Na Pražském hradě si lidé od čtvrtka mohou prohlédnout české korunovační klenoty. Ve Vladislavském sále je od 09:00 do 17:00 otevřená výstava s názvem Poklad v temnotě, a to do pondělí 29. září. Návštěvníkům představí osud královských insignií za druhé světové války, od jejíhož konce letos uplynulo osmdesát let. Vstup na výstavu je zdarma a není možné si rezervovat vstupenky. Fronta lidí z Česka i zahraničí se ráno táhla od Jižních zahrad přes Býčí schody až ke vstupu do Vladislavského sálu.
Výstava byla v úterý a ve středu přístupná školám. Za dva dny ji podle tiskového mluvčího hlavy státu Vojtěcha Šeligy navštívilo 6210 žáků a studentů se svými vyučujícími z 230 tříd napříč Českem.
„O návštěvě jsme se dozvěděly úplně náhodou, protože jsme přijely původně na koncert. Řekly jsme si, že nemůžeme odjet, aniž bychom se na klenoty podívaly,“ řekly dvě rodačky z Ostravy Adél a Markéta, které čekaly ve frontě u Býčích schodů. „Korunovační klenoty jsem chtěla vidět už dlouho a myslím si, že by je jednou za život měl vidět každý Čech,“ věří Blanka ze Šumperka, která spolu s manželem uvidí klenoty poprvé.
O každoročním vystavování slavnostních insignií rozhodl loni prezident Petr Pavel. V loňském roce klenoty, které patří k nejvýznamnějším symbolům české státnosti a mají nevyčíslitelnou hodnotu, zhlédlo přes 46 tisíc návštěvníků.
Souprava českých korunovačních klenotů zahrnuje Svatováclavskou korunu, královské žezlo, královské jablko, kožená pouzdra na ně, podušku pod korunu a korunovační plášť s doplňky. Ve Vladislavském sále jsou však k vidění také materiály z fondů a sbírek Archivu prezidentské kanceláře, Správy Pražského hradu a Fotoarchivu ČTK, písemné prameny, dobové fotografie i předměty jako například bedna používaná k převozu klenotů.
Na Pražském hradě byly korunovační klenoty do loňska vystaveny od vzniku samostatné České republiky osmkrát. Dvakrát za úřadování Václava Havla i Václava Klause, čtyřikrát za Miloše Zemana.
Tradice vystavování sahá do první republiky, první veřejná výstava klenotů se uskutečnila v roce 1929 při příležitosti tisícího výročí smrti svatého Václava. Klenoty byly zpřístupněny i po skončení druhé světové války roku 1945, dvakrát v padesátých letech, v přelomovém roce 1968 i za normalizace.
