákonem.
„Je to dědictví, které nám likviduje rozpočet. Celkově je dopad až 1000 miliard, což je velké negativum pro rozpočet,“ uvedl k podpoře obnovitelných zdrojů Babiš.
Část sněmovní opozice plán ministra Havlíčka (nestr. za ANO) podporuje. Zároveň ale upozorňuje, že to pro Českou republiku může být i riziko.
„O to víc, jak je to citlivé téma, by mělo ministerstvo postupovat obezřetně a vést o tom řádnou diskusi s politickými stranami zastoupenými ve sněmovně. Je to téma citlivé a v budoucnu můžou České republice hrozit arbitráže,“ řekl místopředseda hnutí STAN Petr Gazdík.
Místopředseda sněmovního výboru pro životní prostředí Jan Zahradník (ODS) si myslí, že dotační tituly jsou dány na léta dopředu. „Solární podnikatelé mají jistotu, že jim ty dotace přijdou, tak jak jim to předešlý zákon schválil.“
Od provozovatelů fotovoltaických elektráren zaznělo varování směrem k ministerstvu průmyslu a obchodu. Pokud by chtělo retroaktivně snižovat podporu, bránili by se soudně. „Majitelé budou své investice bránit a budou hájit podmínky, které jim stát v minulosti slíbil,“ řekl Martin Sedlák se Svazu moderní energetiky.
Miliardy mají směřovat jinam
Resort průmyslu chce zvýšit i závazek podílu zelené energie, který musí Česko plnit v roce 2030. Evropské unii slibujeme 22 procent, což je o jedno a půl procenta víc, než byl původní plán.
V roce 2025 má docházet k útlumu uhlí. Nahrazovat by jej měly právě obnovitelné zdroje. Do budoucna tak hodlá ministerstvo podporovat výstavbu obnovitelných zdrojů prostřednictvím modernizačního fondu. Peníze tedy nemají jít na provoz, ale peníze mají podnikatelé dostat na investice.
Původní plán počítal s 51 miliardami, nově to má být jen 15 miliard. To kritizuje například ministerstvo životního prostředí jako nedostatečnou motivaci. „Samozřejmě se s tím seznámíme. My s MPO právě na podpoře obnovitelných zdrojů velmi spolupracujeme,“ řekl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).
Sedlák se domnívá, že se tak zbrzdí rozvoj nových projektů obnovitelných zdrojů, protože nebude k dispozici tolik peněz.
„Jde o to, aby finance z modernizačního fondu opravdu sloužily k financování snižování emisí. Ne opět k nejasnému a netransparentnímu podporování obnovitelných zdrojů,“ uvedl předseda sekce hospodářské politiky Hospodářské komory ČR Filip Dvořák.
