Svatý Václav

Tisíce lidí přijely na Den české státnosti do Staré Boleslavi uctít památku svatého Václava. Tradiční Národní svatováclavskou pouť na Mariánském náměstí vedl pražský arcibiskup Jan Graubner. Ve svém kázání se zaměřil na děti. Podle něj si zaslouží větší pozornost a oporu rodičů. Za zásadní pak arcibiskup považuje ubránit je před nejrůznějšími závislostmi. „Snadněji se ubrání, když dokážeme jejich pozornost zaujmout a zapojit je do aktivního vytváření společenství, když dáme prostor jejich tvořivosti a svěříme jim také zodpovědnost,“ pronesl Graubner.

Prezident Petr Pavel rozhodl o každoročním pořádání výstavy českých korunovačních klenotů při příležitosti státního svátku sv. Václava, který se připomíná jako Den české státnosti a připadá na 28. září. Letos budou klenoty k vidění od 17. do 30. září, informoval odbor komunikace prezidentské kanceláře.

Do Staré Boleslavi jako každý rok zavítaly stovky poutníků na Svatováclavskou pouť. Ústředním bodem celé slavnosti byla mše na Mariánském náměstí, kterou sloužil kardinál Dominik Duka. Návštěvníci se zároveň mohli do pěti hodin podívat na ostatky svatého Václava, které tam byly ve středu převezeny z pražské katedrály svatého Víta.

Statik, restaurátoři a také zástupci Národního památkového ústavu (NPÚ) v úterý z plošiny prohlédli části morového sloupu Nejsvětější Trojice na Malostranském náměstí v Praze. Památku před dvěma týdny poničila silná bouřka, kdy blesk uhodil do Božího oka na vrcholu. Škody půjdou zřejmě do stovek tisíc korun, přesnou výši ale zatím radnice nevyčíslila.

Petr Pavel je prezidentem republiky. Odpoledne při ceremoniálu ve Vladislavském sále složil slib předepsaný ústavou do rukou předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS), čímž se ujal úřadu. V sále se sešlo osm stovek pozvaných hostů, po ceremoniálu přišel nový prezident pozdravit i další lidi shromážděné na III. hradním nádvoří a na Hradčanském náměstí. Slavnostní program skončil v katedrále svatého Víta, Václava a Vojtěcha ekumenickou modlitbou, požehnáním novému prezidentovi a koncertem České filharmonie a Pražského filharmonického sboru.

V Česku začal už 23. ročník Tříkrálové sbírky. Tisíce dobrovolníků v kostýmech biblických mudrců budou do zapečetěných kasiček s logem Charity ČR až do poloviny ledna vybírat peníze na pomoc lidem, kteří se ocitli v tíživé životní situaci. Přispět je možné také prostřednictvím pevných kasiček umístěných v kostelech, na úřadech či v obchodech, on-line na webu sbírky či pomocí dárcovské SMS. Předchozí ročník Tříkrálové sbírky vynesl přes 141 milionů korun.

Také církev se začíná vyrovnávat s energetickou krizí. Kostelům hrozí až ztrojnásobení cen za elektřinu, kněží proto hledají způsoby, jak ušetřit. Nejčastějším řešením je přesun bohoslužeb z energeticky nákladných chrámů do úspornějších prostor. Vedení katolické církve věří, že situaci zvládne. Problémy s energiemi ale mají také církevní školy.

V papežské bazilice sv. Jana v Lateránu zaznělo ve čtvrtek večer oratorium Nádech věčnosti, které vzniklo k poctě svaté Ludmily. Hlavní role se zhostila pěvkyně Soňa Červená, která nastudovala part české světice v italštině. Scénické provedení skladby bylo z největších kulturních akcí pořádaných u příležitosti českého předsednictví v Radě EU. V publiku zasedli zástupci Česka i Vatikánu.

Ve Staré Boleslavi u Prahy si ve středu lidé Národní svatováclavskou poutí připomněli národního světce a patrona svatého Václava. Poutní mši na Mariánském náměstí sloužil pražský arcibiskup Jan Graubner. Nedaleko kostela, kde byl před 1087 lety kníže zavražděn, se mše v silném vytrvalém dešti účastnily stovky lidí. Na místě byli i kardinál Dominik Duka, apoštolský nuncius arcibiskup Jude Thaddeus Okolo a všichni čeští a moravští biskupové.

V Česku už počasí moc pobytům v přírodě nepřeje. Teplejší je zatím voda v evropských mořích. Ten, kdo hledá místo na podzimní dovolenou, si může vybrat z řady míst.

Do kaple katedrály svatého Václava v Olomouci budou tuto sobotu uloženy ostatky čtyř významných osobností evropských i světových dějin, které za svého života město navštívily. Půjde o ostatky papeže Jana Pavla II., humanitární pracovnice a řeholnice Matky Terezy, polského řeholníka Adama Chmielowského a také císaře Karla Habsburského, od jehož smrti uplyne o den dříve rovných sto let. Uložení ostatků bude doprovázet slavnostní mše svatá, řekl mluvčí olomouckého arcibiskupství Jiří Gračka.

Východočeské muzeum v Pardubicích příští týden otevře novou numismatickou expozici s názvem Peníze si do hrobu nevezmeš. Věnuje se tradici české měny, představuje kabinet mincí a medailí Zdeňka Kolářského, dále denárový poklad z 10. století a dějiny dolaru.

Kněžna Ludmila, babička českého patrona svatého Václava, je velmi populární i v Rusku. Tamní pravoslavná církev ji rovněž považuje za svatou. Mnoho věřících si dokonce myslí, že se jedná o ruskou světici. Jedenáctisté výročí jejího zavraždění si nyní připomněli v Moskvě v jednom z hlavních chrámů. V Česku se před necelými dvěma týdny konala Národní pouť v Tetíně na Berounsku.

Lidé v Česku si připomínají národního světce a patrona svatého Václava. Ve Staré Boleslavi, kde byl kníže zřejmě v roce 935 zavražděn, byla po rekonstrukci slavnostně otevřena bazilika nesoucí jeho jméno. Akce spojené se svatým Václavem se konaly i na dalších místech republiky. Ve Valdštejnském paláci v Praze odsloužili ekumenickou bohoslužbu a v Budči na Kladensku pořádali komentované prohlídky kostela svatého Petra a Pavla.

V pondělí začaly tradiční oslavy zemského světce a přemyslovského knížete Václava, jehož mučednickou smrt si věřící každoročně připomínají 28. září. Už vpředvečer svátku Prahou prošel průvod s kopií Palladia za požehnání metropoli i vlasti, hlavní slavnost pak připadá na úterý, kdy proběhne i Svatováclavská pouť ve Staré Boleslavi.

Národní pouť k výročí 1100 let od smrti svaté Ludmily v Tetíně na Berounsku pokračovala v sobotu mší, kterou sloužil papežský legát Christoph Schönborn. Odpoledne je na místě další program.

Olomoučané si ve středu pietním průvodem v centru města připomněli 715 let od vraždy posledního panovníka z dynastie Přemyslovců Václava III. Průvod s historickými postavami v čele v podobě vojáka, bosého mnicha, měšťana a za doprovodu bubeníka došel ke katedrále svatého Václava, kde byl tento český, polský a uherský král v roce 1306 ve svých 16 letech zavražděn. Na jeho památku se na tři minuty rozezněly také katedrální zvony – vyzvánět začaly ve 13:06, ve stejný čas byl údajně Václav III. zavražděn.

Za výstavbou Národního muzea v Praze stála potřeba získat větší prostory pro jeho sbírky. Myšlenku na Panteon, který by dominoval Václavskému náměstí, přitom navrhoval už František Palacký. Stavbu vítězného projektu od Josefa Schulze pak komplikovala jednání o parcele, ale i nepříznivé počasí. Budova byla nakonec slavnostně otevřena 18. května roku 1891. Potřeba získat větší prostory tím ale neskončila.

Zatímco v ulicích převládne zelená barva, černé pivo a whisky tečou proudem. Tak si ještě před pandemií lidé po celém světě připomínali den svatého Patrika. Tradiční svátek světce a patrona Irska pomáhal po staletí obyvatelům tohoto ostrova v budování vlastní identity a připomínal jim domov a víru. Svátek je po celém světě známý především díky grandiózním přehlídkám a všudypřítomné zelené barvě. Jen do irského hlavního města Dublinu 17. března kvůli oslavám každoročně před covidem přijelo kolem půl milionu lidí.

Léta plánovaná rekonstrukce jedné z nejcennějších románských památek ve střední Evropě, Zdíkova paláce v Olomouci, začne v únoru. Rekonstrukce biskupského paláce podle návrhu architekta Jana Šépky potrvá nejméně do května příštího roku a vyjde zhruba na 50 milionů korun. Arcidiecézní muzeum Olomouc, které tvoří na Václavském náměstí s palácem a katedrálou svatého Václava jeden turisticky atraktivní celek, tak bude více než rok uzavřeno.

Tradice vánočních koled je pevně zakořeněná snad ve všech českých domácnostech. Ačkoliv se melodické písně během svátků těší přízni posluchačů už celá staletí, jejich historie je ještě mnohem hlubší. Zpívání vánočních koled totiž sahá až do dob starověkého Římského impéria, odkud se ve středověku rozšířily do celé Evropy. „Tichá noc“ nebo „Nesem vám noviny“ se objevily až mnohem později – v 19. století.

Kostel v Novém Veselí na Žďársku dostal o víkendu dva nové zvony. Větší z nich je pojmenovaný podle patrona kostela svatého Václava a váží 500 kilogramů. Ten menší s hmotností 200 kilogramů nese jméno svatého Jana Pavla II. Římskokatolická farnost nechala oba zvony odlít v polské Přemyšli. Na výrobu se složili dárci, kteří přispěli částkou přes jeden milion korun. Během mše v rámci svatováclavské pouti zvonům požehnal pomocný biskup Pavel Konzbul.

Lidé v Česku si v pondělí připomněli národního světce a patrona Václava. Národní svatováclavskou pouť ve Staré Boleslavi letos provázala přísná opatření kvůli koronaviru. Centrum města, které v jiných letech zaplnily tisíce poutníků, bylo ráno nezvykle prázdné. Větší hloučky přicházely na náměstí až před slavnostní mší, kterou sloužil kardinál Dominik Duka. Účast byla však proti minulým rokům výrazně nižší. Akci poznamenalo také deštivé počasí.

V rámci září patří svátek svatého Václava k těm na pranostiky bohatším. A jak to tak bývá, najdeme pro 28. září lidové říkanky slibující jak slunečné, tak deštivé počasí. Kterým letos připíšeme body za splněnou vizi o budoucím stavu povětrnosti? A v čem může pěstování vína pomoci meteorologům a klimatologům? Odpovídá meteoroložka ČT Alena Zárybnická.