Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa pozastavila desítky výzkumných grantů pro Princetonskou univerzitu, která se tak podle agentury AP stala další z prestižních vzdělávacích institucí, jejichž peníze z federálních zdrojů jsou kvůli „nátlakové kampani“ ohroženy.
Oficiálně vláda žádné granty nezastavila, přesto nefungují. Univerzitě totiž přísun peněz stoply federální agentury, jejichž vedení současná administrativa vyměnila a dosadila tam jí věrné osobnosti. O pozastavení grantů například ze strany ministerstva obrany, ministerstva energetiky nebo Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) se univerzita dozvěděla v tomto týdnu, uvedl její rektor Christopher Eisgruber.
O kolik přesně univerzita přišla, není jasné, Eisgruber tuto částku zatím neuvedl, stejně jako možnou příčinu. Podle agentury AP je univerzita jen jednou z desítek vzdělávacích institucí, které v současné době čelí federálnímu vyšetřování kvůli možným projevům antisemitismu při loňské vlně propalestinských protestů. Eisgruber k tomu podotkl, že škola je odhodlaná bojovat proti antisemitismu, všem formám diskriminace, ale také za akademické svobody.
Princeton patří ke světově nejznámějším a nejúspěšnějším vysokým školám na světě: v žebříčku QS, který se pokládá za jedno z nejobjektivnějších měřítek kvality, je v současné době na 22. místě. Pro srovnání: nejvýše umístěná česká vysoká škola je v něm Karlova univerzita na 246. místě.
Univerzita ustoupila, návratu peněz se nedočkala
V pondělí Trumpova vláda také oznámila, že prověřuje federální smlouvy s Harvardovou univerzitou. Důvodem jsou opět obvinění z toho, že instituce nedokázala ochránit studenty před antisemitskou diskriminací. Zaměří se na granty, které od vládních organizací dostala. Jejich celková hodnota je asi devět miliard dolarů, v přepočtu asi 207 miliard korun. Opět srovnání: rozpočet českého ministerstva školství na rok 2025 je 291 miliard korun.
S federálními škrty se už musela vypořádat Kolumbijská univerzita. Této škole v New Yorku americká vláda zrušila granty a kontrakty v hodnotě 400 milionů dolarů (9,2 miliardy korun), což ministerstvo školství zdůvodnilo „nečinností“ univerzity „tváří v tvář šikaně vůči židovským studentům“. Univerzita po dvou týdnech oznámila, že přistoupila na změny požadované vládou, a mimo jiné slíbila, že zakáže protesty uvnitř akademických budov stejně jako nošení masek, jejichž účelem je utajit identitu.
Kolumbijská univerzita byla hlavním místem protestů na americké akademické půdě proti válce v Pásmu Gazy. Židovští studenti a vyučující si stěžovali na obtěžování a urážky ze strany protestujících, na druhé straně se naopak objevovala obvinění z islamofobie.
Finanční prostředky ale byly podle stanice CNBC i k 1. dubnu stále zadržené. Federální pracovní skupina to vysvětlila tím, že ústupky ze strany univerzity představují pouze „první krok“. Vědci i studenti, kteří tam provádějí desítky náročných vědeckých výzkumů, tak stále neví, jestli v nich mohou pokračovat. U řady studií může znamenat takové přerušení i jejich konec: například pokud se přestanou sledovat pacienti užívající experimentální lék nebo nebudou finance na dotazníkové rozhovory v době, kdy měly proběhnout.
Univerzita současně čelí rostoucímu odporu, kdy někteří kritici tvrdí, že by měla použít svůj obrovský nadační fond, aby tento výpadek financí pokryla, a ne aby složila zbraně.
Více důvodů k nejistotě
Nejenže se nyní mohou podobných problémů obávat i další univerzity, ale ani ty již postižené netuší, jak a jestli vůbec se jim finance vrátí. Musí čelit ale i dalším ztrátám příjmů. Například americký Státní zdravotní ústav (NIH) zavedl po nástupu vlády Donalda Trumpa patnáctiprocentní limit na úhradu nepřímých nákladů na výzkum, jako jsou mzdy podpůrného personálu a údržba laboratoří. Doposud bylo pokrytí výrazně vyšší – někdy 45 až 50 procent.
Podle CNBC se ale mohou objevit i další mechanismy, jimiž by univerzity mohly přijít o zdroje financí a tedy i nezávislost. Jedním z nich je zvýšení daní nebo změna jejich nastavení. V současné době jedné z daní podléhá jen asi padesát soukromých vysokých škol, těch největších. V Kongresu se ale už objevil návrh, který by ji rozšířil na většinu univerzit.
Problém, který musí nyní tyto vzdělávací instituce čelit, jsou i zahraniční studenti. Řada univerzit od nich získává významné zdroje. Americká vláda ale reálně jejich počet snižuje. Počet zahraničních studentů se během první Trumpovy vlády snížil a podle údajů Common App počet mezinárodních přihlášek nedávno poprvé za posledních pět let klesl.
Další krok, který zahraničním studentům znesnadňuje studium v USA, představil 2. dubna šéf americké diplomacie Marco Rubio, který nařídil americkým diplomatům v zahraničí, aby prověřovali sociální sítě žadatelů o studentská a výměnná víza s cílem znemožnit vstup do země lidem podezřelým z kritizování Spojených států a Izraele.
