Orlen

Maximální denní ceny paliv, které určuje stát, o víkendu opět vzrostou. Nejvyšší povolená cena nafty se oproti pátku zvýší o 82 haléřů na 42,86 koruny za litr. Benzin bude možné prodávat maximálně za 42,19 koruny za litr, tedy o 58 haléřů dráž než v pátek. Jde o ceny pro nadcházející tři dny včetně pondělí, o víkendu se měnit nebudou. Ministerstvo financí stanovuje ceny od předminulého týdne, mělo by v tom pokračovat přinejmenším do konce dubna.

Nejvyšší povolené ceny pohonných hmot, které denně stanovuje stát, ve středu o desítky haléřů za litr vzrostou. Maximální cena nafty se oproti úterý zvýší o 48 haléřů na 41,34 koruny za litr, benzin bude možné prodávat za 41,07 koruny za litr, tedy o 43 haléřů dráž než v úterý. Vyplývá to z cenového věstníku, který odpoledne zveřejnilo ministerstvo financí.

Pohonné hmoty v úterý opět zlevní. Nejvyšší povolená cena nafty se oproti pondělku sníží o 2,27 koruny na 40,86 koruny za litr, benzin bude možné prodávat za 40,64 koruny, tedy o 69 haléřů levněji než v pondělí. Ceny na úterý vycházejí ještě z pátečního poklesu na burze, jejich pondělní růst by se měl projevit v cenách na středu. Úřad stanovuje ceny od předminulého týdne, měl by v tom pokračovat přinejmenším do konce dubna.

Maximální ceny paliv, které denně určuje stát, o víkendu opět mírně klesnou. Nejvyšší povolená cena nafty se oproti pátku sníží o 23 haléřů na 43,13 koruny za litr. Benzin bude možné prodávat za 41,33 koruny za litr, tedy o tři haléře levněji. Jde o ceny pro nadcházející tři dny včetně pondělí, o víkendu se měnit nebudou. Vyplývá to z cenového věstníku, který zveřejnilo ministerstvo financí.

Maximální ceny paliv, které určuje stát, ve čtvrtek klesnou. Nejvyšší povolená cena nafty se sníží o 1,50 koruny na 43,50 koruny za litr. Benzin bude možné prodávat za 41,59 koruny za litr, tedy o 51 haléřů levněji než ve středu. Vyplývá to z cenového věstníku, který zveřejnilo ministerstvo financí. Jde o zatím nejnižší ceny od začátku fungování cenového stropu. Úřad denně stanovuje ceny od minulého týdne, měl by v tom pokračovat přinejmenším do konce měsíce.

Maximální ceny paliv, které určuje stát, v úterý klesnou. Litr nafty bude nejvýše za 44,36 koruny, což je o 1,56 koruny méně než v pondělí. Litr benzinu pak budou čerpací stanice moci prodávat maximálně za 41,67 koruny, tedy o 28 haléřů méně než v pondělí. Vyplývá to z cenového věstníku, který ministerstvo odpoledne zveřejnilo. Nejvyšší ceny by měl úřad zveřejňovat minimálně do konce dubna.

Maximální ceny paliv ve čtvrtek oproti středě mírně klesnou, rozhodlo ministerstvo financí. Litr nafty bude nejvýše za 49,40 koruny, benzinu za 43,05 koruny. Současný limit je 49,59 koruny za litr nafty a 43,15 koruny za litr benzinu. To je o více než korunu výše, než činily průměrné ceny paliv na začátku tohoto týdne. Čerpací stanice se zavedení stropu přizpůsobují. Platí rovněž limit na marže obchodníků s palivy.

Ministerstvo financí v úterý poprvé zveřejnilo maximální ceny pohonných hmot na následující den, tedy na středu. Lidé za benzin zaplatí maximálně 43,15 koruny za litr s DPH, v případě nafty určil resort maximální cenu 49,59 koruny za litr s DPH. Jde o součást balíčku opatření, o kterých minulý týden rozhodla vláda kvůli vysokým cenám paliv. Unie nezávislých petrolejářů ovšem tvrdí, že cenový strop byl vypočítán špatně.

Vláda ve čtvrtek na mimořádném zasedání projednala opatření proti vysokým cenám pohonných hmot v Česku. Rozhodla o regulaci marží na 2,50 koruny u nafty i benzinu a snížení spotřební daně. Ta u nafty klesne o 2,35 koruny. U benzinu se daň měnit nebude. Kabinet také denně určí maximální cenu paliv, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Opatření začnou platit od středy 8. dubna.

Poptávka po pohonných hmotách v Česku i přes prudké zdražování vzrostla. Podle předběžných odhadů České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO) se během březnových týdnů zvýšila spotřeba nafty oproti běžným obdobím o zhruba 25 procent a u benzinu až o 15 procent, řekl mluvčí ČAPPO Václav Loula. Nedostatek paliv podle něj nehrozí. Podle analytiků je příčinou vyšší poptávky předzásobování motoristů a také větší zájem řidičů ze zahraničních zemí, kde jsou paliva dražší.

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.

Premiér Andrej Babiš (ANO) vyzval hlavní distributory pohonných hmot Orlen, Mol a OMV, aby snížili ceny paliv a „nezneužívali“ konflikt na Blízkém východě. Situací by se podle něj měl zabývat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Paliva jsou v tuzemsku nejdražší za zhruba tři a půl roku. Část dodavatelů energií v důsledku blízkovýchodní krize zdražuje také plyn.

Slovensko od pondělí zavedlo dvojí ceny motorové nafty u čerpacích stanic. Více za toto palivo zaplatí řidiči vozidel se zahraniční poznávací značkou. Už minulý týden začalo v zemi platit objemové a finanční omezení při tankování nafty. Tuto regulaci, kterou Bratislava zavedla na dobu třiceti dnů, představitelé slovenské vlády zdůvodnili tím, že polští řidiči začali na Slovensku vykupovat levnější naftu.

Více než čtvrt roku se do tuzemska nemohou dovážet paliva vyráběná z ruské ropy. Výjimka skončila v červnu. Řidiči by tak měli jezdit jen na benzín a naftu, které jsou zpracované z jiné ropy. Tedy na pohonné hmoty, které vyrábí tuzemské rafinerie nebo se dováží ze zahraničí. Právě jejich import z ostatních trhů roste.

Na předměstí litevského hlavního města Vilniusu byly slyšet silné exploze poté, co začaly hořet železniční vagony se zkapalněným zemním plynem (LNG). S odkazem na místní policii o tom píše agentura AP. Jeden člověk utrpěl zranění. Podle litevského ministra vnitra Vladislavase Kondratovičiuse bylo příčinou požáru zřejmě porušení pracovních postupů.

Správa státních hmotných rezerv (SSHR) půjčí litvínovské rafinérii Orlen Unipetrol 50 tisíc metrů krychlových motorové nafty. Rozhodla o tom vláda. Informaci potvrdil i předseda SSHR Pavel Švagr. Důvodem je dle mluvčího Orlenu Pavla Kaidla poškození etylenové jednotky, které způsobil rozsáhlý výpadek proudu v části Česka na začátku července. Výroba ostatních pohonných hmot je dostatečná, dodal Kaidl. Orlen v tuzemsku provozuje nejhustší síť čerpacích stanic.

Polská prokuratura vyšetřuje korupční kauzy spojené s bývalým ředitelem energetického gigantu PKN Orlen Danielem Obajtkem. Nově se zabývá podezřelým nákupem upadající sítě novinových kiosků. Postupuje také prošetřování transakce, která firmu připravila v přepočtu až o devět miliard korun.

Do Česka už od 4. března neproudí ropovodem Družba surovina z Ruska. Ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN) řekl ČT, že by se společnost Orlen, která v tuzemsku vlastní rafinerie, už neměla k odběru ruské ropy vrátit. Rozhodnutí je ale na polské firmě. Odstřižení od ruské ropy mělo podle vlády původně nastat v polovině roku – aktuální dění to může uspíšit. Více suroviny by se tak mělo do Česka dostávat přes evropský ropovod TAL.

Společnost Orlen Unipetrol v Záluží u Litvínova obnovila výrobu. Provoz před dvaceti dny zastavil nález nevybuchlé letecké pumy. Pyrotechnici ji zneškodnili přímo v chemickém areálu na konci srpna. Teď prozradili další detaily unikátní operace a ukázali dosud nezveřejněné záběry z akce, která nemá v moderních českých dějinách obdoby.

V Polsku finišuje nezvykle vyrovnaná kampaň před evropskými volbami. V průzkumech těsně vede opoziční strana Právo a spravedlnost, která bodovala například výpady proti Green Dealu. Kritiku naopak sklízí za některé kandidáty. Třeba exšéf Orlenu Daniel Obajtek je podezřelý z korupce a podle místních médií se skrývá v Maďarsku ve vile člověka, který má blízko k premiéru Viktoru Orbánovi.

Polská prokuratura vyšetřuje petrochemickou společnost Orlen. Důvodem je zjištění, že firma bez dozoru převedla více než 1,5 miliardy zlotých (v přepočtu zhruba 8,7 miliardy korun) na svou švýcarskou obchodní divizi OTS. Vyšetřovatelé se také budou zabývat možnými vazbami šéfa OTS na teroristickou organizaci Hizballáh nebo loňským snižování cen pohonných hmot, které mohlo souviset s říjnovými parlamentními volbami, jak uvedl portál Onet. Společnost Orlen vlastní v Česku firmu Unipetrol a síť čerpacích stanic.

Česko ruské diktatuře za dva roky, po které kremelský režim útočí na Ukrajinu, poslalo několikanásobně více peněz, než jaká byla česká pomoc Ukrajině. Přitom jde o peníze, které Moskva využívá na zbrojení a i díky nim může pokračovat ve válce. Problémem jsou dodávky ropy a plynu. Zatímco závislosti na ruském plynu už se Česká republika zbavila, u ropy se to dosud nepodařilo, a dokonce jí stát odebírá v posledních letech více než před válkou. Pro Reportéry ČT natáčeli Andreas Papadopulos a Michael Fiala.

Ve vedení polského petrochemického gigantu Orlen dochází k otřesům, z čela firmy byl předčasně odvolán Daniel Obajtek. Dlouholetý manažer šel podle kritiků v Polsku na ruku bývalé konzervativní vládě strany Právo a spravedlnost. Nový kabinet ho nyní podezírá ze zneužití pravomocí a korupce, a proto proti němu spustil vyšetřování.