Studenti

Vědci, kteří studovali dopady užívání umělých inteligencí (AI) na teenagery a adolescenty, tvrdí, že našli dva klíčové problémy, na něž bude společnost muset reagovat. Přesto našli i celou řadu pozitivních dopadů.

Španělsko, Řecko a později i za oceán. Studenti jsou při volbě brigády v zahraničí mnohem vybíravější než dříve. Spíše než na výdělek hledí na zkušenosti, jazyky, ale i zážitky a konkrétní destinace. České televizi to potvrdily oslovené organizace, které se brigádami zabývají. Do ciziny už také studenti jezdí výrazně méně než před dvaceti lety. Naopak roste počet zájemců, kteří nechtějí dělat jen pomocné práce, ale hledají uplatnění přímo ve svém oboru.

O letošní dobrovolné vojenské cvičení pro středoškoláky byl mimořádný zájem. Podle armády se přihlásilo 1173 studentů, podmínky výcviku jich splnilo 1160. Kapacita byla původně osm set míst, kvůli velkému zájmu armáda limit zvýšila. Výcvik studenty čeká od 7. do 31. července. Po jeho úspěšném absolvování složí slavnostní přísahu a stanou se z nich vojáci v záloze. Absolventi také dostanou odměnu 46 793 korun hrubého.

V Polsku se zvyšuje počet vojenských středních škol – země i kvůli bezpečnosti investuje do vojenského vzdělávání mládeže. V nadcházejícím školním roce chce ministerstvo obrany otevřít přes šest set tříd zaměřených na brannou přípravu. Na těchto specializovaných školách mohou žáci po většinu týdne chodit do školy v běžném oblečení. V úterý a čtvrtek ale mezi předměty hraje prim branná výchova, studenti trénují taktické situace, disciplínu i různé dovednosti. Například na čtyřletém lyceu probíhá kromě vojenské přípravy i všeobecná výuka nebo výchova budoucích zdravotníků.

Studenti Masarykova gymnázia ve Vsetíně odkryli zcela mimořádný příběh vzdoru proti komunistickému režimu. Břetislav Král dokázal v roce 1949 uprchnout z uranových dolů u Jáchymova, kde si odpykával trest za distribuci protikomunistických letáků. Dalších čtyřicet let žil v utajení právě na Valašsku, za tu dobu ho dvakrát kontrolovala SNB. Policii se přihlásil až na jaře 1990.

Silnou kritiku na rakouské politické scéně vyvolalo rozhodnutí studentů vídeňské univerzity pozvat na přednášku někdejšího údajného člena teroristické organizace al-Káida a bývalého vězně na americké základně Guantánamo Mohamedoua Oulda Slahiho. Napsala to agentura APA, podle níž část politiků pozvánku kritizuje jako neuvěřitelný skandál či prosazování levicové agendy.

Ministerstvo školství ukončí pokusné ověřování takzvané kombinované výuky – střídání prezenční a distanční výuky – v základních školách a základních uměleckých školách dříve, než mělo v plánu. Podle úřadu tento režim zkouší omezený počet škol a vzorek neposkytuje reprezentativní výsledky pro systémové závěry. Zapojené instituce mají s touto výukou skončit nejpozději k 30. červnu, ověřování mělo trvat do roku 2028. Podklady vyhodnotí Národní pedagogický institut (NPI).

U Střední průmyslové školy chemické v Poděbradské ulici v Pardubicích došlo podle policie ke konfliktu mezi dvěma mladými lidmi. Jedna z osob byla v kritickém stavu převezena do nemocnice, druhá byla zadržena. Policejní mluvčí Markéta Janovská později ČT sdělila, že napadená osoba svým zraněním podlehla. Podle hejtmana Pardubického kraje Martina Netolického (3PK) je obětí studentka, důvodem byly osobní problémy ve vztahu.

U státních maturit letos na jaře neuspělo 9,5 procenta zhruba z 80 600 studentů, kteří zkoušku konali poprvé. Loni neuspělo 12,3 procenta takzvaných prvomaturantů.

Dokumenty z Oddělení 4 Vojenského výcvikového centra při Baumanově moskevské státní technické univerzitě popisují, jak ruská tajná služba GRU školí studenty v provádění hackerských útoků a dezinformačních taktik. Získal je server The Insider a jeho partneři. Někteří z absolventů slouží například v jednotce 74455, která je zodpovědná za útoky na civilní infrastrukturu na Ukrajině a v Gruzii, což představuje válečné zločiny.

Moderátor Daniel Stach bude tváří nového diskusního pořadu Na dosah. Vysílat ho bude Česká televize (ČT) jednou za měsíc z různých koutů republiky. Tvořit ho budou mimo jiné diváci přímo na místě i přes sociální sítě. Formát tak nabídne propojení televizní debaty s odborníky a dalšími významnými osobnostmi různých oborů s bezprostřední zpětnou vazbou veřejnosti. První díl na téma Budoucnost medicíny nabídne živě ČT24 v úterý 19. května od 20:05 hodin.

O plánech firem na omezování náboru absolventů z důvodu ekonomické nejistoty a snižování nákladů, ale také o zavádění umělé inteligence v Událostech, komentářích debatovali výkonný ředitel Grafton Recruitment a Gi Group Martin Malo a ambasador asociace HR Brainstorming a ředitel QuickJOBS Dalibor Herbrich. Svůj pohled na zaměstnávání mladých lidí připojila také viceprezidentka pro lidské zdroje z Vodafone Czech Republic Dana Fajmonová. O zájmu studentů o brigády posléze hovořil obchodní a provozní ředitel Index Nosluš Jindřich Hodek. Pořad se věnoval také tuzemskému textilnictví a nedostatku zaměstnanců v tomto odvětví. Danou problematiku rozebral ředitel školy Průmyslovka Liberec Jaroslav Semerád, své zkušenosti sdíleli spolumajitel společnosti CityZen Pavel Hrstka a René Němeček odpovědný ve stejné firmě za vývoj a technologii. Debatou provázeli Jakub Musil a Kristina Nováková.

Lidé v Česku v pátek slaví Svátek práce. Prvomájovou oslavu tradičně využili k setkání s občany zástupci politických stran. V Praze se uskutečnil také anarchistický piknik a městem prošla protifašistická demonstrace. V ulicích metropole byli přítomni i její odpůrci. Na mnoha místech v zemi se konají také majálesy, jízdy historických vlaků nebo bicyklů a slavnosti s filmovými či divadelními představeními a aktivitami pro děti.

Evropská komise (EK) by v reakci na nedávno zavedené reformy soudnictví mohla Srbsku zmrazit asi 1,5 miliardy eur (přibližně 36,5 miliardy korun) z fondů EU. Šance Bělehradu na členství v evropském uskupení tak opět slábnou. Eurokomisařka pro rozšíření EU Marta Kosová varuje, že změny by v balkánské zemi mohly vést k centralizaci justice a oslabily by právní stát. Ten je přitom jednou z hlavních podmínek přístupu. Po celém Srbsku navíc pokračují rozsáhlé protesty vedené studenty po neštěstí na nádraží v Novém Sadu. Právě mladí členství v EU nejvíce podporují. Vstup Srbska do Unie ale komplikuje i jeho zahraniční politika – především vztah k Rusku a neuznání nezávislosti Kosova Bělehradem.

Zastupitelé pražského magistrátu a Středočeského kraje opět otevřeli, po třech letech, debatu o vybudování kampusu pro tisíce středoškolských studentů. Například v pražských Letňanech je pro něj připraveno přes 80 hektarů rozvojového území. Podle některých hlasů by mohl vzniknout do šesti let a být zaměřen hlavně na technické obory. Vybudování kampusu by znamenalo investice v řádech miliard korun. O financování se Praha chce dělit se Středočeským krajem a také se státem. Letňany jsou zmiňovány i jako místo pro novou nemocnici. Pro ni už ministerstvo zdravotnictví zahájilo kapacitní studii.

Odbory České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost kvůli chystanému vládnímu návrhu zákona o médiích veřejné služby a návrhu poslanců na omezení poplatků. Připojila se i regionální studia. Připravovaný zákon mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Odpoledne se setkal premiér Andrej Babiš (ANO) s generálním ředitelem ČT Hynkem Chudárkem. Podporu veřejnoprávním médiím ve středu vyjádřili i studenti.

Studenti v centru Prahy protestovali proti zákonu, který počítá se změnou financování Českého rozhlasu (ČRo) a České televize (ČT) a který podle nich může zásadně ovlivnit jejich fungování. Protestní akce zorganizovaná studenty sdruženými v iniciativě Média nedáme! začala v poledne na náměstí Jana Palacha, odkud se účastníci vydali na pochod k ministerstvu kultury. Šéf resortu Oto Klempíř (za Motoristy) i přes výzvy ale za studenty nepřišel. Protesty se konaly i v dalších městech.

Studenti celého světa se zúčastnili 3,5 kilometru dlouhého Pochodu živých, který se koná každoročně v Den památky holocaustu. Trasa vede z koncentračního tábora Osvětim do Osvětimi II Březinky. Připomněli si tak pochody smrti, které se koncem války konaly na řadě míst. Letošního ročníku se zúčastnil i izraelský ministr školství Jo'av Kiš.

Část vysokých škol zdražila jídlo pro studenty v menzách. Důvodem je změna podpory studentského stravování ze strany ministerstva školství. Některé univerzity ještě s rozhodnutím váhají, jiné budou dotovat menzy z vlastních zdrojů. Vyplývá to z informací veřejných vysokých škol oslovených ČT.

Tuzemští středoškoláci stále více využívají program Erasmus+. Nově u nich roste zájem o sousední Slovensko. Tam v loňském roce vyjelo 1860 studentů a učňů, meziročně o 442 víc. Celkově v roce 2025 vyjelo do zahraničí 15 410 studentů středních škol a učilišť, což je o 2748 víc než předloni. Vyplývá to z dat Domu zahraniční spolupráce, který v Česku evropský vzdělávací program Erasmus+ administruje.

Stovky studentů se v úterý večer v Bělehradě střetly s policií během protestu proti tomu, že její příslušníci prohledali rektorát Bělehradské univerzity. Píše o tom agentura Reuters, podle které jednání policie znovu zvýšilo napětí mezi srbskými úřady a aktivisty.

Nedělní komunální volby v Srbsku provázelo násilí mezi stoupenci prezidenta Aleksandara Vučiče a aktivisty opozičního studentského hnutí, které postavilo vlastní kandidátky, informovala agentura AFP. Vučić ještě před vyhlášením oficiálních výsledků, které se očekává v pondělí, oznámil vítězství své strany ve všech deseti okresech, v nichž se hlasovalo.

Zahraniční zkušenost během studia považuje 84 procent lidí za přínos pro budoucí pracovní uplatnění. Další největší výhodu vidí v posilování tolerance mezi kulturami. Více než tři čtvrtiny lidí si pak myslí, že by zahraniční pobyty měly být standardní součástí vzdělávání. Loni na ně dosáhlo skoro 46 tisíc uchazečů. Zájem vycestovat přes evropský program Erasmus roste a vláda chce posílit kapacitu. Záleží ale na tom, jak dopadne jednání o unijním rozpočtu na období od roku 2028. Česko jen letos vyčerpá z evropských peněz na Erasmus dvě a půl miliardy korun. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) chce, aby studenti odborných středních škol více jezdili do ciziny. Teď je jich kolem osmi tisíc ročně, zhruba polovina oproti nejpočetnější skupině vysokoškoláků.

Letošní plán armády je získat 2100 nových vojáků z povolání. Už teď v březnu hlásí, že se jí to z větší části daří. Na rozdíl od minulých let, kdy byl nábor slabší. Podle generálního štábu pomáhá jednodušší příjem nováčků, růst platů, ale i větší povědomí o možnostech služby. Třeba tento víkend se vojsko prezentuje i na festivalu Comic-Con v Praze.