V českých legendách i historických publikacích si jen málokterá postava vysloužila tak negativní zobrazení jako kníže Boleslav – čtvrtý historicky doložený Přemyslovec vládnoucí českému státu, který se měl k moci dostat bratrovraždou a usmrcením svého bratra, pozdějšího národního patrona sv. Václava. Na technologii moci raného středověku se zaměřil dokument Davida Slabého.
PODÍVEJTE SE: Nejslavnější bratrovrah českých dějin ožívá v novém dokumentu
Přehrajte si: Boleslav I. (zdroj: ČT24)
K vraždě ve Staré Boleslavi mělo dojít 28. září 935 (odtud datum svatováclavského svátku i oslavy Dne české státnosti), moderní historikové ale začali poukazovat na to, že zabití budoucího světce knížete Václava mohlo být nešťastnou náhodou.
Vedle obrazu bratrovraha se navíc s Boleslavem I. pojí státničtější obrazy; přemyslovský kníže se totiž ukázal jako efektivní budovatel mladého českého státu. Právě za jeho vlády se začaly razit první české mince, pražské denáry, Boleslavovi se podařilo upevnit a centralizovat české země výstavbou soustavy hradišť coby nových správních center, a také výběrem daní.
Nevybíravé mocenské praktiky středověkých knížat střední Evropy naopak zřejmě potvrzuje nález masového hrobu na hradišti Budeč; letopisci zmiňované vraždění Václavových příznivců tak nemusí patřit jen do říše legend.