Polská prokuratura šetří možnou korupci spojenou s gigantem Orlen

Události: Vyšetřování kolem gigantu Orlen
Zdroj: ČT24

Polská prokuratura vyšetřuje korupční kauzy spojené s bývalým ředitelem energetického gigantu PKN Orlen Danielem Obajtkem. Nově se zabývá podezřelým nákupem upadající sítě novinových kiosků. Postupuje také prošetřování transakce, která firmu připravila v přepočtu až o devět miliard korun.

PKN Orlen je polský gigant, který dodává palivo a energie stovce milionů lidí ve střední Evropě. Jen v Česku vlastní dvě rafinerie a přes čtyři sta čerpacích stanic. Polská vláda před rokem a půl z vedení společnosti odvolala ředitele Daniela Obajtka. Sama firma na něj od té doby podala šestnáct podnětů prokuratuře, mimo jiné kvůli údajné korupci.

„Záležitosti týkající se Orlenu jsou pro stát klíčové. Proto k nim přistupujeme s nejvyšším nasazením,“ uvedl polský státní zástupce Dariusz Korneluk.

Za možná největší korupční kauzu od devadesátých let teď označil současný management Orlenu případ podezřelých transakcí do dceřiné firmy OTS z roku 2022.

Obajtek měl tehdy, navzdory varování vlastních bezpečnostních poradců, odeslat v přepočtu až devět miliard korun dceřiné firmě OTS působící ve Švýcarsku. Nedostal za ně žádnou protihodnotu. Prostředky se následně z účtů OTS ztratily.

Prolomení sankčních režimů?

„Přes prostředníky se nakupovala ropa a palivo. Došlo zřejmě k prolomení sankčních režimů, které zakazují obchod s uhlovodíky s takovými režimy, jako je ten v Íránu,“ popisuje ředitel energetické expertní sekce Polityka Insight Robert Tomaszewski.

„Pokud ale jde o budoucnost Orlenu, tak tato záležitost pro ni není důležitá. Nebude pro budoucí provoz firmy důležitá,“ myslí si ekonomický publicista Maciej Samcik.

Obajtek čelí i dalším podezřením – třeba že jako ředitel Orlenu dotoval cenu paliv před volbami v roce 2023, aby tak nahrál tehdy vládnoucí straně Právo a spravedlnost. Po jeho následném odvolání z čela firmy za stranu úspěšně kandidoval do europarlamentu a získal imunitu. Prokuratura žádá o jeho vydání. Sám Obajtek jakékoliv pochybení odmítá.

Akcie společnosti PKN Orlen jsou obchodovány na varšavské burze. Rozhodující podíl ve firmě udržuje polský stát. Z úst kritiků proto zaznívá, že si prostřednictvím firmy současná vláda vyřizuje účty s tou minulou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 3 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 3 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...