Svatý Václav strana 2 z 2

Tradice vánočních koled je pevně zakořeněná snad ve všech českých domácnostech. Ačkoliv se melodické písně během svátků těší přízni posluchačů už celá staletí, jejich historie je ještě mnohem hlubší. Zpívání vánočních koled totiž sahá až do dob starověkého Římského impéria, odkud se ve středověku rozšířily do celé Evropy. „Tichá noc“ nebo „Nesem vám noviny“ se objevily až mnohem později – v 19. století.

Kostel v Novém Veselí na Žďársku dostal o víkendu dva nové zvony. Větší z nich je pojmenovaný podle patrona kostela svatého Václava a váží 500 kilogramů. Ten menší s hmotností 200 kilogramů nese jméno svatého Jana Pavla II. Římskokatolická farnost nechala oba zvony odlít v polské Přemyšli. Na výrobu se složili dárci, kteří přispěli částkou přes jeden milion korun. Během mše v rámci svatováclavské pouti zvonům požehnal pomocný biskup Pavel Konzbul.

Lidé v Česku si v pondělí připomněli národního světce a patrona Václava. Národní svatováclavskou pouť ve Staré Boleslavi letos provázala přísná opatření kvůli koronaviru. Centrum města, které v jiných letech zaplnily tisíce poutníků, bylo ráno nezvykle prázdné. Větší hloučky přicházely na náměstí až před slavnostní mší, kterou sloužil kardinál Dominik Duka. Účast byla však proti minulým rokům výrazně nižší. Akci poznamenalo také deštivé počasí.

V rámci září patří svátek svatého Václava k těm na pranostiky bohatším. A jak to tak bývá, najdeme pro 28. září lidové říkanky slibující jak slunečné, tak deštivé počasí. Kterým letos připíšeme body za splněnou vizi o budoucím stavu povětrnosti? A v čem může pěstování vína pomoci meteorologům a klimatologům? Odpovídá meteoroložka ČT Alena Zárybnická.

Desítky věřících v neděli v Praze vyšly v tradičním průvodu s Palladiem země české, obrazem Staroboleslavské madony, který je po staletí jedním ze symbolů české státnosti. Pochod, který vpředvečer svátku svatého Václava pořádá Hnutí obnovy duchovních tradic ve spolupráci s Kolegiátní kapitulou sv. Kosmy a Damiána ve Staré Boleslavi, začal v poledne mší ve svatojiřské bazilice na Pražském hradě a převzetím palladia u hrobu sv. Ludmily.

Po útoku parašutistů na Reinharda Heydricha vyhlásili nacisté v protektorátu II. stanné právo. Mezi 27. květnem a 3. červencem 1942 ze msty vraždili skutečné, ale i domnělé odbojáře. Zabíjeli na několika místech v Čechách, kromě Prahy například v Pardubicích, Táboře, nebo Mladé Boleslavi. Všechny odsouzené z Moravy ale vraždili pouze v Brně, na dvoře věznice gestapa v Kounicových kolejích. Jejich ostatky se nikdy nenašly. Podle svědků ale nacisté vozili do brněnského krematoria denně krvavé rakve, ze kterých ještě trčely vlasy.

Tisíce lidí v sobotu dorazily na Národní svatováclavskou pouť do Staré Boleslavi, kde byl před 1084 lety zavražděn kníže Václav. Odkaz světce a patrona země si připomněly davy poutníků na Mariánském náměstí při tradiční poutní mši. Bohoslužbu poznamenalo deštivé počasí, lidé na náměstí stáli v pláštěnkách a schovávali se pod deštníky.

V takzvané ostravské Aglomeraci nedaleko Dolních Vítkovic vrcholí sanační práce, šedesátihektarový areál by měl být připraven pro další využití už začátkem příštího roku. Dominantou Aglomerace i nadále zůstává nejmohutnější cihlový komín v Česku, takzvaný strakáč, o jehož případném zbourání by měl do konce měsíce rozhodnout báňský úřad. Spolek Svatý Václav by chtěl známou stavbu zachránit.