„Strach je nakažlivý.“ Harrisová a Obama se opřeli do Trumpa

Exprezident USA Barack Obama a bývalá viceprezidentka Kamala Harrisová z Demokratické strany nebývale otevřeně kritizovali nedávné kroky vlády Donalda Trumpa. Podle Harrisové návrat republikána do Bílého domu vyvolal „velký pocit strachu“. Obamovi se nelíbí mimo jiné kroky v oblasti imigrace, cel či zastrašování zpravodajských médií, uvedla stanice CNN.

Od začátku druhého funkčního období Trump a jeho tým zahájili překotné změny ve všech klíčových oblastech. Obama se obul zejména do kroků federální vlády, tvrdé imigrační politiky, zátahu proti kritikům a zastrašování médií.

„Je to poprvé za nějakou dobu, co mluvím veřejně,“ prohlásil ve čtvrtek exprezident. „Představte si, že bych něco z toho udělal. Je nepředstavitelné, že by stejné strany, které nyní mlčí, tolerovaly takové chování ode mě nebo mých předchůdců,“ je přesvědčen demokrat.

Obama podle CNN dále uvedl, že si nemyslí, že Trumpovo oznámení nových cel, bude pro Ameriku dobré. Víc ho ale trápí to, co považuje za porušování práv ze strany Bílého domu. „Jsem hluboce znepokojen federální vládou, jež ohrožuje univerzity, pokud se nevzdají studentů, kteří uplatňují své právo na svobodu slova,“ zdůraznil politik.

„Myšlenka, že Bílý dům může říci právním firmám, že pokud zastupujete strany, které se nám nelíbí, zastavíme všechny naše obchody nebo vám zakážeme efektivně zastupovat lidi... Takovéto chování je v rozporu se základním paktem, který jako Američané máme,“ soudí Obama. Ten už během loňské kampaně varoval, že Trumpovo prezidentství může být nebezpečné, připomíná CNN.

Harrisová: Vidíme, jak organizace mlčí

Harrisová nezávisle na Obamovi ve čtvrtek poznamenala, že Trumpovy kroky od jeho návratu do úřadu byly do značné míry předvídatelné. „Věděli jsme, že se stane řada věcí,“ řekla demokratka, podle níž Trumpův návrat do Oválné pracovny vyvolal „velký pocit strachu“.

„Vidíme, jak organizace mlčí. Vidíme ty, kteří kapitulují před jasně protiústavními hrozbami. A to jsou věci, kterých jsme v posledních několika měsících v naší zemi svědky každý den a pochopitelně to vytváří velký pocit strachu,“ prohlásila Harrisová.

Ta komentovala takto napřímo Trumpovu práci poprvé od jeho znovuuvedení do úřadu. Bývalá viceprezidentka, která v listopadových volbách prohrála s Trumpem, dále prohlásila, že strach je „nakažlivý“, ale odvaha také.

„Strach má schopnost být nakažlivý. Když má jeden člověk strach, má schopnost se šířit po okolí. A my jsme toho bezpochyby svědky,“ varovala demokratka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 1 hhodinou

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 3 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 4 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 5 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...