Lidé v Česku si v pondělí připomněli národního světce a patrona Václava. Národní svatováclavskou pouť ve Staré Boleslavi letos provázala přísná opatření kvůli koronaviru. Centrum města, které v jiných letech zaplnily tisíce poutníků, bylo ráno nezvykle prázdné. Větší hloučky přicházely na náměstí až před slavnostní mší, kterou sloužil kardinál Dominik Duka. Účast byla však proti minulým rokům výrazně nižší. Akci poznamenalo také deštivé počasí.
Stará Boleslav si připomněla svatého Václava, program byl kvůli covidu-19 omezený
7 minut
Stará Boleslav si připomněla svatého Václava
Hlavní bohoslužbu na Mariánském náměstí sledovali pozvaní účastníci v uzavřeném sektoru pro maximálně pět set lidí. Vedle zástupců církve tradičně nechyběla řada politiků, například bývalý prezident Václav Klaus. Kolem sektoru vznikl koridor, který ho odděloval od kolemjdoucích. Mši směli sledovat i lidé mimo vymezený prostor a také přijímat do ruky hostie. Na náměstí nechyběly stojany s dezinfekcí, mnozí z kolemjdoucích měli po celou dobu nasazené roušky.
Duka připomněl, že se pouti kvůli nutným zostřeným ochranným opatřením nemohli zúčastnit pozvaní evropští biskupové nebo kardinál Marc Ouellet, a všem těm, kteří přišli, poděkoval.
„Vaše přítomnost je ona veliká solidarita s těmi, kteří onemocněli, kteří trpí. Jistým způsobem jsme se zde solidarizovali s lékaři, zdravotními sestrami, policií, armádou, která zasahuje,“ řekl. Dodal, že odvaha, absence zbytečného strachu bez nerozumnosti jsou velké zbraně k překonání epidemie koronaviru.
Duka také vyzval přítomné velvyslance, aby se obrátili na své vlády a zasadili se za mír na Náhorním Karabachu. Vystoupil také olomoucký arcibiskup Jan Graubner, který účastníkům poutě připomněl pět let starou encykliku papeže Františka, ve které se věnoval ekologickým tématům.
Při mši na Mariánském náměstí v centru města nechyběla na pódiu s vysokými církevními hodnostáři ani lebka svatého Václava, ani Paládium. Kovový obraz madony s dítětem podle legendy ochraňuje české země.
- Nejvýznamnější svatováclavskou relikvií je lebka knížete Václava, umístěná na zdobeném polštáři s korunou a čelenkou. Uložena je v katedrále sv. Víta v Praze. Na Den české státnosti mimořádně putuje do Staré Boleslavi.
- Společně s lebkou je při hlavní poutní bohoslužbě na Mariánském náměstí k vidění i Palladium země české. Kovový reliéf Madony s dítětem, který podle legendy zavěsila na krk sv. Václavovi jeho babička – sv. Ludmila. Originál je uložen ve staroboleslavském poutním chrámu Nanebevzetí Panny Marie. Letos v létě byl vystaven také na Velehradě.
- Zbroj, přilbice, meč i praporec jsou dalšími relikviemi. Svatováclavská zbroj je součástí korunovačního pokladu v chrámu sv. Víta. Mimořádně bývá vystaven na Pražském hradě.
Řadu poutníků přísnější režim neodradil
Mnohé poutníky přísnější režim od účasti na pouti neodradil. „Jsme poutníci z Moravy. Jsem tady potřetí, žena podruhé, sestra poprvé. Neočekávám vůbec nic, přijel jsem si to sem prostě užít a mám to skutečně jako pouť,“ řekl Radek ze Šternberka na Olomoucku.
Akce se kvůli pandemii letos konala bez doprovodného programu, pouť je bez stánků, lunaparku či ohňostroje. „Že nebude lunapark, mi vůbec nevadí. Ty stánky měly svoje kouzlo, myslím si, že to vůbec nemuselo být zrušeno, že to je hloupost, protože to je venku a patří to prostě k tomu,“ míní Radek.
Na organizaci kromě uniformovaných policistů dohlíželi také jejich kolegové v civilu, hasiči nebo skauti. „Těch úloh je více. Od čestné stráže u lebky svatého Václava až po vytvoření koridoru, kudy se bude procházet,“ popsal roli skautů Tobiáš ze střediska Maják v Praze. Dalším úkolem bylo podle něj pomoci lidem dostat se ke kněžím, kteří rozdávali hostie.
Nejstarší české poutní místo
Stará Boleslav je nejstarším českým poutním místem spojeným se svatováclavskou tradicí i mariánským kultem. Národní svatováclavskou pouť obnovila římskokatolická církev v roce 2003. Při své návštěvě v roce 2009 na ni zavítal tehdejší papež Benedikt XVI.
Svatý Václav byl zavražděn 28. září roku 935 svými odpůrci, mezi něž patřil také jeho bratr Boleslav I. Za věčného vládce české země byl prohlášen už ve 12. století, svatováclavský kult rozšířil po Evropě Karel IV. Za druhé světové války byl zneužit nacisty, komunistický režim zase vydával Václava za slabocha.
Státním svátkem je 28. září od roku 2000 a v kalendáři je označen jako Den české státnosti.
