Zastrašování

Tchaj-wan čelí více než půl století čínskému zastrašování. Hrozby zesílily poté, co začal být součástí mezinárodní komunity a co demokratičtí lídři vyjádřili svoji podporu a ochotu spolupracovat a navštívit Tchaj-wan, řekla v projevu na konferenci Forum 2000 v Praze tchajwanská exprezidentka Cchaj Jing-wen. Světové demokracie v minulých letech čelily mnoha výzvám, autoritářské režimy se staly sebevědomější ve svém stylu vládnutí, uvedla.

Americká Federální letecká správa (FLS) spustila nové vyšetřování výrobce letadel Boeing. Ověřuje, zda zaměstnanci společnosti falšovali záznamy o inspekci jejích letounů. Kontroly souvisí s řetězcem potíží, který odstartoval v lednu, když se stroji 737 Max 9 za letu odtrhl nouzový východ. Desítky letadel následně dostaly dočasný zákaz letu, společnost vyměnila část vedení a musela drasticky snížit produkci.

Bělorusové si v neděli vybírají nové složení dolní sněmovny a místních správ. Tak by tomu tedy bylo, kdyby „volby“ nebyly okatě nastaveny způsobem, aby v nich nemohl vyhrát nikdo, kdo by jakkoli ohrozil moc „posledního diktátora Evropy“, běloruského vůdce Alexandra Lukašenka. Ten se zřejmě chce za každou cenu vyhnout jakémukoliv nepříjemnému překvapení, které by se třeba jen vzdáleně podobalo mohutným protestům proti jeho režimu z léta a podzimu 2020. Podle analytiků připomínaly přípravy na hlasování spíše dobře naplánovanou vojenskou operaci.

Kanada vyhostila čínského diplomata kvůli údajnému zastrašování kanadského opozičního poslance Michaela Chonga, který dlouhodobě kritizuje přístup čínských úřadů k etnické menšině Ujgurů. Čína v reakci na to oznámila vyhoštění vedoucí kanadského konzulátu v Šanghaji. Peking nevyloučil další odvetná opatření.

Přezdívá se mu Had. Údajně kvůli nevypočitatelnosti i kvůli tomu, že dokázal neustále unikat srbské policii, která po něm intenzivně pátrala. Bývalý vůdce povstalecké Kosovské osvobozenecké armády (UÇK) a pozdější prezident nezávislého Kosova Hashim Thaçi ale podle vyšetřovatelů zřejmě dlouho unikal i odpovědnosti za některé své vlastní činy. Obžaloba zvláštního haagského tribunálu ho viní z toho, že se během války za nezávislost dopustil zločinů, kvůli kterým nyní stojí před soudem.

Finanční regulátoři ve středočínských provinciích Chu-nan a An-chuej slíbili, že vrátí část vkladů klientům tamních bank. Reagovali tak na protesty, které v neděli přerostly v násilí a jejichž motivem jsou zmrazená konta. Lidé si je založili, protože banky nabídly vyšší úroky. Informuje o tom americká CNN. Vklady budou vyplaceny těm, kdo na kontech měli částky do 50 tisíc jüanů (asi 182 tisíc korun). Mnozí ale měli v bance mnohem více peněz.

Moldavsko uhradilo ruské plynárenské společnosti Gazprom peníze, které jí dlužilo za dodávky zemního plynu. Oznámila to rusko-moldavská plynárenská společnost Moldovagaz. Kvůli neuhrazené platbě hrozilo, že Gazprom dodávky plynu do Moldavska zastaví.

Na instagramu byla zveřejněna fotografie, na níž je zachycena dcera dubajského panovníka Muhammada bin Rašída Maktúma. Princezna Latífa v únoru publikovala video, na němž tvrdila, že je proti své vůli zadržovaná v hlídané vile a bojí se o život. V minulosti se pokusila uprchnout ze Spojených arabských emirátů (SAE). O její osud projevila zájem i OSN a požadovala důkaz o tom, že je princezna naživu.

Otočka ukrajinského vedení od naivní snahy o dialog k tvrdě protiruské pozici. Vysychající Krym zoufale potřebující obnovu zásobování vodou z Dněpru. Podzimní parlamentní volby v Rusku. Potřeba otestovat nového amerického prezidenta. Nebo příhodná geopolitická situace. To jsou některé z možných příčin nové eskalace mezi Ruskem a Ukrajinou zmiňované světovými analytiky. O cílech Vladimira Putina jen opatrně spekulují. Nejčastěji se kloní k variantě, že chce Ukrajinu vyprovokovat k vojenské akci, která by se stala záminkou pro vyslání ruských „mírových sil“. Upozorňují, že role oběti hrdinně se bránící přesile může v něčem vyhovovat i Kyjevu.