Po zveřejnění části Epsteinových spisů přibylo zastrašování jeho obětí

Nahrávám video

Po zveřejnění části spisů sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina vzrostla míra zastrašování jeho obětí. Agentura Reuters vyzpovídala 23 z nich. Téměř všechny tvrdí, že kvůli výhrůžkám žijí v neustálém napětí. Ve středu v americkém Kongresu o svých vazbách na Epsteina vypovídal miliardář a spoluzakladatel technologického giganta Microsoft Bill Gates.

Když bylo Marině Lacerdové 14 let, Jeffrey Epstein ji sexuálně zneužil. Její svědectví ho pomohlo v roce 2019 usvědčit. Krátce poté, co ale vyšla se svým příběhem na veřejnost, stala se terčem šikany. Lidé ji nazývali lhářkou a prostitutkou. Marina se podle nich měla tenkrát lépe rozhodovat.

„Lidé se na nás nedívají jako na dítě. Dívají se na nás jako na třicetiletou, čtyřicetiletou dospělou ženu. Nevnímají nás jako dítě, kterým jsme tehdy byly,“ sdělila Lacerdová.

Marina přiznává, že se v on-line prostředí setkává i s výhrůžkami násilí. Kvůli svému bezpečí i své dvanáctileté dcery spí se zbraní u sebe. Okolnosti nutí k možné nutné sebeobraně i další z Epsteinových obětí Jenu-Lisu Jonesovou.

„Snažím se být za všech okolností ostražitá, protože opravdu nikdy nevíte, co může někdo udělat,“ řekla Jonesová.

Zastrašování vzrostlo po zveřejnění Epsteinových spisů

Zastrašování a šikana obětí mrtvého finančníka se zintenzivnily poté, co ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo mezi loňským prosincem a letošním lednem vyšetřovací spisy. Záznamy odhalily identitu na 177 žen. V nejméně 6250 případech úřad sdílel jejich jména, adresy, telefonní čísla, data narození nebo fotografie. Za zveřejnění osobních dat čelil kritice.


„Jde o velmi důvěrné informace, které měly zůstat mezi mnou a Úřadem pro vyšetřování a nyní tam jsou všechny,“ uvedla jedna z Epsteinových obětí Danielle Benskyová.

Ministerstvo spravedlnosti zastrašování Epsteinových obětí odsuzuje, trvá ale na tom, že za to nenese vinu. Bývalá šéfka úřadu Pam Bondiová na konci května před zákonodárci připustila chyby při cenzurování důvěrných informací ve spisech.


„Bondiová důrazně hájila způsob, jakým řídila ministerstvo spravedlnosti a jakým byly spisy v této věci zveřejněny. Uvedla také, že Todd Blanche, který byl jejím tehdejším zástupcem, a který nyní zastává funkci úřadujícího ministra spravedlnosti, nesl přímou zodpovědnost za celý tento proces,“ přiblížil reportér The Associated Press Stephen Groves.


„Pokaždé, když zveřejníme jméno oběti, které nemělo být zveřejněno, tak jsme jako ministerstvo spravedlnosti selhali,“ uznal Blanche.

Ti, kdo Epsteinovy oběti zastrašují, se často opírají o lži nebo dokonce konspirační teorie. Tvrdí o nich mimo jiné, že jsou podvodnice, které chtějí získat peníze a pozornost. Ženy původem z Ruska a východní Evropy pak označují za zahraniční agenty. Jiní je ale za jejich ochotu o traumatech mluvit oceňují.

Gates v Kongresu vypověděl, že plně nechápal rozsah Epsteinových zločinů

Spoluzakladatel Microsoftu a miliardář Bill Gates uvedl, že plně nechápal rozsah zločinů zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, když se s ním stýkal ve snaze získat finanční prostředky pro své filantropické aktivity. Podnikatel ve středu při neveřejném slyšení vypovídal před vyšetřovací komisí americké Sněmovny reprezentantů. Podle agentury Reuters také řekl, že ho Epstein vydíral kvůli jeho nemanželským poměrům.

„Epstein se snažil využít informace o mých nevěrách, kromě mnoha lží, které k nim přidal, aby na mě tlačil s cílem obnovit naši spolupráci,“ uvedl Gates podle kopie svého úvodního prohlášení v Kongresu. „Tyto aféry neměly nic společného s mými vztahy s Epsteinem, ale byly bolestivé pro mou rodinu,“ doplnil. Gates rovněž vypověděl, že nikdy nebyl svědkem žádného trestného jednání ze strany Epsteina.

Dokumenty zveřejněné ministerstvem spravedlnosti USA v letošním roce podle Reuters naznačují, že Gates se s Epsteinem po jeho propuštění z vězení v roce 2008 opakovaně stýkal a diskutoval s ním o rozšíření svých filantropických aktivit. Ministerstvo zveřejnilo také fotografie, na nichž je Gates zachycen s ženami, jejichž tváře byly začerněny.

Gates již dříve uvedl, že jeho vztah s Epsteinem se omezoval na diskuze o filantropii, a přiznal, že setkání s ním byla chyba. Na únorovém setkání se zaměstnanci své nadace podle jejího mluvčího převzal odpovědnost za své činy. Gatesova nadace také v dubnu oznámila, že zahájila externí přezkum svých kontaktů s Epsteinem, protože podle odhalených dokumentů komunikoval také s některými jejími zaměstnanci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V centru Kyjeva vypukl požár. Úřady hlásí sestřelení ruských dronů

V centru Kyjeva ve středu večer vypukl požár kvůli výbuchu, k němuž došlo během leteckého poplachu. S odkazem na svého reportéra to napsala agentura AFP. Agentura Reuters připojila, že v centru a na předměstí Kyjeva dopadly úlomky sestřelených ruských bezpilotních letounů. Ukrajina se brání ruské vojenské invazi od února 2022. Obě země proti sobě od té doby podnikají vzdušné údery.
před 34 mminutami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 3 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 3 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 3 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 3 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 3 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropský pohled